Německo schválilo ambicióznější plán na ochranu prostředí. Klimaticky neutrální chce být v roce 2045

Nahrávám video
Události: Německo chce být klimaticky neutrální
Zdroj: ČT

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

„Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné ochrany klimatu,“ napsala na Twitteru o chystané novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier k chystané novele řekl, že přináší jasný harmonogram a jistoty pro hospodářské plánování. Uvedl také, že ekologická transformace musí jít ruku v ruce s udržením ekonomické konkurenceschopnosti. K tomu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem osm miliard eur (204 miliard korun). Investice poslouží k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.

Rychlejší než EU

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude země podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které před kancléřstvím demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Připravovaná novela se nelíbí ani šéfce německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegardě Müllerové, podle které je plánování emisí oxidu uhličitého v horizontu patnácti let jen iluzí.

Kancléřská kandidátka Zelených pro zářijové parlamentní volby Annalena Baerbocková v televizi ARD prohlásila, že v připravovaném zákonu postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů. To podle ní vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů musí rychle napravit. „Vyhýbají se tomu, aby řekli, že musíme mimo jiné zdvojnásobit výstavbu obnovitelných energetických zdrojů,“ řekla Baerbocková, která má po volbách velkou šanci vést německou vládu.

Ministryně životního prostředí Schulzeová nicméně poukázala na to, že vláda pro příští roky plánuje i ze stávajících programů investovat do plnění klimatických cílů 80 miliard euro (dva biliony korun). „A další opatření budou následovat,“ dodala.

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 34 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 5 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 10 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...