Křesťanskodemokratická unie strana 3 z 4

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové podpořila kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil hesenský premiér Volker Bouffier. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) ale v návaznosti na to podpořila svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera, který má rovněž kancléřské ambice. Nyní se oba předsedové musí dohnodnout.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Německo rehabilituje a odškodní homosexuální vojáky, kteří čelili v armádě diskriminaci. Ve středu se na tom dohodla vláda kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Návrh zákona musí ještě schválit parlament, ve kterém má vládní koalice pohodlnou většinu.

Po loňské ostré kritice Severoatlantické aliance se francouzský prezident Emmanuel Macron pustil také do Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnil časopis Grand Continent, řekl, že toto grémium už nepřináší žádná užitečná řešení. Mezinárodní spolupráci zemí je podle něj třeba modernizovat.

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nově nesmí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku. K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil. Mnoho Belgičanů kritizuje tuto situaci jako zmatenou, k jednotě země vyzval i premiér Alexander De Croo. Nemocných přibývá i v dalších evropských zemích.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Kvůli krizi německého automobilového průmyslu budou v Berlíně jednat zástupci odvětví se členy spolkové vlády a zemských vlád. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) zatím odmítá podpořit automobilový průmysl dalšími úlevami. Podle jejího vyjádření k nim není důvod, protože i výrobci aut se spalovacím motorem těží ze schváleného snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S tím ale nesouhlasí spolupředseda koaliční SPD Norbert Walter-Borjans, podle kterého jde o páteř německého průmyslu, na níž závisí statisíce pracovních míst.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

U soudu ve Frankfurtu nad Mohanem začal proces s pravicovým radikálem obžalovaným z vraždy regionálního politika Waltera Lübckeho, který byl členem německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Na lavici obžalovaných usedl také údajný komplic. Proces, který doprovází velký zájem médií a přísná bezpečnostní opatření, by měl trvat nejméně do konce října.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.