Stíhání federálního exministra Kincla bylo kvůli duševní chorobě pravomocně odloženo. Pozůstalí se stížností neuspěli

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

„Státní zástupce Šimon Vavrečka 5. května námitky (proti odležení případu – pozn. red.) jako nedůvodné zamítl,“ uvedl pro ČT Müller. Zdravotní posudek o duševním stavu dnes již 82letého muže vypracovala Psychiatrická nemocnice Bohnice. Podle posudku trpí Kincl duševní poruchou a není schopný chápat smysl úkonů trestního řízení. „Podle státního zástupce o ‚odbornosti závěru předmětného posudku‘ (…) nepanují žádné pochybnosti,“ doplnil advokát.

Případem by se teoreticky mohl zabývat ještě Ústavní soud, podle Müllera ale ústavní stížnost momentálně ve hře není. Lhůta pro její podání uplyne za dva měsíce.

Zneužití pravomoci

Funkci federálního ministra vnitra zastával Kincl od října 1988 do prosince 1989. Policie spatřovala trestný čin zneužití pravomoci v tom, že politik nepřijal žádné konkrétní opatření k tomu, aby zabránil příslušníkům Pohraniční stráže použít střelnou zbraň proti lidem, kteří se pokoušeli překročit hranice a zároveň pohraničníky nijak neohrožovali.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zmínil mimo jiné případ dvou občanů NDR Kerstin Traurweinové, rozené Hahnové, a Ullricha Traurweina. V roce 1988 je pohraničníci zranili a vypálili na ně nejméně 221 střel.

Dva obvinění již zemřeli

Trestní oznámení kvůli úmrtím na hranicích podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění dříve čelili i někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš a bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal. Stíhání ale ukončila jejich smrt. Bývalého tajemníka Ústředního výboru KSČ, pětadevadesátiletého Jana Fojtíka, nelze stíhat kvůli duševní poruše. Stížnost proti zastavení jeho trestního stíhání letos odmítl Ústavní soud.

Platforma evropské paměti a svědomí před více než pěti lety podala trestní oznámení také na komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara. Kvůli mužově duševní poruše byl následně případ odložen, Ústavní soud ale tento krok zvrátil. Letos si tak Vajnar vyslechl obžalobu z toho, že v letech 1983 až 1988 spoluzavinil na hranicích úmrtí tří lidí a zranění dalších tří.

Advokátka Vajnara ale při hlavním líčení argumentovala zhoršujícím se zdravotním stavem svého klienta a Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil vypracování dalších zdravotních posudků. V projednávání případu plánuje pokračovat 15. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o vetované novele rozpočtových zákonů hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
Právě teď

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.