Před 30 lety se otevřela v Praze východním Němcům cesta ke svobodě

Nahrávám video

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

V průběhu celého roku 1989 rostla nespokojenost lidí s režimem ve všech bývalých socialistických zemích. V někdejším východním Německu se to projevovalo mimo jiné rozsáhlým útěkem na ambasády západního Německa. Jednou z nich byla i ta pražská.

Na sklonku léta začaly ulice Malé Strany, kde se velvyslanectví nachází, zaplňovat odstavené wartburgy a trabanty. Jejich majitelé se pak na pozemky ambasády dostávali většinou přes plot. Uvnitř se běženci zaregistrovali, ženám a dětem byly přiděleny patrové postele v přeplněných pokojích, muži nocovali na chodbách či venku.

„Nejdřív jsem musel překonat plot sousední americké ambasády, kterou hlídali američtí vojáci. Měli jsme strach, že nás chytí. Proklouzl jsem, když se střídaly stráže. Pak jsem přeskočil plot na německé území,“ vzpomíná na třicet let staré události Michael Roming.

„Taky to tady moc příjemně nevonělo. Bylo tu málo toalet a trvalo hodinu, než se člověk dostal na řadu,“ dodal další z tehdejších uprchlíků Günter Malchow.

Hans-Dietrich Genscher promluvil k uprchlíkům z balkonu ambasády
Zdroj: ČT24

Genscher dal uprchlíkům osobní záruku

Hrozící humanitární krizi odvrátila dohoda obou německých států. Zprávu, že mohou vycestovat, přijel východním Němcům do Prahy oznámit šéf západoněmecké diplomacie Hans-Dietrich Genscher.

Fakt, že se mu podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na Západ, podle mnohých způsobil kolaps východoněmeckého režimu a pád berlínské zdi. Přímí účastníci událostí hodnotí odchod za svobodou jako zásadní životní zlom, který mnohým ještě dnes vhání slzy do očí. 

Radost ovšem vystřídaly další obavy. Vlaky s uprchlíky totiž musely projet přes NDR a lidé se báli, že tam také skončí. Genscher, který sám ze země utekl v pětadvaceti letech, se osobně zaručil, že se jim nic nestane.

„NDR by si netroufla Genschera nějakým způsobem podvést. Měli s ním dobrý vztah a samozřejmě to nechtěli nějak ohrozit. Takže by si nedovolili nedodržet slovo,“ dodal bývalý německý ministr vnitra Rudolf Seiters.

Trabant zanechaný v ulicích Prahy východoněmeckými uprchlíky v roce 1989
Zdroj: ČTK

Už večer 30. září odvezly autobusy první vlnu uprchlíků z Malé Strany na libeňské nádraží, odkud zamířili do západoněmeckého Hofu. Až do pádu berlínské zdi vycestovalo přes Prahu na 15 tisíc obyvatel NDR.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 24 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled