TÉMA

SRN

Česko se představilo na občanských slavnostech v sídle německého prezidenta
V berlínské rezidenci německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v sobotu proběhly Slavnosti občanské společnosti. Akce, kterou spolu s Durynskem pořádala Česká republika, zaznamenala velký zájem veřejnosti, jež měla zájem o český kulturní program i národní kuchyni.
9. 9. 2023|
Německu hrozí recese, varuje šéf Bundesbanky. Inflaci čeká nejvyšší od poválečných let
Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.
20. 8. 2022|
Německo ponechá zbývající tři jaderné elektrárny v provozu, tvrdí americký deník
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra původně plánoval. V úterý to napsal americký byznysový list The Wall Street Journal, který se odvolal na tři nejmenované německé vládní představitele. Jde tak o další signál, že Německo se chystá k zásadnímu kroku.
16. 8. 2022|
30 let zpět: Helmut Kohl na oficiální návštěvě v Praze a v Bratislavě
Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
28. 2. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Podpis smlouvy mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci
Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
27. 2. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Stává se Československo kolonií německého kapitálu?
Zpravodajský Deník ČST se na začátku roku 1992 zabýval otázkou, zda je namístě znepokojovat se rostoucími ekonomickými a politickými ambicemi sjednoceného Německa. V tehdejším Československu strmě rostl vliv německého kapitálu, který se ze všech západních investorů zdaleka nejaktivněji zapojoval do privatizace tuzemských podniků. Na mezinárodní scéně pak vyvolal rozruch jednostranný postup Berlína při uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
8. 1. 2022|Archiv ČT
Před lidovou demokracií utíkali Němci tak, až komunisté raději postavili zeď
V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi lety 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila – zahynulo při tom 140 osob. Bariéra padla 9. listopadu 1989.
12. 8. 2021Aktualizováno13. 8. 2021, 17:37|
Německo schválilo ambicióznější plán na ochranu prostředí. Klimaticky neutrální chce být v roce 2045
Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.
12. 5. 2021Aktualizováno12. 5. 2021, 20:29|
30 let zpět: Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě
Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
9. 5. 2021|Archiv ČT
Od věty „Zvládneme to“ uplynulo pět let. Rozhodla bych se stejně, tvrdí Merkelová
Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.
31. 8. 2020|
30 let zpět: Přebírání uprchlých zločinců na hranici s Německem
Pražská policie přebrala na hranici se Spolkovou republikou Německo dva československé občany, kteří poté, co se na našem území dopustili závažné trestné činnosti, hledali azyl u západních sousedů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
28. 6. 2020|
Pád NDR oddalovaly půjčky z Bonnu. Západní Německo také za miliardy marek vykupovalo vězně
Německo si připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Významný podíl na ústupcích NDR tehdy měly peníze, neboť východní Německo bylo závislé na půjčkách od západoněmecké vlády. Kolaps režimu pomáhal oddalovat i obchod s politickými vězni, které Bonn vykupoval za miliardy marek.
9. 11. 2019|
„Uvidíme se na Západě.“ Jako první propustila Berlínská zeď dva přátele, kteří ji pomáhali zbořit
Aram Radomski sedí 9. listopadu 1989 u večeře ve svém bytě ve východoberlínské čtvrti Prenzlauer Berg a dívá se na televizi. Běží v ní přímý přenos tiskové konference. Poněkud zmatený mluvčí vládnoucí komunistické strany na ní nejistě utrousí, že lidé mohou z NDR okamžitě vycestovat na Západ. Radomskimu projede hlavou, že se právě v jeho životě něco z minuty na minutu změnilo, a kvapně opouští byt. Vrátí se do něj až druhý den ráno po noci strávené v Západním Berlíně. Radomski a jeho kamarád Siegbert Schefke totiž budou prvními, komu se podaří proniknout za bortící se Berlínskou zeď.
8. 11. 2019|
1989
Viselo to ve vzduchu měsíce, změna musela přijít, komentuje pád Berlínské zdi historik Svoboda
Situace v Německé demokratické republice (NDR) byla neudržitelná, společnost cítila nervozitu měsíce před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Tehdejší komunistický režim v NDR byl ještě tvrdší než v Československu, míní historik. Východní Němci podle něj protestovali v průběhu let spíše snahou utéct za hranice než demonstracemi v ulicích. Oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi potrvají v Německu celý týden.
4. 11. 2019Aktualizováno4. 11. 2019, 20:31|
Před 30 lety se otevřela v Praze východním Němcům cesta ke svobodě
Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.
30. 9. 2019|
Německá ambasáda vzpomíná občany NDR, kteří v roce 1989 utekli přes Československo za svobodou
Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).
28. 9. 2019Aktualizováno28. 9. 2019, 10:43|
Před třiceti lety zaplavili ambasádu v Praze uprchlíci z NDR. Zůstaly po nich opuštěné trabanty
Před třiceti lety se tisíce žadatelů o azyl z NDR tísnily na zahradě západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Přežívaly tam týdny. Po otevření maďarsko-rakouských hranic v noci na 11. září 1989 proud ještě zesílil – do Prahy se vraceli i ti, které zastavili českoslovenští pohraničníci na cestě do Maďarska. Následná dohoda obou německých států byla předzvěstí změn v Československu i pádu berlínské zdi. Po uprchlících zůstaly v Praze opuštěné trabanty a wartburgy.
23. 9. 2019|
Trojice německých letišť kvůli stávce zrušila přes 640 letů, dotýká se to i Česka
Kvůli stávce bezpečnostního personálu zrušila německá letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Stuttgartu a Düsseldorfu více než 640 letů původně plánovaných na čtvrtek. Odpadlo i několik spojů s Prahou.
10. 1. 2019Aktualizováno10. 1. 2019, 15:41|