Před 30 lety se otevřela v Praze východním Němcům cesta ke svobodě

74 minut
Mimořádné pořady ČT24 - Cesta za svobodou
Zdroj: ČT24

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

V průběhu celého roku 1989 rostla nespokojenost lidí s režimem ve všech bývalých socialistických zemích. V někdejším východním Německu se to projevovalo mimo jiné rozsáhlým útěkem na ambasády západního Německa. Jednou z nich byla i ta pražská.

Na sklonku léta začaly ulice Malé Strany, kde se velvyslanectví nachází, zaplňovat odstavené wartburgy a trabanty. Jejich majitelé se pak na pozemky ambasády dostávali většinou přes plot. Uvnitř se běženci zaregistrovali, ženám a dětem byly přiděleny patrové postele v přeplněných pokojích, muži nocovali na chodbách či venku.

„Nejdřív jsem musel překonat plot sousední americké ambasády, kterou hlídali američtí vojáci. Měli jsme strach, že nás chytí. Proklouzl jsem, když se střídaly stráže. Pak jsem přeskočil plot na německé území,“ vzpomíná na třicet let staré události Michael Roming.

„Taky to tady moc příjemně nevonělo. Bylo tu málo toalet a trvalo hodinu, než se člověk dostal na řadu,“ dodal další z tehdejších uprchlíků Günter Malchow.

Hans-Dietrich Genscher promluvil k uprchlíkům z balkonu ambasády
Zdroj: ČT24

Genscher dal uprchlíkům osobní záruku

Hrozící humanitární krizi odvrátila dohoda obou německých států. Zprávu, že mohou vycestovat, přijel východním Němcům do Prahy oznámit šéf západoněmecké diplomacie Hans-Dietrich Genscher.

Fakt, že se mu podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na Západ, podle mnohých způsobil kolaps východoněmeckého režimu a pád berlínské zdi. Přímí účastníci událostí hodnotí odchod za svobodou jako zásadní životní zlom, který mnohým ještě dnes vhání slzy do očí. 

Radost ovšem vystřídaly další obavy. Vlaky s uprchlíky totiž musely projet přes NDR a lidé se báli, že tam také skončí. Genscher, který sám ze země utekl v pětadvaceti letech, se osobně zaručil, že se jim nic nestane.

„NDR by si netroufla Genschera nějakým způsobem podvést. Měli s ním dobrý vztah a samozřejmě to nechtěli nějak ohrozit. Takže by si nedovolili nedodržet slovo,“ dodal bývalý německý ministr vnitra Rudolf Seiters.

Trabant zanechaný v ulicích Prahy východoněmeckými uprchlíky v roce 1989
Zdroj: ČTK

Už večer 30. září odvezly autobusy první vlnu uprchlíků z Malé Strany na libeňské nádraží, odkud zamířili do západoněmeckého Hofu. Až do pádu berlínské zdi vycestovalo přes Prahu na 15 tisíc obyvatel NDR.

7 minut
Události, komentáře: Událost na ambasádě vedla k pádu režimu v NDR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...