Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.
Merkelová hájí celostátní karanténní opatření, Francouzi smí od pátku až na výjimky jen do školy a do práce
Šíření koronaviru - říjen
Německá kancléřka varovala, že současné tempo šíření koronaviru, kdy se denní počet nových případů během týdne zdvojnásobil, by znamenalo zahlcení zdravotní péče do několika týdnů. „Až budou jednotky intenzivní péče v nemocnicích plné, bude pozdě něco dělat,“ řekla Merkelová.
„Proto jsme se s premiéry spolkových zemí dohodli, že od 2. listopadu přikročíme k rozsáhlým omezením,“ uvedla ke středečnímu jednání se zemskými premiéry. „Po dvou týdnech opatření vyhodnotím.“
Prohlásila, že tvrdá karanténní opatření musela zavést vedle Německa i řada dalších evropských zemí. „Francie, Belgie, Nizozemsko, Česko, Polsko a mnoho, mnoho dalších,“ řekla. „Pro Evropu je pandemie samozřejmě obrovskou výzvou. U našich nejbližších sousedů v Evropě můžeme vidět, jak dramaticky se situace může vyvinout,“ uvedla.
Zdůraznila, že pandemie postihuje všechny bez výjimky. „A je v našich rukách, jak se situace bude vyvíjet,“ řekla. „Naše demokratická společnost nyní čelí náročné zkoušce, a to nejen lékařské, ale i politické, hospodářské, sociální a psychické,“ uvedla s tím, že si je vědoma, že opatření jsou zásahem do svobod obyvatel a že postihnou slabé podniky. „Každý z nás ale musí přispět,“ dodala.
„Společně a jednotně, jen tak můžeme tuto historickou krizi přestát. Zima bude těžká, čtyři dlouhé měsíce, pak ale skončí,“ řekla.
Projev narušila AfD, zasáhnout musel předseda sněmu
Jako velkou překážku v tažení proti koronaviru vidí Merkelová lži, spiklenecké teorie a populistické výkřiky, naopak kritiku a kritické debaty vítá. „To demokracii neoslabuje, ale naopak posiluje,“ řekla Merkelová.
Její projev hlasitými výkřiky nesouhlasu přerušovali poslanci nejsilnější opoziční Alternativy pro Německo (AfD), zasáhnout musel nakonec předseda sněmu Wolfgang Schäuble.
Šéf poslanců AfD Alexander Gauland v reakci na projev Merkelové žádal, aby o karanténních opatřeních, která označil za koronavirovou diktaturu, rozhodoval Spolkový sněm. Postup vlády považuje za přehnaný a za omezení osobních svobod. Jako řešení navrhuje důraznou ochranu rizikových skupin včetně vyčlenění nákupního času jen pro ně, a naopak zrušení všech restrikcí pro ty, pro které koronavirus tak nebezpečný není.
Francie výrazně omezuje pohyb lidí
Francouzský premiér Jean Castex vyhlásil celoplošná karanténní opatření, která už ve středu avizoval prezident Emmanuel Macron.
Od pátku budou zavřené restaurace i bary a také obchody, které nejsou životně důležité. Školy od mateřských až po střední zůstanou otevřené, práce z domova bude povinná, pokud je možná. Pohyb mezi regiony není možný a to ani pro cesty na chalupy či chaty. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.
Francouzi se budou moci vzdálit z domova jen kvůli cestě do práce, na nákup nezbytných potravin, ze zdravotních důvodů nebo závažných rodinných důvodů. Pokud domov opustí a nebudou mít doklad o důvodu své cesty, hrozí jim pokuta 135 eur (asi 3700 korun).
Kostely a jiná náboženská zařízení mohou zůstat otevřená, nesmí se však konat bohoslužby. Výjimku mají pohřby, na které smí přijít až 30 osob, a svatby, kde smí být šest účastníků. Náboženská setkání a cesty na hřbitov budou ještě tento víkend tolerovány.
Hotely budou moci ubytovat jen hosty na nezbytných služebních cestách za prací, jídlo jim budou moci dát jen na pokoj. Hromadná doprava funguje bez omezení.
