Německá ambasáda vzpomíná občany NDR, kteří v roce 1989 utekli přes Československo za svobodou

3 minuty
Události: Jak se utíkalo z NDR
Zdroj: ČT24

Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se v sobotu dopoledne sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany.

Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100. Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. 

Vozidla budou k vidění po celý den. Akci pořádá spolek Fuhrpark-Ost-West, který podobnou událost organizoval i před pěti lety. 

Pamětní deska v Libni

Ještě před otevřením bran Lobkovického paláce odhalí dopoledne zástupci německého velvyslanectví pamětní desku na nádraží v Praze-Libni, která bude připomínat útěk Východních Němců.

Právě z libeňského nádraží byly před 30 lety vypravovány zvláštní vlaky, kterými mířili uprchlíci z ambasády do Hofu v tehdejším Západním Německu. Na nádraží bude také otevřena výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu.

Festival Cesta za svobodou začne v Lobkovickém paláci ve 14:00 a velvyslanectví bude pro veřejnost otevřeno do 19:00. Návštěvníci budou mít příležitost diskutovat s lidmi, kteří před 30 lety přes ambasádu utíkali. 

Uskuteční se také čtyři panelové debaty s pamětníky roku 1989, na kterých vystoupí mimo jiné tehdejší západoněmecký ministr a vyjednavač v rozhovorech o vycestování uprchlíků z ambasády Rudolf Seiters, tehdejší vojenský atašé západoněmecké ambasády Rainer Fiegle, český studentský aktivista z roku 1989 Jan Bubeník nebo několik tehdejších uprchlíků.

Na ambasádě budou moci návštěvníci vidět i několik výstav fotografií a historických dokumentů. Budou se promítat i originální záběry pořízené pracovníky ambasády v roce 1989 nebo několik německých dokumentů, které se exodu obyvatel NDR věnovaly.

V areálu velvyslanectví se uskuteční také koncerty, na kterých vystoupí mimo jiné český písničkář Jaroslav Hutka, německá jazzová zpěvačka a emigrantka z NDR Jeanette Biedermannová, Drážďanský chlapecký sbor nebo saxofonový kvartet Drážďanských symfoniků.

15 tisíc emigrantů

První východoněmečtí uprchlíci se na západoněmecké ambasádě v Praze objevili na jaře 1989, v srpnu jich ale začalo razantně přibývat. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko.

„Pražané, kteří byli přímo na Malé Straně, byli pochopitelně šokováni, mnozí z nich přímo pomáhali, bylo tady řečeno, že hygienická situace nebyla vůbec dobrá a zejména děti získávaly možnost třeba jít i na toaletu, vysprchovat se někde v přilehlých lokalitách. Lidé tam nosili čaj, někteří i disidenti, jako třeba Jan Urban nebo Otka Bednářová přímo na místě se snažili pomáhat, docházelo tam přes plot ke komunikaci, kdy Němci dávali nějaké peníze a lidé přinášeli cigarety, nebo to co prostě bylo potřebné,“ vypráví historik ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek.

8 minut
Vilímek: Mnozí z Pražanů pomáhali
Zdroj: ČT24

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

„Pro opuštěné  trabanty a warburgy v ulicích si létali následně příslušníci východoněmecké státní bezpečnosti a jezdili s nimi zpět. Jenže se pak zjistilo, že je málo příslušníků a nelze to zvládnout. A tak část aut byla odvezena na odstavná parkoviště a zbývající nám vlastně východoněmecká strana nakonec  ponechala jako tak trošku ne poděkování, ale spíš aby nám nějakou formou vynahradili náklady nebo komplikace,“ doplnil Vilímek.

Uprchlíci se dočkali možnosti emigrace 30. září 1989, kdy je tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher informoval o dohodě, která umožnila jejich vycestování. Krátce poté zaplavila ambasádu druhá vlna Východních Němců. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Porucha narušila dodávky tepla v Praze 10

Kvůli netěsnosti na potrubí bylo ve středu dopoledne asi 5500 domácností v Praze 10 bez dodávek tepla a teplé vody. Kolem poledne se podařilo poruchu opravit a zhruba polovina domácností už teplo a teplou vodu má. Dodávky do zbývajících míst mají být obnoveny do 20:00.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kejda už asi natéká do znojemské nádrže, uvádí Povodí Moravy

Naředěná kejda v Dyji z protržené jímky na farmě u Podmyčí už podle Povodí Moravy asi natéká do znojemské nádrže, která zásobuje pitnou vodou Znojmo a okolí. Stále ale platí, že vodu ve Znojmě lze bez obav pít, uvedla firma Vodárenská akciová společnost (VAS). Amoniak postupně vyprchává, překročení limitů je nyní zhruba dvojnásobné. I v nádrži se ale znečištění velmi naředí, je v ní zhruba 2,5 milionu metrů krychlových vody, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
10:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Dobrušce na Rychnovsku unikly tisíce kubíků digestátu, do potoků se nedostaly

Z bioplynové stanice v Dobrušce na Rychnovsku uniklo několik tisíc metrů krychlových tekutého hnojiva. Hasiči postavili provizorní hráze z hlíny a povodňových pytlů, aby se takzvaný digestát z kravského hnoje a zbytků krmiv nedostal do povrchových vod, oznámila mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová. Společnost ZD Dobruška na odčerpání uniklého hnojiva nasadila asi dvacet fekálních cisteren. Životní prostředí by podle podniku nemělo být ohroženo.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Projektů na podporu samostatnosti lidí s mentálním handicapem přibývá

Lidem s mentálním handicapem, kteří se chtějí osamostatnit, slouží od začátku roku nové tréninkové byty v Hradci Králové. V nich se pod dohledem sociálních pracovníků připravují na samostatné bydlení. Nové komunitní bydlení pro dospělé s duševním a mentálním onemocněním, které jim pomůže se začleněním do života, otevřeli také ve Skotnici v Moravskoslezském kraji.
před 19 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...