Německo od pondělí na měsíc zavádí karanténní uzávěru. Celoplošná opatření vyhlásila také Francie

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru. Cílem je zastavit prudký nárůst nových případů koronavirové infekce, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Večer pak rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celoplošná karanténní opatření pro Francii s platností od pátku. Slovenská vláda pak podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení.

Kancléřka Angela Merkelová se při videokonferenci s premiéry spolkových zemí dohodla, že se do konce listopadu uzavřou hospody, bary, restaurace, divadla či kina, otevřené naopak zůstanou školky, školy či obchody. Omezeno bude i shromažďování na veřejnosti, sejít se bude moci maximálně deset lidí z nejvýše dvou domácností.

„Dohodli jsme se na velmi tvrdých opatřeních,“ řekla Merkelová. S tím na tiskové konferenci souhlasili i berlínský primátor Michael Müller a bavorský premiér Markus Söder, který středu označil za den těžkých rozhodnutí.

Podle kancléřky je nezbytné ke karanténě, kterou označila jako „částečnou uzávěru“, přistoupit, neboť šíření koronaviru se dramaticky zrychluje. Merkelová prohlásila, že epidemie se šíří exponenciálně a že zatímco za úterý oznámil Institut Roberta Kocha takřka patnáct tisíc nakažených, před týdnem to byla polovina.

Merkelová vyzvala občany, aby zvážili nutnost cest a návštěv příbuzných. Upozornila, že během uzávěry nebude možné turistické ubytování v hotelech a že umožněny budou jen nezbytné služební cesty.

Müller řekl, že pokud veřejnost nadcházející čtyři týdny bude opatření solidárně a zodpovědně dodržovat, pak existují dobré vyhlídky na zvládnutí krize a na zlepšení nepříznivého vývoje. K solidárnímu chování vyzval také Söder.

Berlín chystá pro firmy stižené restrikcemi balík deseti miliard eur

Německo zároveň chystá pro tamní podniky postižené novou vlnou karanténních opatření balík ve výši deseti miliard eur (přes 274 miliard korun), informovala agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

„Situace je velmi, velmi vážná. Potřebujeme nyní zavést dalekosáhlá opatření a musíme zmírnit jejich dopad,“ uvedl podle těchto zdrojů ministr financí Olaf Scholz během virtuální porady s kancléřkou a 16 premiéry spolkových zemí.

Scholz chce malým a středním firmám, které budou muset zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých listopadových tržeb. Větší podniky by měly dostat sedmdesát procent tržeb, o něž příští měsíc přijdou.

Francie zavírá restaurace či obchody a omezuje cestování

Ve Francii budou od pátku zavřené restaurace a bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani pohyb mezi jednotlivými regiony. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.

Prezident Macron v televizním projevu řekl, že druhá vlna pandemie bude pravděpodobně horší než první. Všechny regiony už jsou oblastmi s vysokým rizikem nákazy, zdůraznil. Podle něj by bylo nepřijatelné třídění pacientů v nemocnicích, zároveň je ale třeba ochránit ekonomiku a hospodářství se nesmí zastavit.

Prezident také odmítl strategii získání kolektivní imunity. Ta by si podle něj vyžádala na 400 tisíc mrtvých navíc. Prezident připustil, že koronavirus se šíří rychleji, než se předpokládalo.

Na rozdíl od jarního takzvaného lockdownu, který trval osm týdnů, zůstane otevřená většina škol. Šéf Elysejského paláce upřesnil, že univerzity budou muset přejít na dálkovou výuku.

Také práce z domova by měla být obecným pravidlem. Macron vyzval občany, aby zůstávali co nejvíce doma. Povolené mají být například návštěvy v pečovatelských domech. 

Macron řekl, že za dva týdny se uvidí, zda se situace zlepšila, což by umožnilo otevření některých obchodů, které nejsou považovány za nezbytné. Denní nárůsty infikovaných však musí klesnout na přibližně pět tisíc z nynějších téměř 40 tisíc.

