Situace v Německé demokratické republice (NDR) byla neudržitelná, společnost cítila nervozitu měsíce před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Tehdejší komunistický režim v NDR byl ještě tvrdší než v Československu, míní historik. Východní Němci podle něj protestovali v průběhu let spíše snahou utéct za hranice než demonstracemi v ulicích. Oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi potrvají v Německu celý týden.
Podle Svobody patřily režimy v Československu a v NDR v rámci východního bloku k těm „nejtužším“. „My a východní Němci jsme si byli nejvíc podobní, ale řekl bych, že ve východním Německu byl ten režim ještě rigidnější. U nás od roku 1988 probíhaly demonstrace, v Německu je to spíš záležitost až podzimu 1989,“ konstatoval Svoboda.
Východní Němci proti komunistickému režimu protestovali hlavně „nohama“, říká historik. „Útěky do zahraničí byly masová záležitost a ani zdaleka to nebylo omezeno na období těsně před převratem. Jsou to tisíce lidí, kteří byli dopadeni, a stovky, jimž se to povedlo,“ upozornil Svoboda.
Tisíce uprchlíků na ambasádě Praha nemohla utajit, říká historik
Od jara 1989 se pokoušely dostat tisíce východních Němců na Západ přes západoněmeckou ambasádu v Praze. „Odhaduje se, že nejvíc tam bylo 15 tisíc lidí, kterým se takhle podařilo dostat za hranice. Přelézání zdi velvyslanectví bylo jedním z tahounů zpravodajství po celém světě,“ připomněl Svoboda.
„Pro československou vládu to byla delikátní situace, s NDR jsme se předháněli, že zůstaneme věrni ideálům. Tisíce lidí uprostřed města, to byl pro vládu problém, nedalo se to utajit, takže se tlačilo, aby se Němci domluvili s Němci,“ podotkl historik s tím, že tak se nakonec také stalo.
Největší demonstrace se pak konaly na podzim 1989 v Lipsku. Sedmého listopadu skončila komunistická vláda v NDR.
Hranice mezi NDR a SRN se natrvalo otevřela 9. listopadu 1989. „Nervozita se táhla už několik měsíců. Občas to ve společnosti je, že to visí ve vzduchu. Víme, že něco přijde, že nějaká změna musí přijít, protože už to takhle dál nejde,“ poznamenal k tomu Svoboda.
Oslavy výročí potrvají celý týden
Německo si pád Berlínské zdi připomíná týdenními oslavami, které v pondělí večer zahájil starosta Berlína. V samotné metropoli se chystá přes dvě stě výstav, happeningů a dalších akcí. V den výročí pádu se bude na ulici u Braniborské brány vznášet koberec ze sto dvaceti tisíc proužků papíru, přičemž čtvrtina z nich ponese přání Berlíňanů.
Vedle toho čekají Berlín světelné instalace, promítání pod širým nebem nebo koncerty, ten největší se bude konat přímo u Braniborské brány. Oslav jubilea se v sobotu 9. listopadu zúčastní i zástupci států V4 včetně českého prezidenta Miloše Zemana.
