Německu hrozí recese, varuje šéf Bundesbanky. Inflaci čeká nejvyšší od poválečných let

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

„Skončí sleva na pohonné hmoty a devítieurová jízdenka, to by mohlo zvýšit míru inflace o více než jeden procentní bod,“ uvedl Nagel. „Celkově je v podzimních měsících možná inflace ve výši deseti procent,“ dodal. V Německu nyní od června do konce srpna platí nižší daň na pohonné hmoty a celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (zhruba 220 Kč).

Inflace se podle Nagela bude nacházet na příliš vysoké úrovni také v příštím roce. „Roste pravděpodobnost, že inflace bude vyšší, než se dříve předpokládalo, a že se v příštím roce bude pohybovat v průměru kolem šesti procent,“ uvedl šéf centrální banky. Ta doposud průměrnou inflaci v příštím roce odhadovala na 4,5 procenta.

Zvyšte úroky, vyzývá Nagel ECB

Nagel rovněž vyzval, aby Evropská centrální banka (ECB) pokračovala ve zvyšování úroků. ECB minulý měsíc v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby, a to výrazněji než původně avizovala. Její základní úrok stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Další zasedání ECB se bude konat 8. září.

„Vzhledem k vysoké inflaci musí následovat další zvyšování úroků,“ uvedl Nagel, který je rovněž členem Rady guvernérů ECB. Odmítl nicméně upřesnit, jak výrazné by zářijové zvýšení úroků v eurozóně mělo být. „Posledních několik měsíců ukázalo, že o měnové politice musíme rozhodovat od zasedání k zasedání,“ upozornil. „Jsem přesvědčen, že Rada guvernérů ECB podnikne nezbytná opatření.“

Chmurné vyhlídky

V červenci meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Inflace tak klesla už druhý měsíc za sebou. Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil poté, co se v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

„Pokud se energetická krize vyostří, je recese v zimě pravděpodobná,“ uvedl Nagel. „V první polovině roku si německá ekonomika za obtížných podmínek stále vedla celkem dobře,“ upozornil.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc zhoršil výhled německé ekonomiky. Předpověděl, že německé HDP se v letošním roce zvýší o 1,2 procenta, zatímco v květnové prognóze počítal s dvouprocentním růstem. Loni ekonomika podle fondu vzrostla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...