Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.
Od věty „Zvládneme to“ uplynulo pět let. Rozhodla bych se stejně, tvrdí Merkelová
3 minuty
Události: Pět let od věty "Wir schaffen das"
„Už jsme toho tolik zvládli. Zvládneme i tohle. Zvládneme to a překonáme, co nám stojí v cestě,“ prohlásila Merkelová před pěti lety na tiskové konferenci. Ve stejném roce německé hranice překročilo téměř devět set tisíc uprchlíků.
Po prvotním masovém nadšení Němců, kteří byli ochotni uprchlíkům pomoci (tato vstřícnost získala přezdívku Willkommen-kultur), jejich optimismus utrpěl tvrdé rány – například při hromadných násilnostech vůči ženám o silvestru 2015 nebo po teroristickém útoku v Berlíně, který provedl žadatel o azyl Anis Amri.
V ulicích se později objevily tisícové davy protiislámského hnutí Pegida, které AfD otevřelo cestu do parlamentu. Spory o migrační politice přitom trvají i po pěti letech. Migranti se v současnosti podílejí na necelé desetině trestných činů v Německu, práci má zároveň zhruba polovina z nich.
Německo si naložilo příliš, soudí AfD
„Kde jen začít? Německo si naložilo příliš. V mnoha ohledech za sebou svými osamocenými rozhodnutími z roku 2015 nechala Angela Merkelová hromadu střepů,“ ohodnotilo několikaleté počínání Německa tiskové středisko AfD.
Protiimigrační strana poukazuje především na to, že příchod běženců s sebou přinesl řadu problémů včetně kriminality či problematické integrace. Začlenění podle AfD komplikuje fakt, že přes osmdesát procent žadatelů o azyl nemůže předložit doklady o vzdělání nezbytné k získání pracovního místa.
„Vypadá takhle nějak zázrak na poli odborných pracovníků, které nám staré politické strany a média nadšeně slibovaly?“ uvedla AfD. Údaje převzala z odpovědi braniborské vlády na parlamentní dotaz, ve které zemský kabinet sdělil, že prokázat se profesními doklady uznatelnými v Německu může pouze šestnáct procent mužů a patnáct procent žen přicházejících do Braniborska jako běženci.
Spolková vláda zavedla řadu zákonů pro urychlení integrace
Problémy s integrací včetně pracovního uplatnění si očividně uvědomuje i spolková vláda. Jeden z mluvčích kabinetu řekl, že začlenění migrantů je centrálním úkolem vlády. „Od roku 2015 zavedla spolková vláda mnoho zákonů, aby integraci urychlila. K tomu patří například to, že lidé, kteří mají naději v Německu zůstat, se mohou naučit rychleji německy a mají rovněž oproti předchozím letům lepší přístup ke vzdělání a k pracovnímu trhu,“ vysvětlil.
Ekologická strana Zelení přijímání běženců a jejich integraci vnímá jako dlouhodobý závazek. „Bylo to, či spíše je to úkol, na kterém musíme dále pracovat. Pokud jde například o otázky výuky jazyka, bydlení, tak to musíme dále jako společnost rozvíjet,“ řekla spolupředsedkyně zelených Annalena Baerbocková.
GALERIE
Uprchlíci se vydali pěšky z Maďarska do Rakouska
Poznamenala, že od politiků se v této věci žádají odpovídající politické kroky. Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) se pětiletému výročí po větě „Zvládneme to“ příliš věnovat nechce. „Uprchlickou krizi Německo zvládlo dobře,“ sdělil mluvčí strany Hero Warrings. „CDU toto výročí ale nijak dále komentovat nebude,“ dodal.
O samotné větě, která již bude navždy spojována s érou Merkelové, nechtějí diskutovat ani vládní mluvčí. „O větě a jejím významu v kontextu přijímání uprchlíků v roce 2015 se hovořilo mnohokrát, mluvila o tom i kancléřka. Dnes k tomu již nic nemůžeme dodat,“ řekl jeden z vládních mluvčích.
