Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nově nesmí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku. K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil. Mnoho Belgičanů kritizuje tuto situaci jako zmatenou, k jednotě země vyzval i premiér Alexander De Croo. Nemocných přibývá i v dalších evropských zemích.
V jedenáctimilionové zemi křivky počtu nakažených již několik týdnů rychle rostou, přičemž se stále drží těsně pod těmi českými, které jsou co do počtu nových případů na obyvatele nejhorší v Evropské unii.
Minulý týden přesáhl belgický denní přírůstek infikovaných 12 tisíc a dál stoupá. Poměr pozitivních testů se navíc přiblížil 20 procentům a postupně se zaplňují nemocniční lůžka včetně míst na jednotkách intenzivní péče. Právě vytížeností nemocnic úřady ospravedlňují nová omezení.
Nejednotnost úřadů
Mnozí Belgičané přitom v posledních dnech složitě zjišťovali, co v jejich městě, čtvrti či škole bude v nejbližší době platit. Začalo to tím, že v pátek centrální belgická vláda vyhlásila mírné zpřísnění dosavadních omezení, která se však na praktickém životě příliš neprojevila. Den poté však vláda bruselsko-valonské federace oznámila zmíněný zákaz nočního vycházení na území metropole a na jihu Belgie.
Bruselská samospráva několik hodin poté dodala, že v hlavním městě se od pondělí zavřou i kina a divadla a zakáže se kolektivní sportování pro lidi starší 12 let. V neděli pak opět bruselsko-valonské úřady rozhodly o distanční výuce pro středoškoláky.
S vlastními nařízeními navíc přicházejí i jednotlivé bruselské čtvrti, jejichž epidemiologická situace se často velmi liší. Vlámská oblast, kde žije většina Belgičanů, naproti tomu zatím jakákoli zpřísnění s odkazem na ekonomické či vzdělávací dopady odmítá.
Nejednotnost přijímaných kroků kritizoval i premiér Alexander De Croo, který se vlády ujal začátkem měsíce v době nástupu současné vlny nákazy. „Neměli bychom se nechat jako země rozdělit bojem proti viru. Pokud nebudeme činit nezbytné kroky jednotně, virus neporazíme,“ řekl premiér zastupující ve vládě vlámské liberály. „Virus ve Valonsku se neliší od toho ve Flandrech, zasahuje celou naši zemi,“ prohlásil. Úřadům na nižším stupni správy doporučil, aby nechaly velká omezení jako zákaz vycházení na centrální vládě a omezily se na kroky s menším dopadem.
Itálie omezila provoz restaurací
Nemocných přibývá i v dalších evropských zemích. Nejvyšší přírůstky nových případů koronaviru od začátku epidemie zaznamenává například Itálie. „Je pravda, že čísla nejsou pozitivní. Hodně nemocnic – například v Římě nebo i v Miláně či Turíně – hlásí, že se blíží k přetížení a že je nutné opatření zpřísnit a celý chod země lépe zorganizovat,“ vylíčila spolupracovnice ČT Nicole Ludwig.
V pondělí se tak v celé zemi zcela zavřela divadla a kina. Restaurace, bary a cukrárny zase mohou být otevřeny nejdéle do šesté hodiny večer. Proti tomu protestují tamní šéfkuchaři, kteří varují, že bez okamžité vládní podpory budou muset podniky uzavřít nadobro, informovala s odvoláním na místní média agentura APA.
„Každým dnem jsou majitelé restaurací nuceni zavírat své podniky. Nespočet rodinných podniků už nebude schopen dál fungovat,“ varoval „král“ italských šéfkuchařů Gianfranco Vissani. Dodal, že svou restauraci v Římě bude muset zavřít i on.
Svaz gastronomických podniků FIR odhaduje v důsledku nových ochranných opatření pokles obratu o 70 procent. „Jen v Miláně hrozí osmi tisícům zaměstnanců ztráta práce. Lidé už nevycházejí z domu, do podniků a restaurací nechodí. Mediální teror gastronomii zničil,“ prohlásil šéf FIS Glauco Marras. Strach o pracovní místo mají dva miliony lidí z branže a nová restriktivní opatření přímo ohrozí 250 tisíc rodin, varoval jiný svaz podnikatelů v gastronomickém odvětví Fipe Confcommercio.
Německá CDU ruší volební sjezd
Vzestupný trend v šíření koronaviru je patrný také v Německu. „Máme před sebou opravdu velmi těžké měsíce,“ řekla kancléřka podle deníku Bild v neděli večer při videokonferenci s šéfy regionálních organizací Křesťanskodemokratické unie (CDU) v jednotlivých spolkových zemích. Kancléřka podle těchto informací počítá s tím, že nejméně do února nebude možné konání velkých akcí, a to ani venku.
CDU pak v pondělí oznámila, že ruší kvůli koronaviru svůj prosincový volební sjezd, který měl vybrat nové vedení strany a možného kandidáta na příštího kancléře. Generální tajemník CDU Paul Ziemiak uvedl, že strana bude sledovat vývoj pandemie, protože sjezd upřednostňuje v prezenční formě, pokud se ale situace nebude vyvíjet příznivě, rozhodne o alternativách včetně korespondenčního hlasování.
Sjezd byl původně plánován již na letošní duben, kvůli koronaviru byl ale termín přesunut na prosinec, kdy se místo jindy třídenního plánovalo jen jednodenní shromáždění.
