Alternativa pro Německo (AfD) je v současné době na vrcholu své popularity. V posledním průzkumu dosáhla výsledku na úrovni vládnoucí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a o víkendu poprvé získala křeslo šéfa zemského okresu v durynském Sonnebergu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD má podporu hlavně ve státech bývalé NDR, nový průzkum ukázal, že tam většina lidí považuje počet migrantů v Německu za nebezpečně vysoký a volá po silné národní straně.
Sesselmann podle volební komise získal 52,8 procenta hlasů, čímž duel s Köpperem vyhrál. Vítězství Sesselmannovi jen těsně uniklo v prvním kole volby před dvěma týdny, kdy pro něj hlasovalo 46,7 procenta.
„Sonneberg zažil modrý zázrak. Robert Sesselmann je prvním zemským radou AfD v Německu. Srdečně mu gratulujeme a děkujeme rovněž našim podporovatelům a voličům – vy všichni jste dnes psali historii,“ uvedla AfD na Twitteru, která podle zahraničního zpravodaje ČT Pavla Poláka toto vítězství vnímá jako průlom.
„(Sesselmann) oslovil voliče voláním po vystoupení z eurozóny a také kritikou stávající spolkové vlády, takže tématy, která s jeho úřadem příliš nesouvisí. Tím se ukazuje, že se jedná o místa, na která jsou voliči citliví, obzvlášť ve východním Německu,“ řekl zpravodaj.
Reakce německých politických stran
Šéf CDU Friedrich Merz odpovědnost za vysokou popularitu AfD dlouhodobě připisuje vládní koalici, kterou vedle SPD tvoří ještě Zelení a ekonomicky liberální Svobodní demokraté (FDP). Merz poukazuje především na názorové pnutí mezi ekologickou stranou a liberály.
Sama německá vláda nedělní vítězství kandidáta AfD Roberta Sesselmanna v durynském okrese Sonneberg odmítla komentovat a uvedla, že Německo je silnou demokracií. „Bylo by neobvyklé, kdyby se spolková vláda vyjadřovala k volbám okresních radů,“ řekl vládní mluvčí Steffen Hebestreit.
Obavy z úspěchu AfD v Sonnebergu a z vysokých preferencí strany nijak neskrýval Josef Schuster z Ústřední rady Židů v Německu. „Zvolení prvního kandidáta AfD do výkonné funkce mnou otřáslo,“ řekl v rozhovoru s listem Jüdische Allgemeine. „Hluboce mě to znepokojuje,“ dodal.
Volební preference
Vzestup AfD lze podle Poláka sledovat v posledních měsících. Zpravodaj dokonce zmínil průzkumy, ve kterých AfD přeskočila Scholzovy socialisty a získala dvacet procent. K současnému úspěchu krajně pravicové strany přispěly dopady složité mezinárodní situace po ruské invazi na Ukrajinu, které doléhají na německé hospodářství.
Podle posledního průzkumu společnosti Forschungsgruppe Wahlen z června 2023 politické preference AfD dosahují 18 procent, což je srovnatelné s SPD, která získala 19 procent. Na první místo by nyní dosáhla konzervativní CDU se ziskem 28 procent.
Podle Poláka podobné vzestupy AfD však bylo možné sledovat v průběhu uplynulých let vždy, když Německo procházelo nějakou krizí.
Kandidát AfD na spolkového kancléře
Strana chce do nadcházejících spolkových voleb v roce 2025 postavit vlastního kandidáta na kancléře. V Německu je ale AfD vnímána jako kontroverzní a ostatní parlamentní strany s ní nechtějí spolupracovat, což zdůvodňují jejími krajně pravicovými postoji.
Na regionální úrovni sice podle Poláka dochází ke spolupráci AfD s dalšími stranami, ale na celostátní úrovni jí chybí koaliční potenciál. „Všechny parlamentní strany, které jsou zastoupené ve Spolkovém sněmu, odmítají s AfD jakkoliv spolupracovat,“ řekl Polák.
Proto jsou podle něj plány strany na nasazení vlastního kandidáta pro spolkového kancléře předčasné, ale zároveň ukazují sebevědomí AfD.
V roce 2024 se budou konat zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku, což jsou spolkové země z východního Německa. „Očekává se, že by AfD mohla docílit velmi dobrého výsledku. Například v Sasku konkuruje CDU a je podle aktuálních preferencí možné, že by tam AfD zemské volby vyhrála,“ doplnil Polák. Pokud by následně AfD dokázala složit volební koalici například právě v Sasku, tak by to změnilo způsob, jak o ní uvažovat na celonárodní úrovni, míní zpravodaj.
Politické názory východních Němců
Východní část Německa bude po AfD rozhodující. Názory tamních obyvatel, kteří kvůli sovětské okupaci nepodstoupili takovou debatu o nacistické minulosti, jako ti pod okupací západních států, jsou jí mnohem bližší, jak vyplývá například z ve středu zveřejněné studie Institutu Elsy Frenkelové-Brunswikové (EFBI) při Univerzitě Lipsko o politických postojích východních Němců.
Více než 61 procent obyvatel někdejšího východního Německa se podle něj domnívá, že v zemi žije nebezpečně mnoho cizinců. A takřka 70 procent se domnívá, že cizinci přicházejí kvůli sociálním výhodám. Nelibost míří i na německé Židy, podle třetiny dotázaných je jejich vliv příliš velký.
Přes 51 procent obyvatel „nových“ spolkových zemí si myslí, že Německo nyní potřebuje silnou stranu, která by zosobňovala národní koncept společnosti. „Nejvíce se pro vládu silné strany kloní lidé v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, silné zastánce má tento názor ale i v Braniborsku a Meklenbursku – Předním Pomořansku,“ řekl spoluautor studie Elmar Brähler.
Nejsilnější je v Sasku-Anhaltsku, kde ho podpořilo 33,7 procenta populace a částečně s ním souhlasilo 19,1 procenta lidí. Východní Berlín se od tohoto trendu odlišuje, ale i zde je podpora vlády jedné silné strany vysoká s asi 39 procenty.
Německá rozvědka a židovské organizace
Schuster z židovské organizace uvedl, že chápe, že ne každý volič AfD má krajně pravicové přesvědčení, ale o straně samotné se to říct nedá. „Strana, jejíhož kandidáta zvolili, je podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) pravicově extremistická,“ řekl.
Německá civilní kontrarozvědka BfV sleduje Alternativu pro Německo kvůli podezření z pravicového extremismu. AfD s označením extremistického hnutí nesouhlasí a tvrdí, že nemá v programu žádné radikální body a nijak nezpochybňuje německý stát.
BfV tento týden zveřejnil výroční zprávu, ve které za největší hrozbu německé demokracie označil právě pravicový extremismus. Počet přívrženců krajní pravice se podle ní loni meziročně skokově zvýšil takřka o 6000 na 39 tisíc lidí. Prudký nárůst souvisí především s tím, že BfV do výčtu poprvé zahrnul členy AfD.
