Německo schválilo ambicióznější plán na ochranu prostředí. Klimaticky neutrální chce být v roce 2045

3 minuty
Události: Německo chce být klimaticky neutrální
Zdroj: ČT

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

„Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné ochrany klimatu,“ napsala na Twitteru o chystané novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier k chystané novele řekl, že přináší jasný harmonogram a jistoty pro hospodářské plánování. Uvedl také, že ekologická transformace musí jít ruku v ruce s udržením ekonomické konkurenceschopnosti. K tomu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem osm miliard eur (204 miliard korun). Investice poslouží k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.

Rychlejší než EU

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude země podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které před kancléřstvím demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Připravovaná novela se nelíbí ani šéfce německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegardě Müllerové, podle které je plánování emisí oxidu uhličitého v horizontu patnácti let jen iluzí.

Kancléřská kandidátka Zelených pro zářijové parlamentní volby Annalena Baerbocková v televizi ARD prohlásila, že v připravovaném zákonu postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů. To podle ní vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů musí rychle napravit. „Vyhýbají se tomu, aby řekli, že musíme mimo jiné zdvojnásobit výstavbu obnovitelných energetických zdrojů,“ řekla Baerbocková, která má po volbách velkou šanci vést německou vládu.

Ministryně životního prostředí Schulzeová nicméně poukázala na to, že vláda pro příští roky plánuje i ze stávajících programů investovat do plnění klimatických cílů 80 miliard euro (dva biliony korun). „A další opatření budou následovat,“ dodala.

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 34 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...