Trojice německých letišť kvůli stávce zrušila přes 640 letů, dotýká se to i Česka

Kvůli stávce bezpečnostního personálu zrušila německá letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Stuttgartu a Düsseldorfu více než 640 letů původně plánovaných na čtvrtek. Odpadlo i několik spojů s Prahou.

Trojice důležitých německých letišť je ve čtvrtek od brzkých ranních hodin výrazně prázdnější než obvykle. Pasažéři byli o výstražné stávce dopředu informováni, a tak většinou na letiště vůbec nedorazili. Ti, jejichž spoj zrušen nebyl, mají počítat s možným zpožděním a přijít s dostatečným předstihem. Dohromady se má celodenní protest dotknout asi 110 tisíc
cestujících. A rušení ovlivňuje i nákladní dopravu.

V Düsseldorfu kvůli stávce, kterou zde doprovází i demonstrace bezpečnostního personálu, bude zrušeno celkem 350 odletů a příletů ze zhruba 570 plánovaných, ve Stuttgartu 142 z 270 a v Kolíně nad Rýnem/Bonnu 131 ze 199.

Česka se dotklo například zrušení spoje z Düsseldorfu, který měl do Prahy odletět v 07:00 SEČ. Další lety do Prahy, které odpadly, normálně z tohoto západoněmeckého města startují v 15:00 SEČ a 18:35 SEČ. Zrušena byla také trojice příletů z české metropole. Z Kolína nad Rýnem/Bonnu odpadl spoj ve 12:20 SEČ i zpětný let, který měl přistát v 15:20 SEČ. Mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň řekl, že zrušen byl i jeden zpáteční let z Mnichova. U toho však není zřejmé, zda má souvislost právě se stávkou, či spíše s počasím v bavorské metropoli.

Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur

Výstražná stávka navazuje na obdobný protest z pondělka, kdy bezpečnostní personál na čtyři hodiny přerušil práci na dvojici berlínských letišť. Zrušeno kvůli tomu bylo několik desítek letů. Čtvrteční akce je tak svým rozsahem výrazně větší.

Stávky mají být podle odborů Verdi jasným signálem pro zaměstnavatele, aby poskytli lepší nabídku zhruba 23 tisícům bezpečnostních pracovníků na německých letištích. Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur (511 korun). Zatím přitom někteří ze zaměstnanců v tomto sektoru berou jen 12,90 eura (331 korun) na hodinu. Příští vyjednávací kolo se má uskutečnit 23. ledna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...