Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).
Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se v sobotu dopoledne sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany.
Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100. Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng.
Vozidla budou k vidění po celý den. Akci pořádá spolek Fuhrpark-Ost-West, který podobnou událost organizoval i před pěti lety.
Pamětní deska v Libni
Ještě před otevřením bran Lobkovického paláce odhalí dopoledne zástupci německého velvyslanectví pamětní desku na nádraží v Praze-Libni, která bude připomínat útěk Východních Němců.
Právě z libeňského nádraží byly před 30 lety vypravovány zvláštní vlaky, kterými mířili uprchlíci z ambasády do Hofu v tehdejším Západním Německu. Na nádraží bude také otevřena výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu.
Festival Cesta za svobodou začne v Lobkovickém paláci ve 14:00 a velvyslanectví bude pro veřejnost otevřeno do 19:00. Návštěvníci budou mít příležitost diskutovat s lidmi, kteří před 30 lety přes ambasádu utíkali.
Uskuteční se také čtyři panelové debaty s pamětníky roku 1989, na kterých vystoupí mimo jiné tehdejší západoněmecký ministr a vyjednavač v rozhovorech o vycestování uprchlíků z ambasády Rudolf Seiters, tehdejší vojenský atašé západoněmecké ambasády Rainer Fiegle, český studentský aktivista z roku 1989 Jan Bubeník nebo několik tehdejších uprchlíků.
Na ambasádě budou moci návštěvníci vidět i několik výstav fotografií a historických dokumentů. Budou se promítat i originální záběry pořízené pracovníky ambasády v roce 1989 nebo několik německých dokumentů, které se exodu obyvatel NDR věnovaly.
V areálu velvyslanectví se uskuteční také koncerty, na kterých vystoupí mimo jiné český písničkář Jaroslav Hutka, německá jazzová zpěvačka a emigrantka z NDR Jeanette Biedermannová, Drážďanský chlapecký sbor nebo saxofonový kvartet Drážďanských symfoniků.
15 tisíc emigrantů
První východoněmečtí uprchlíci se na západoněmecké ambasádě v Praze objevili na jaře 1989, v srpnu jich ale začalo razantně přibývat. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko.
„Pražané, kteří byli přímo na Malé Straně, byli pochopitelně šokováni, mnozí z nich přímo pomáhali, bylo tady řečeno, že hygienická situace nebyla vůbec dobrá a zejména děti získávaly možnost třeba jít i na toaletu, vysprchovat se někde v přilehlých lokalitách. Lidé tam nosili čaj, někteří i disidenti, jako třeba Jan Urban nebo Otka Bednářová přímo na místě se snažili pomáhat, docházelo tam přes plot ke komunikaci, kdy Němci dávali nějaké peníze a lidé přinášeli cigarety, nebo to co prostě bylo potřebné,“ vypráví historik ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek.
Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.
„Pro opuštěné trabanty a warburgy v ulicích si létali následně příslušníci východoněmecké státní bezpečnosti a jezdili s nimi zpět. Jenže se pak zjistilo, že je málo příslušníků a nelze to zvládnout. A tak část aut byla odvezena na odstavná parkoviště a zbývající nám vlastně východoněmecká strana nakonec ponechala jako tak trošku ne poděkování, ale spíš aby nám nějakou formou vynahradili náklady nebo komplikace,“ doplnil Vilímek.
Uprchlíci se dočkali možnosti emigrace 30. září 1989, kdy je tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher informoval o dohodě, která umožnila jejich vycestování. Krátce poté zaplavila ambasádu druhá vlna Východních Němců. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15 tisíc lidí.