Španělsko prodloužilo nouzový stav
Španělští poslanci schválili prodloužení nouzového stavu v zemi o šest měsíců, do 9. května. Podle vlády je nouzový stav nezbytný pro omezení šíření koronavirové nákazy, podle opozice je ale prodloužení příliš rozsáhlé.
Vládní návrh podpořilo 194 poslanců, proti bylo 53, dalších 99 se hlasování zdrželo. Lidová strana, která má největší opoziční klub, se při hlasování zdržela. Návrh podpořily menší a regionální strany a kluby vládní koalice. Proti hlasovali zástupci krajně pravicové strany Vox.
Zavedení nouzového stavu schválila španělská vláda v neděli. Španělským autonomním oblastem umožňuje vyhlásit třeba zákaz nočního pohybu či omezení cest mimo region. Na rozdíl od jara současný nouzový stav neobsahuje omezení ekonomických aktivit. Celá řada španělských regionů ale přistoupila ke zkrácení otevírací doby barů a restaurací nebo zakázala větší shromáždění lidí.
V Číně pokračuje plošné testování
Plošné testování všech obyvatel vybraných měst či oblastí pokračuje v Číně. Úřady k tomu přikročí vždy v těch případech, kdy se objeví nové ohnisko nákazy. Aktuálně se to týká například oblasti kolem města Kašgar. „Nákaza se vyskytla v místní textilce, ten počet je poměrně vysoký, už je to kolem dvou stovek,“ dodal zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Testuje se podle ní velice rychle. „Jednak na ulici, ale je schopná nastoupit i armáda pracovníků, kteří obcházejí bydliště. Zabuší lidem na dveře, oni otevřou a tam stojí pracovníci, kteří jim okamžitě udělají testy,“ přiblížila Šámalová.
„Kašgar je na čínské poměry malé město, má něco přes půl milionu obyvatel, ale jde o celou Kašgarskou oblast, což je asi necelých pět milionů obyvatel. Už byli všichni otestování, protože se na to přišlo v neděli, a na testování stačily čtyři dny,“ uzavřela zpravodajka ČT.
Michel: Státy EU posílí koordinaci covidových testů a trasování
Státy Evropské unie posílí koordinaci covidového testování a trasovacích aplikací. Po čtvrteční videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie věnované společnému postupu proti pandemii covidu-19 to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.
Lídři se podle něj shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že všechny země dostanou vakcíny ve stejný čas. Jejich rozdělování by podle ní mohlo reálně začít v dubnu.
„Panovala velmi široká shoda, bylo to během konference několikrát opakováno, abychom zajistili spravedlivou distribuci mezi členskými státy,“ řekl po zhruba tříhodinové videokonferenci Michel. Komise by chtěla od příštího jara rozdělovat mezi členské země stovky milionů dávek, které by mohla nakupovat až od sedmi společností vyvíjejících covidové vakcíny.
Země EU dostanou vakcíny zároveň na základě počtu obyvatel, řekla Leyenová
Podle šéfky unijní exekutivy dostanou všechny země vakcíny ve stejný čas na základě svého počtu obyvatel. Státy budou nejdříve muset poslat komisi své národní očkovací plány a rozhodnout, zda budou někteří lidé - například ohrožené skupiny či zdravotníci, dostávat vakcínu dříve.
Lídři podle Michela hovořili i o možnosti hromadně využívat antigenové rychlotesty, které by podle představ Bruselu mohly lidem mimo jiné usnadnit cesty přes hranice. Mnoho lídrů podle šéfa unijních summitů jejich využívání podpořilo, jednoznačná shoda však nebyla.
Šéfové států a vlád se dohodli na tom, že se k pandemii, kvůli níž většina zemí aktuálně zpřísňuje omezení veřejného života, brzy vrátí při další videokonferenci.
Česko na konferenci zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který před večerním jednáním na dálku ladil společný postup s protějšky z ostatních zemí visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. „Samozřejmě jsem taky kolegům poděkoval za jejich pomoc a podporu,“ uvedl na Twitteru Babiš s odkazem na plicní ventilátory, které několik zemí včetně Maďarska v minulých dnech Česku poskytlo.
Česká republika jako aktuálně nejhůře zasažená unijní země dostala či v nejbližších dnech dostane od dalších zemí či z nouzových zásob EU více než dvě stovky ventilátorů chybějících v nemocnicích.