Křesťanskodemokratická unie strana 3 z 3

Německo rehabilituje a odškodní homosexuální vojáky, kteří čelili v armádě diskriminaci. Ve středu se na tom dohodla vláda kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Návrh zákona musí ještě schválit parlament, ve kterém má vládní koalice pohodlnou většinu.

Po loňské ostré kritice Severoatlantické aliance se francouzský prezident Emmanuel Macron pustil také do Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnil časopis Grand Continent, řekl, že toto grémium už nepřináší žádná užitečná řešení. Mezinárodní spolupráci zemí je podle něj třeba modernizovat.

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nově nesmí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku. K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil. Mnoho Belgičanů kritizuje tuto situaci jako zmatenou, k jednotě země vyzval i premiér Alexander De Croo. Nemocných přibývá i v dalších evropských zemích.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Kvůli krizi německého automobilového průmyslu budou v Berlíně jednat zástupci odvětví se členy spolkové vlády a zemských vlád. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) zatím odmítá podpořit automobilový průmysl dalšími úlevami. Podle jejího vyjádření k nim není důvod, protože i výrobci aut se spalovacím motorem těží ze schváleného snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S tím ale nesouhlasí spolupředseda koaliční SPD Norbert Walter-Borjans, podle kterého jde o páteř německého průmyslu, na níž závisí statisíce pracovních míst.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

U soudu ve Frankfurtu nad Mohanem začal proces s pravicovým radikálem obžalovaným z vraždy regionálního politika Waltera Lübckeho, který byl členem německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Na lavici obžalovaných usedl také údajný komplic. Proces, který doprovází velký zájem médií a přísná bezpečnostní opatření, by měl trvat nejméně do konce října.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.

Široká koalice německých politiků požaduje ukončení výjimky, podle které platí pro masné produkty nižší sazba DPH. Výnosy z vyšší daně by měly přispět k lepším životním podmínkám chovaných zvířat. Opoziční strany – s výjimkou Zelených – nesouhlasí.

Muž podezřelý z vraždy přednosty okresního úřadu v Kasselu Waltera Lübckeho podle vyšetřovatelů v roce 2016 možná zaútočil nožem na iráckého žadatele o azyl a zranil ho. Vyšetřování podezřelého Stephana E. tak bylo rozšířeno o tři a půl roku starý případ, který byl dosud veden jako nevyřešený.

Pokud europarlament schválí do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, stane se německá ministryně obrany první ženou v této funkci. Na domácí půdě blízká spolupracovnice Angely Merkelové čelí kritice za nízkou bojeschopnost bundeswehru; na evropské úrovni ale šedesátiletá politička mluví o vzniku společné unijní armády i spojených států evropských. Brexit, kterému bude muset čelit, pak označuje za „prasklou bublinu prázdných slibů“ a možný britský odchod za „ztrátu pro všechny“.

Evropské listy kritizují způsob výběru nového šéfa Evropské komise (EK). Navržení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové považují za podvod na voličích, prohru evropské demokracie i německé kancléřky Angely Merkelové. Ta prosazovala systém takzvaných spitzenkandidátů. Rozhodování je nadále příliš závislé na vůli francouzsko-německého spojenectví, píší deníky. Analytici mluví rovnou o prohře střední Evropy.

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky frakce SPD ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.

Migrace stále zůstává v Evropě významným tématem. Nové vedení nejsilnější německé strany CDU, z jejíhož čela odešla v prosinci Angela Merkelová, chce v zemi prosadit přísnější imigrační politiku. Navrhuje například kratší azylové řízení. Se stejným receptem přišel i Gerald Knaus, který výrazně přispěl ke zmírnění migrační krize v roce 2015. Architekt klíčové smlouvy s Tureckem poskytl rozhovor České televizi.