Příliv nelegálních migrantů do Evropy klesá, letos jich zatím bylo 86 tisíc. Polovina míří do Španělska

Za prvních osm měsíců letošního roku překročilo hranice Evropské unie nelegálně 86 500 migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o 40 procent. V srpnu se takto přes hlavní migrační trasy do Evropy dostalo dvanáct a půl tisíce běženců. Uvedla to Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Obecný pokles migrace Frontex přičítá snížení přílivu uprchlíků v centrálním Středomoří. Ve Španělsku se proti tomu jejich počet od letošního ledna do srpna v porovnání se stejným obdobím loni zdvojnásobil.

Počet migrantů zaznamenaných na trase v západním Středomoří utváří už druhý měsíc po sobě více než polovinu všech běženců, kteří překročí unijní hranice nelegálně. Ve srovnání s loňským rokem se počet těch, kteří se takto dostali do Španělska, více než zdvojnásobil. V srpnu to bylo téměř 6500 osob.

Od počátku roku do konce srpna zvolilo cestu v západním Středozemí 29 600 uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze subsaharské Afriky. Po této trase se nejčastěji vydávají Maročané, Guinejci a Malijci.

Přívírající se trasa do Itálie

Počet migrantů, kteří se přes centrální Středomoří dostali do Itálie v srpnu, v porovnání se stejným měsícem loni klesl o 62 procent na přibližně 1500 osob. Za prvních osm měsíců tohoto roku klesl počet uprchlíků mířících do Itálie ve srovnání se stejným obdobím loni o 80 procent, na zhruba 19 600 osob. Nejčastěji tuto cestu volí Tunisané a Eritrejci, kteří tvoří přes jednu třetinu migrantů na této trase.

Příliv běženců se na této cestě snížil už v důsledku migrační politiky předchozí italské vlády, která navázala spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a regulovala působení nevládních organizací. Současná populistická vláda migrační politiku o poznání zpřísnila a své přístavy lodím neziskových organizací zcela zavřela.

Zdravotníci přijímají migranty z lodi Diciotti
Zdroj: Antonio Parrinello/Reuters

Cestu mezi Tureckem a Řeckem volí stále víc lidí

Ve východním Středomoří klesl počet migrantů v srpnu v porovnání se stejným obdobím loni o 11 procent na zhruba 4200 osob. Celkově ale počet uprchlíků volících tuto trasu za prvních osm měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loni vzrostl o 58 procent na přibližně 34 300 běženců, hlavně kvůli nárůstu nelegálních přechodů pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem v posledních měsících. Touto cestou se do Evropy nejčastěji dostávají Syřané, Iráčané a v srpnu to byli zejména Afghánci.

Migrační trasu, která vede západním Balkánem přes Srbsko do Maďarska a Chorvatska, už konstantně příliš migrantů nevolí. Oproti tomu se stále častěji vydávají přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu, anebo ze Srbska do Bosny a Hercegoviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...