V Německu začal soud v případu vraždy politika Lübckeho. Obžalovaný je pravicový extremista

Nahrávám video

U soudu ve Frankfurtu nad Mohanem začal proces s pravicovým radikálem obžalovaným z vraždy regionálního politika Waltera Lübckeho, který byl členem německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Na lavici obžalovaných usedl také údajný komplic. Proces, který doprovází velký zájem médií a přísná bezpečnostní opatření, by měl trvat nejméně do konce října.

Státní zástupci předpokládají, že čin byl spáchán s pravicově extremistickým motivem. Lübcke veřejně podpořil kancléřku Angelu Merkelovou v jejím rozhodnutí z roku 2015 přijmout statisíce uprchlíků.

Hlavním obžalovaným je šestačtyřicetiletý Stephan Ernst. Podle obžaloby v noci z 1. na 2. června 2019 zastřelil přednostu okresního úřadu Lübckeho na terase domu u Kasselu ve spolkové zemi Hesensko.

Ernst je podezřelý i z pobodání a vážného poranění iráckého uprchlíka v hesenském Lohfeldenu v lednu 2016. Muž je obžalován z vraždy, pokusu o vraždu, vážného ublížení na těle a z porušení zákona o držení střelných zbraní, jejichž poměrně velký arsenál obžalovaný vlastnil.

Před soudem stanul i možný komplic, 44letý Markus H., který je obžalován z napomáhání k vraždě a porušení zákona o střelných zbraních.

Obhájci žádají odročení či zastavení procesu

Proces se rozjížděl pomalu, neboť obhájci podle DPA vznesli několik požadavků. Advokáti Stephana Ernsta už krátce po zahájení přelíčení navrhli odklad jednání a kromě toho si stěžovali na údajnou podjatost předsedajícího soudce. Žádost o odročení obhájce Frank Hannig zdůvodnil tím, že podle jeho slov není zajištěna ochrana zdraví kvůli současné pandemii a zároveň je silně omezen přístup veřejnosti.

Později vznesli několik návrhů také obhájci spoluobžalovaného Markuse H. Obhájkyně Nicole Schneidersová požadovala odročení nebo přerušení procesu na několik týdnů. Zdůvodnila to mimo jiné tím, že během krátké doby před zahájením procesu nebylo možné přečíst všechny spisy.

Další obhájce Björn Clemens žádal rovnou zastavení řízení proti svému klientovi. Ani několik hodin po začátku stání tak nebylo možné začít se čtením obžalovacího spisu.

Vražda vyvolala v Německu zděšení

Podle agentury DPA je o proces velký zájem. Už několik hodin před zahájením se před vrchním zemským soudem ve Frankfurtu tvořily dlouhé fronty, první zástupci médií se do řady postavili už v pondělí večer.

Vražda politika, která má pravicově extremistický kontext, je v Německu ojedinělá a loni vyvolala v zemi zděšení. Pokud se Ernstova vina prokáže, půjde o první vraždu politika pravicovým radikálem v dějinách spolkové republiky. 

Kvůli koronavirové pandemii u soudu platí pravidla rozestupů, a soud tak umožnil stání přihlížet jen omezenému počtu lidí. Soud z bezpečnostních důvodů odmítl zasedat ve větší síni mimo soudní budovu.

Nebezpečí pravicového extremismu sílí

Vražda Waltera Lübckeho není v Německu v poslední době jediným případem svého druhu. Loni v říjnu útočník zabil dva věřící v synagoze v Halle, letos v únoru další extremista zmasakroval deset lidí ve městě Hanau.

„Největším nebezpečím zůstává pravicový extremismus,“ potvrzuje ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Podle řady zpráv ale extremistické tendence pronikají i mezi vojáky, kteří by měli německou demokracii chránit. Vláda už potvrdila existenci varovného dopisu, který přímo německé ministryni obrany adresoval důstojník elitní vojenské jednotky.

Útvar KSK, který má bojovat s terorismem a osvobozovat rukojmí, je také jednotkou, kde je údajně oblíbeným volacím znakem neonacistický symbol 88. Na dvacet elitních vojáků úřady podezřívají z extremismu. U jednoho z nich na zahradě našla policie skrýš s výbušninami a stovkami nábojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled