Německu hrozí recese, varuje šéf Bundesbanky. Inflaci čeká nejvyšší od poválečných let

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

„Skončí sleva na pohonné hmoty a devítieurová jízdenka, to by mohlo zvýšit míru inflace o více než jeden procentní bod,“ uvedl Nagel. „Celkově je v podzimních měsících možná inflace ve výši deseti procent,“ dodal. V Německu nyní od června do konce srpna platí nižší daň na pohonné hmoty a celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (zhruba 220 Kč).

Inflace se podle Nagela bude nacházet na příliš vysoké úrovni také v příštím roce. „Roste pravděpodobnost, že inflace bude vyšší, než se dříve předpokládalo, a že se v příštím roce bude pohybovat v průměru kolem šesti procent,“ uvedl šéf centrální banky. Ta doposud průměrnou inflaci v příštím roce odhadovala na 4,5 procenta.

Zvyšte úroky, vyzývá Nagel ECB

Nagel rovněž vyzval, aby Evropská centrální banka (ECB) pokračovala ve zvyšování úroků. ECB minulý měsíc v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby, a to výrazněji než původně avizovala. Její základní úrok stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Další zasedání ECB se bude konat 8. září.

„Vzhledem k vysoké inflaci musí následovat další zvyšování úroků,“ uvedl Nagel, který je rovněž členem Rady guvernérů ECB. Odmítl nicméně upřesnit, jak výrazné by zářijové zvýšení úroků v eurozóně mělo být. „Posledních několik měsíců ukázalo, že o měnové politice musíme rozhodovat od zasedání k zasedání,“ upozornil. „Jsem přesvědčen, že Rada guvernérů ECB podnikne nezbytná opatření.“

Chmurné vyhlídky

V červenci meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Inflace tak klesla už druhý měsíc za sebou. Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil poté, co se v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

„Pokud se energetická krize vyostří, je recese v zimě pravděpodobná,“ uvedl Nagel. „V první polovině roku si německá ekonomika za obtížných podmínek stále vedla celkem dobře,“ upozornil.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc zhoršil výhled německé ekonomiky. Předpověděl, že německé HDP se v letošním roce zvýší o 1,2 procenta, zatímco v květnové prognóze počítal s dvouprocentním růstem. Loni ekonomika podle fondu vzrostla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí dvě miliardy, řekl Havlíček

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 18 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 20 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
10. 11. 2025

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
10. 11. 2025

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
10. 11. 2025

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...