Německá ambasáda vzpomíná občany NDR, kteří v roce 1989 utekli přes Československo za svobodou

Nahrávám video
Události: Jak se utíkalo z NDR
Zdroj: ČT24

Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se v sobotu dopoledne sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany.

Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100. Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. 

Vozidla budou k vidění po celý den. Akci pořádá spolek Fuhrpark-Ost-West, který podobnou událost organizoval i před pěti lety. 

Pamětní deska v Libni

Ještě před otevřením bran Lobkovického paláce odhalí dopoledne zástupci německého velvyslanectví pamětní desku na nádraží v Praze-Libni, která bude připomínat útěk Východních Němců.

Právě z libeňského nádraží byly před 30 lety vypravovány zvláštní vlaky, kterými mířili uprchlíci z ambasády do Hofu v tehdejším Západním Německu. Na nádraží bude také otevřena výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu.

Festival Cesta za svobodou začne v Lobkovickém paláci ve 14:00 a velvyslanectví bude pro veřejnost otevřeno do 19:00. Návštěvníci budou mít příležitost diskutovat s lidmi, kteří před 30 lety přes ambasádu utíkali. 

Uskuteční se také čtyři panelové debaty s pamětníky roku 1989, na kterých vystoupí mimo jiné tehdejší západoněmecký ministr a vyjednavač v rozhovorech o vycestování uprchlíků z ambasády Rudolf Seiters, tehdejší vojenský atašé západoněmecké ambasády Rainer Fiegle, český studentský aktivista z roku 1989 Jan Bubeník nebo několik tehdejších uprchlíků.

Na ambasádě budou moci návštěvníci vidět i několik výstav fotografií a historických dokumentů. Budou se promítat i originální záběry pořízené pracovníky ambasády v roce 1989 nebo několik německých dokumentů, které se exodu obyvatel NDR věnovaly.

V areálu velvyslanectví se uskuteční také koncerty, na kterých vystoupí mimo jiné český písničkář Jaroslav Hutka, německá jazzová zpěvačka a emigrantka z NDR Jeanette Biedermannová, Drážďanský chlapecký sbor nebo saxofonový kvartet Drážďanských symfoniků.

15 tisíc emigrantů

První východoněmečtí uprchlíci se na západoněmecké ambasádě v Praze objevili na jaře 1989, v srpnu jich ale začalo razantně přibývat. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko.

„Pražané, kteří byli přímo na Malé Straně, byli pochopitelně šokováni, mnozí z nich přímo pomáhali, bylo tady řečeno, že hygienická situace nebyla vůbec dobrá a zejména děti získávaly možnost třeba jít i na toaletu, vysprchovat se někde v přilehlých lokalitách. Lidé tam nosili čaj, někteří i disidenti, jako třeba Jan Urban nebo Otka Bednářová přímo na místě se snažili pomáhat, docházelo tam přes plot ke komunikaci, kdy Němci dávali nějaké peníze a lidé přinášeli cigarety, nebo to co prostě bylo potřebné,“ vypráví historik ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek.

Nahrávám video
Vilímek: Mnozí z Pražanů pomáhali
Zdroj: ČT24

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

„Pro opuštěné  trabanty a warburgy v ulicích si létali následně příslušníci východoněmecké státní bezpečnosti a jezdili s nimi zpět. Jenže se pak zjistilo, že je málo příslušníků a nelze to zvládnout. A tak část aut byla odvezena na odstavná parkoviště a zbývající nám vlastně východoněmecká strana nakonec  ponechala jako tak trošku ne poděkování, ale spíš aby nám nějakou formou vynahradili náklady nebo komplikace,“ doplnil Vilímek.

Uprchlíci se dočkali možnosti emigrace 30. září 1989, kdy je tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher informoval o dohodě, která umožnila jejich vycestování. Krátce poté zaplavila ambasádu druhá vlna Východních Němců. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 16 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 17 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 19 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30
Načítání...