Merkelová hájí celostátní karanténní opatření, Francouzi smí od pátku až na výjimky jen do školy a do práce

Nahrávám video

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

  • 22:48

    Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

  • 21:40

    Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

  • 20:14

    Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Německá kancléřka varovala, že současné tempo šíření koronaviru, kdy se denní počet nových případů během týdne zdvojnásobil, by znamenalo zahlcení zdravotní péče do několika týdnů. „Až budou jednotky intenzivní péče v nemocnicích plné, bude pozdě něco dělat,“ řekla Merkelová.

„Proto jsme se s premiéry spolkových zemí dohodli, že od 2. listopadu přikročíme k rozsáhlým omezením,“ uvedla ke středečnímu jednání se zemskými premiéry. „Po dvou týdnech opatření vyhodnotím.“

Prohlásila, že tvrdá karanténní opatření musela zavést vedle Německa i řada dalších evropských zemí. „Francie, Belgie, Nizozemsko, Česko, Polsko a mnoho, mnoho dalších,“ řekla. „Pro Evropu je pandemie samozřejmě obrovskou výzvou. U našich nejbližších sousedů v Evropě můžeme vidět, jak dramaticky se situace může vyvinout,“ uvedla.

Zdůraznila, že pandemie postihuje všechny bez výjimky. „A je v našich rukách, jak se situace bude vyvíjet,“ řekla. „Naše demokratická společnost nyní čelí náročné zkoušce, a to nejen lékařské, ale i politické, hospodářské, sociální a psychické,“ uvedla s tím, že si je vědoma, že opatření jsou zásahem do svobod obyvatel a že postihnou slabé podniky. „Každý z nás ale musí přispět,“ dodala.

„Společně a jednotně, jen tak můžeme tuto historickou krizi přestát. Zima bude těžká, čtyři dlouhé měsíce, pak ale skončí,“ řekla. 

Projev narušila AfD, zasáhnout musel předseda sněmu

Jako velkou překážku v tažení proti koronaviru vidí Merkelová lži, spiklenecké teorie a populistické výkřiky, naopak kritiku a kritické debaty vítá. „To demokracii neoslabuje, ale naopak posiluje,“ řekla Merkelová.

Její projev hlasitými výkřiky nesouhlasu přerušovali poslanci nejsilnější opoziční Alternativy pro Německo (AfD), zasáhnout musel nakonec předseda sněmu Wolfgang Schäuble.

Šéf poslanců AfD Alexander Gauland v reakci na projev Merkelové žádal, aby o karanténních opatřeních, která označil za koronavirovou diktaturu, rozhodoval Spolkový sněm. Postup vlády považuje za přehnaný a za omezení osobních svobod. Jako řešení navrhuje důraznou ochranu rizikových skupin včetně vyčlenění nákupního času jen pro ně, a naopak zrušení všech restrikcí pro ty, pro které koronavirus tak nebezpečný není. 

Nahrávám video

Francie výrazně omezuje pohyb lidí

Francouzský premiér Jean Castex vyhlásil celoplošná karanténní opatření, která už ve středu avizoval prezident Emmanuel Macron.

Od pátku budou zavřené restaurace i bary a také obchody, které nejsou životně důležité. Školy od mateřských až po střední zůstanou otevřené, práce z domova bude povinná, pokud je možná. Pohyb mezi regiony není možný a to ani pro cesty na chalupy či chaty. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.

Francouzi se budou moci vzdálit z domova jen kvůli cestě do práce, na nákup nezbytných potravin, ze zdravotních důvodů nebo závažných rodinných důvodů. Pokud domov opustí a nebudou mít doklad o důvodu své cesty, hrozí jim pokuta 135 eur (asi 3700 korun).

Kostely a jiná náboženská zařízení mohou zůstat otevřená, nesmí se však konat bohoslužby. Výjimku mají pohřby, na které smí přijít až 30 osob, a svatby, kde smí být šest účastníků. Náboženská setkání a cesty na hřbitov budou ještě tento víkend tolerovány.

Hotely budou moci ubytovat jen hosty na nezbytných služebních cestách za prací, jídlo jim budou moci dát jen na pokoj. Hromadná doprava funguje bez omezení.

