Německo od pondělí na měsíc zavádí karanténní uzávěru. Celoplošná opatření vyhlásila také Francie

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru. Cílem je zastavit prudký nárůst nových případů koronavirové infekce, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Večer pak rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celoplošná karanténní opatření pro Francii s platností od pátku. Slovenská vláda pak podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení.

Kancléřka Angela Merkelová se při videokonferenci s premiéry spolkových zemí dohodla, že se do konce listopadu uzavřou hospody, bary, restaurace, divadla či kina, otevřené naopak zůstanou školky, školy či obchody. Omezeno bude i shromažďování na veřejnosti, sejít se bude moci maximálně deset lidí z nejvýše dvou domácností.

„Dohodli jsme se na velmi tvrdých opatřeních,“ řekla Merkelová. S tím na tiskové konferenci souhlasili i berlínský primátor Michael Müller a bavorský premiér Markus Söder, který středu označil za den těžkých rozhodnutí.

Podle kancléřky je nezbytné ke karanténě, kterou označila jako „částečnou uzávěru“, přistoupit, neboť šíření koronaviru se dramaticky zrychluje. Merkelová prohlásila, že epidemie se šíří exponenciálně a že zatímco za úterý oznámil Institut Roberta Kocha takřka patnáct tisíc nakažených, před týdnem to byla polovina.

Merkelová vyzvala občany, aby zvážili nutnost cest a návštěv příbuzných. Upozornila, že během uzávěry nebude možné turistické ubytování v hotelech a že umožněny budou jen nezbytné služební cesty.

Müller řekl, že pokud veřejnost nadcházející čtyři týdny bude opatření solidárně a zodpovědně dodržovat, pak existují dobré vyhlídky na zvládnutí krize a na zlepšení nepříznivého vývoje. K solidárnímu chování vyzval také Söder.

Berlín chystá pro firmy stižené restrikcemi balík deseti miliard eur

Německo zároveň chystá pro tamní podniky postižené novou vlnou karanténních opatření balík ve výši deseti miliard eur (přes 274 miliard korun), informovala agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

„Situace je velmi, velmi vážná. Potřebujeme nyní zavést dalekosáhlá opatření a musíme zmírnit jejich dopad,“ uvedl podle těchto zdrojů ministr financí Olaf Scholz během virtuální porady s kancléřkou a 16 premiéry spolkových zemí.

Scholz chce malým a středním firmám, které budou muset zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých listopadových tržeb. Větší podniky by měly dostat sedmdesát procent tržeb, o něž příští měsíc přijdou.

Francie zavírá restaurace či obchody a omezuje cestování

Ve Francii budou od pátku zavřené restaurace a bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani pohyb mezi jednotlivými regiony. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.

Prezident Macron v televizním projevu řekl, že druhá vlna pandemie bude pravděpodobně horší než první. Všechny regiony už jsou oblastmi s vysokým rizikem nákazy, zdůraznil. Podle něj by bylo nepřijatelné třídění pacientů v nemocnicích, zároveň je ale třeba ochránit ekonomiku a hospodářství se nesmí zastavit.

Prezident také odmítl strategii získání kolektivní imunity. Ta by si podle něj vyžádala na 400 tisíc mrtvých navíc. Prezident připustil, že koronavirus se šíří rychleji, než se předpokládalo.

Na rozdíl od jarního takzvaného lockdownu, který trval osm týdnů, zůstane otevřená většina škol. Šéf Elysejského paláce upřesnil, že univerzity budou muset přejít na dálkovou výuku.

Také práce z domova by měla být obecným pravidlem. Macron vyzval občany, aby zůstávali co nejvíce doma. Povolené mají být například návštěvy v pečovatelských domech. 

Macron řekl, že za dva týdny se uvidí, zda se situace zlepšila, což by umožnilo otevření některých obchodů, které nejsou považovány za nezbytné. Denní nárůsty infikovaných však musí klesnout na přibližně pět tisíc z nynějších téměř 40 tisíc.