Merkelová: Zvládli jsme toho za ten čas hodně
Novináře ale i po pěti letech hodnocení kancléřčina příslibu Němcům zajímá. Merkelová se tak tomuto tématu musela opakovaně věnovat i minulý týden v pátek během své tradiční letní tiskové konference. O větě samotné řekla, že se „tak trochu osamostatnila“ a žije si vlastním životem.
Nyní by ale Merkelová i tak jednala stejně jako před pěti lety. „Kontrolovat hranice je možné, nelze ale přijmout taková rozhodnutí, která dopadnou na bedra těch, kteří na hranicích stojí,“ uvedla k německému postoji neuzavřít před migranty brány.
„Zvládli jsme toho za ten čas opravdu hodně,“ dodala Merkelová o uplynulých pěti letech. Konkrétně zmínila například ty migranty, kteří již v Německu složili maturitu a zapsali se na vysokoškolské studium.
Německo se vydalo správnou cestou, tvrdí šéfka integračního sdružení
To, jak si Německo v minulých letech počínalo během migrační krize, okomentovala ve vysílání ČT24 také ředitelka Sdružení o integraci a migraci Magda Faltová. Ta je přesvědčena, že se Německo před pěti lety vydalo správnou cestou.
„Kancléřka tehdy neměla moc na výběr. Jsem ráda, že celou situaci rámovala pozitivně. Měla pravdu, Německo to zvládá,“ řekla Faltová. Podle ní se od té doby však moc pozitivního nestalo, například evropské státy dosud nenašly společné řešení ohledně přijímání žadatelů o azyl.
„Z hlediska toho, jakým způsobem se EU chová na hranicích vůči uprchlíkům nebo jak zachází s lidmi z Libye v oblasti Středozemního moře nebo řecko-tureckých hranic, to pozitivní není,“ uvedla Faltová.
8 minut
Studio ČT24: Magda Fajtová o německém přístupu k uprchlické krizi
Německo naopak pochválila za jeho tehdejší silné zaměření na integraci uprchlíků. Podle Fajtové země kladla důraz zejména na to, aby se azylanti naučili německý jazyk nebo našli místo na tamním trhu práce. Spolková vláda prý od roku 2015 rovněž zavedla mnoho zákonů, aby jejich začlenění urychlila.
„Pro to, aby se člověk začlenil do trhu práce, je rozhodující věk, zdravotní stav nebo znalosti a schopnosti, které si přináší ze země původu. Pak je to jazyková znalost nebo psychický a zdravotní stav,“ dodala Faltová.
- 2014 – 225 455 lidí
- 2015 – 1 032 408 lidí
- 2016 – 373 652 lidí
- 2017 – 185 139 lidí
- 2018 – 141 472 lidí
- 2019 – 123 663 lidí
Německo nebylo vůči uprchlíkům odmítavé, tvrdí expert
Téma pro ČT okomentoval také publicista a expert na Německo a EU Jaroslav Šonka. Podle něj Merkelová ve svém pozitivním přístupu k uprchlíkům nebyla osamocena. „Německo se jimi nezabývalo odmítavým způsobem. Tamní církev a dobročinné spolky se tehdy rozhodly, že se ubohým lidem musí pomoct,“ řekl Šonka.
Německou veřejnost podle něho pomáhání uprchlíkům politicky více „přiblížilo“ ke kancléřce. Z jejich hlediska tady nešlo o to pouštět jen tak někoho do země, tady se zachraňovaly lidské životy, řekl Šonka.
Zároveň dodal, že v zemi rovněž došlo k mnoha protiuprchlickým reakcím. „Posílilo to i AfD. Tato strana žije z toho, že desetina populace je schopna odmítat kohokoliv,“ okomentoval Šonka.
8 minut
Studio ČT24: Jaroslav Šonka o německé migrační politice