Španělsko prodloužilo nouzový stav

Španělští poslanci schválili prodloužení nouzového stavu v zemi o šest měsíců, do 9. května. Podle vlády je nouzový stav nezbytný pro omezení šíření koronavirové nákazy, podle opozice je ale prodloužení příliš rozsáhlé.

Vládní návrh podpořilo 194 poslanců, proti bylo 53, dalších 99 se hlasování zdrželo. Lidová strana, která má největší opoziční klub, se při hlasování zdržela. Návrh podpořily menší a regionální strany a kluby vládní koalice. Proti hlasovali zástupci krajně pravicové strany Vox.

Zavedení nouzového stavu schválila španělská vláda v neděli. Španělským autonomním oblastem umožňuje vyhlásit třeba zákaz nočního pohybu či omezení cest mimo region. Na rozdíl od jara současný nouzový stav neobsahuje omezení ekonomických aktivit. Celá řada španělských regionů ale přistoupila ke zkrácení otevírací doby barů a restaurací nebo zakázala větší shromáždění lidí.

V Číně pokračuje plošné testování

Plošné testování všech obyvatel vybraných měst či oblastí pokračuje v Číně. Úřady k tomu přikročí vždy v těch případech, kdy se objeví nové ohnisko nákazy. Aktuálně se to týká například oblasti kolem města Kašgar. „Nákaza se vyskytla v místní textilce, ten počet je poměrně vysoký, už je to kolem dvou stovek,“ dodal zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Testuje se podle ní velice rychle. „Jednak na ulici, ale je schopná nastoupit i armáda pracovníků, kteří obcházejí bydliště. Zabuší lidem na dveře, oni otevřou a tam stojí pracovníci, kteří jim okamžitě udělají testy,“ přiblížila Šámalová.

„Kašgar je na čínské poměry malé město, má něco přes půl milionu obyvatel, ale jde o celou Kašgarskou oblast, což je asi necelých pět milionů obyvatel. Už byli všichni otestování, protože se na to přišlo v neděli, a na testování stačily čtyři dny,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nahrávám video

Michel: Státy EU posílí koordinaci covidových testů a trasování

Státy Evropské unie posílí koordinaci covidového testování a trasovacích aplikací. Po čtvrteční videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie věnované společnému postupu proti pandemii covidu-19 to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

Lídři se podle něj shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že všechny země dostanou vakcíny ve stejný čas. Jejich rozdělování by podle ní mohlo reálně začít v dubnu.

„Panovala velmi široká shoda, bylo to během konference několikrát opakováno, abychom zajistili spravedlivou distribuci mezi členskými státy,“ řekl po zhruba tříhodinové videokonferenci Michel. Komise by chtěla od příštího jara rozdělovat mezi členské země stovky milionů dávek, které by mohla nakupovat až od sedmi společností vyvíjejících covidové vakcíny.

Země EU dostanou vakcíny zároveň na základě počtu obyvatel, řekla Leyenová

Podle šéfky unijní exekutivy dostanou všechny země vakcíny ve stejný čas na základě svého počtu obyvatel. Státy budou nejdříve muset poslat komisi své národní očkovací plány a rozhodnout, zda budou někteří lidé - například ohrožené skupiny či zdravotníci, dostávat vakcínu dříve.

Lídři podle Michela hovořili i o možnosti hromadně využívat antigenové rychlotesty, které by podle představ Bruselu mohly lidem mimo jiné usnadnit cesty přes hranice. Mnoho lídrů podle šéfa unijních summitů jejich využívání podpořilo, jednoznačná shoda však nebyla.

Šéfové států a vlád se dohodli na tom, že se k pandemii, kvůli níž většina zemí aktuálně zpřísňuje omezení veřejného života, brzy vrátí při další videokonferenci.

Česko na konferenci zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který před večerním jednáním na dálku ladil společný postup s protějšky z ostatních zemí visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. „Samozřejmě jsem taky kolegům poděkoval za jejich pomoc a podporu,“ uvedl na Twitteru Babiš s odkazem na plicní ventilátory, které několik zemí včetně Maďarska v minulých dnech Česku poskytlo.

Česká republika jako aktuálně nejhůře zasažená unijní země dostala či v nejbližších dnech dostane od dalších zemí či z nouzových zásob EU více než dvě stovky ventilátorů chybějících v nemocnicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37Aktualizovánopřed 45 mminutami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 3 hhodinami

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 9 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...