Ve snaze zamezit šíření koronaviru francouzská vláda už v posledních týdnech kromě jiného vyhlásila zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 06:00, který platí pro dvě třetiny obyvatel země. 

Francie, která má na 67 milionů obyvatel, ve středu ohlásila 36 437 nově nakažených za posledních 24 hodin, zatímco v úterý to bylo 33 417. Za celou dobu pandemie bylo v zemi evidováno 1 235 132 nakažených. Dohromady už v zemi zemřelo 35 785 nakažených, což patří mezi nejhorší bilance na světě.

Slovensko prodlouží zákaz vycházení a zmírní omezení

Na Slovensku se zase prodlužuje faktický zákaz vycházení, a to podle očekávání do 8. listopadu. Výjimku z výrazného omezení volného pohybu osob získají kromě jiného lidé s negativním výsledkem testu na koronavirus, vyplývá ze středečního usnesení kabinetu premiéra Igora Matoviče.

O nadcházejícím víkendu se na Slovensku uskuteční dobrovolné plošné testování obyvatel starších deseti let na koronavirus. Následovat bude po pilotní fázi testů z minulého týdne ve čtyř epidemií nejpostiženějších okresech na severu a východě země.

Lidé s negativním testem nebudou od 2. listopadu na Slovensku již vůbec omezeni ve volném pohybu. Prokázat se budou moci nejen testem z celostátního testování, ale i aktuálním výsledkem obvyklého PCR testu, který provádějí laboratoře.

„Snažili jsme se to napsat tak, abychom nekomplikovali život zodpovědným lidem,“ řekl novinářům premiér Matovič. Dodal, že běžný život obyvatel negativně testovaných na koronavirus se vrátí do režimu z období před posledním víkendem.

Od soboty minulého týdne do konce tohoto týdne mohou obyvatelé Slovenska v rámci stávajícího zákazu vycházení až na výjimky cestovat pouze například do zaměstnání, na nákup nevyhnutelných základních životních potřeb, za neodkladným lékařským ošetřením, k podstoupení testu na koronavirus, k uzavření sňatku, na pohřeb blízké osoby či na křtiny, povolen je také pobyt v přírodě mimo zastavěného území v rámci okresu, kde dotyčný bydlí.

Omezení volného pohybu osob nadále nebude platit každý den mezi 01:00 až 05:00 SEČ. Zároveň se stávající výjimky ze zákazu vycházení rozšíří. Negativní výsledek testu na koronavirus nově nebudou potřebovat ani lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou test podstoupit, ani onkologičtí pacienti.

Vláda doporučila hlavnímu hygienikovi, aby vydal nařízení, na jehož základě budou zaměstnavatelé a další podnikatelé povinni vyžadovat potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus od osob, které vstupují do jejich prostor.

Úvodní fáze testování obyvatel na koronovirus se minulý týden zúčastnilo na severu a východě Slovenska podle úřadů na 90 procent předpokládaného počtu 155 tisíc obyvatel. Testy odhalily 5594 infikovaných. Slovenští politici upozornili, že skutečný počet nakažených je vyšší, protože použité antigenní testy jsou méně přesné než PCR testy. Antigenní testy ale umožňují zjistit výsledek již zhruba během čtvrt hodiny. 

Koronavirem SARS-CoV-2 se od konce loňského roku, kdy se tento typ viru poprvé prokázal v Číně, celosvětově nakazilo už přes 44 milionů lidí, uvádí americká Univerzita Johnse Hopkinse. Bezmála 1,2 milionu jich na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo.

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic, navrhla ve středu Evropská komise. Státy mají podle nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce Komise dále rozšířit, i zavedených opatření.

V některých zemích sílí také nálady proti restrikcím. V úterý večer například pokračovaly protesty proti vládním nařízením v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 59 mminutami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 1 hhodinou

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 2 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 2 hhodinami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 2 hhodinami

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 2 hhodinami

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.