Ve snaze zamezit šíření koronaviru francouzská vláda už v posledních týdnech kromě jiného vyhlásila zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 06:00, který platí pro dvě třetiny obyvatel země. 

Francie, která má na 67 milionů obyvatel, ve středu ohlásila 36 437 nově nakažených za posledních 24 hodin, zatímco v úterý to bylo 33 417. Za celou dobu pandemie bylo v zemi evidováno 1 235 132 nakažených. Dohromady už v zemi zemřelo 35 785 nakažených, což patří mezi nejhorší bilance na světě.

Slovensko prodlouží zákaz vycházení a zmírní omezení

Na Slovensku se zase prodlužuje faktický zákaz vycházení, a to podle očekávání do 8. listopadu. Výjimku z výrazného omezení volného pohybu osob získají kromě jiného lidé s negativním výsledkem testu na koronavirus, vyplývá ze středečního usnesení kabinetu premiéra Igora Matoviče.

O nadcházejícím víkendu se na Slovensku uskuteční dobrovolné plošné testování obyvatel starších deseti let na koronavirus. Následovat bude po pilotní fázi testů z minulého týdne ve čtyř epidemií nejpostiženějších okresech na severu a východě země.

Lidé s negativním testem nebudou od 2. listopadu na Slovensku již vůbec omezeni ve volném pohybu. Prokázat se budou moci nejen testem z celostátního testování, ale i aktuálním výsledkem obvyklého PCR testu, který provádějí laboratoře.

„Snažili jsme se to napsat tak, abychom nekomplikovali život zodpovědným lidem,“ řekl novinářům premiér Matovič. Dodal, že běžný život obyvatel negativně testovaných na koronavirus se vrátí do režimu z období před posledním víkendem.

Od soboty minulého týdne do konce tohoto týdne mohou obyvatelé Slovenska v rámci stávajícího zákazu vycházení až na výjimky cestovat pouze například do zaměstnání, na nákup nevyhnutelných základních životních potřeb, za neodkladným lékařským ošetřením, k podstoupení testu na koronavirus, k uzavření sňatku, na pohřeb blízké osoby či na křtiny, povolen je také pobyt v přírodě mimo zastavěného území v rámci okresu, kde dotyčný bydlí.

Omezení volného pohybu osob nadále nebude platit každý den mezi 01:00 až 05:00 SEČ. Zároveň se stávající výjimky ze zákazu vycházení rozšíří. Negativní výsledek testu na koronavirus nově nebudou potřebovat ani lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou test podstoupit, ani onkologičtí pacienti.

Vláda doporučila hlavnímu hygienikovi, aby vydal nařízení, na jehož základě budou zaměstnavatelé a další podnikatelé povinni vyžadovat potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus od osob, které vstupují do jejich prostor.

Úvodní fáze testování obyvatel na koronovirus se minulý týden zúčastnilo na severu a východě Slovenska podle úřadů na 90 procent předpokládaného počtu 155 tisíc obyvatel. Testy odhalily 5594 infikovaných. Slovenští politici upozornili, že skutečný počet nakažených je vyšší, protože použité antigenní testy jsou méně přesné než PCR testy. Antigenní testy ale umožňují zjistit výsledek již zhruba během čtvrt hodiny. 

Koronavirem SARS-CoV-2 se od konce loňského roku, kdy se tento typ viru poprvé prokázal v Číně, celosvětově nakazilo už přes 44 milionů lidí, uvádí americká Univerzita Johnse Hopkinse. Bezmála 1,2 milionu jich na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo.

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic, navrhla ve středu Evropská komise. Státy mají podle nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce Komise dále rozšířit, i zavedených opatření.

V některých zemích sílí také nálady proti restrikcím. V úterý večer například pokračovaly protesty proti vládním nařízením v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 4 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 5 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 10 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 14 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...