Dva mrtví po střelbě v Sasku-Anhaltsku. Podle médií útočil mladý německý antisemita

Dva lidé zemřeli a další dva byli zraněni po útoku v Halle v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Jedna žena zemřela u místního židovského hřbitova, muž v tureckém bistru. Podezřelého útočníka policie zadržela. Motivace střelby není oficiálně potvrzena, média referují o krajně pravicových pohnutkách. Úřady už během dne zpřísnily bezpečnostní opatření u židovských objektů v zemi.

Útok na synagogu v Halle se odehrál kolem 12:00. Maskovaný útočník se snažil dostat dovnitř náboženské stavby i na židovský hřbitov, přičemž použil střelnou zbraň i výbušniny. Naštěstí se mu to díky bezpečnostním opatřením a rychlé reakci lidí uvnitř synagogy nepodařilo. V objektu bylo v den nejdůležitějšího židovského svátku Jom Kippur (Den smíření) až 80 lidí.

Obětí mužovy agrese se stala dívka, která přišla od nedaleké tramvajové zastávky a kterou muž zastřelil poté, co se do židovských míst nedostal. Svědci již bezprostředně po činu uváděli, že měl na sobě bojový oblek a helmu, v ruce automatickou zbraň.

Kromě ženy u synagogy zemřel jeden člověk v občerstvení s kebabem

Svědci citovaní televizí N-tv vylíčili, že útočník střílel taky do občerstvení s kebabem, vzdáleném od hřbitova několik set metrů. Předtím hodil výbušninu, podle některých svědků patrně granát, který se odrazil od fasády a explodoval.

Host, který se podle svých slov schoval na toaletě, uvedl, že v restauraci bylo v danou chvíli pět až šest hostů. Jeden člověk v bistru zemřel. Přinejmenším dva další lidé – rovněž muž a žena - byli při střelbě zraněni, podle bezpečnostních složek jsou v péči lékařů místní univerzitní kliniky. 

I s ohledem na dvě lokality, kde k útoku došlo, média a kriminalisté celé odpoledne mluvili o větším počtu útočníků. Večer začaly německé zpravodajské weby (bulvární Bild a Tagesspiegel) zveřejňovat zpřesnění, že agresor byl sám. To policie dosud nepotvrdila. Jednoho muže se jí ale podařilo zajistit už odpoledne.

Extremistické pozadí

Spiegel přinesl i informace o jeho identitě. Má jít o sedmadvacetiletého Němce Stephana B. původem ze spolkové země Sasko-Anhaltsko, který s policií dosud neměl co do činění.

Na záběrech z kamery, kterou měl mladík připevněnou na helmě a jejíž přenos podle médií streamoval, vykřikuje slova „Židé“ a „Kanaken“, což je německé hanlivé označení používané i pro blízkovýchodní přistěhovalce. 

Útočník na videu mluví anglicky, i když s německým přízvukem. Tvrdí mimo jiné, že se nikdy neuskutečnil holokaust, tedy vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za něž i dnešní spolková republika cítí zodpovědnost. Střelec také prohlašuje, že feminismus vedl ke snížení porodnosti, a proto existuje masové přistěhovalectví. Za všemi těmito problémy jsou přitom podle něj Židé.

Poslední informace tak zůstávají v souladu s dosavadními spekulacemi, že útok na synagogu a bistro s kebabem (jež v Německu hojně provozují turečtí a syrští přistěhovalci) měl krajně pravicový, extremistický podtext. 

Vyšetřování případu navíc převzal generální prokurátor, což potvrdil i mluvčí spolkové prokuratury v Karlsruhe – a právě nejvýše postavení žalobci se v Německu věnují teroristickým činům. Policie ale zatím motiv nepotvrdila, třebaže přesvědčení o tom, že šlo o antisemitský čin, dal najevo i ministr vnitra Horst Seehofer.

„Pokud se podezření potvrdí, nebude to znamenat blesk z čistého nebe. V předchozích dnech a týdnech tajné služby varovaly, že německá krajně pravicová scéna sílí, radikalizuje se a útok může přijít každým okamžikem,“ doplnil přímo z Halle německý zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Ke střelbě došlo i ve vsi Wiedersdorf u Landsbergu asi patnáct kilometrů východně od Halle, i zde zasahovala policie. Podle všeho totiž hallský útočník do obce unikl z centra města a chtěl si zde vyměnit vůz, aby mohl pokračovat v útěku. Dostal se ale do hádky s jedním z místních obyvatel a reagoval střelbou. Pak se mu skutečně podařilo ujet – a policie ho zadržela až na dálnici poté, co se zranil při srážce s nákladním autem.

Nahrávám video

Ostraha synagog

V reakci na situaci v Sasku-Anhaltsku zpřísnil bezpečnostní opatření před synagogami a dalšími židovskými zařízeními Hamburk, Frankfurt, Berlín, Drážďany nebo Lipsko. V Halle policie vyzvala, aby lidé zůstali doma nebo se ukryli na bezpečném místě a na celé hodiny uzavřela městské ulice i nádraží. Omezení odvolala večer.

Spolková policie současně zpřísnila kontroly na cestách do Česka a do Polska a také na letištích a železničních uzlech. Na německý incident reagovali i čeští policisté, kteří zesílili ostrahu hranic, letiště a synagog.

Spolková vláda ústy svého mluvčího označila útok v Halle za „strašné zprávy“ a vyjádřila naději, že se policii podaří pachatele dostihnout co nejrychleji. Ani mluvčí kabinetu ani mluvčí ministerstva vnitra ale nechtěli ve středu vpodvečer nijak komentovat motivaci střelce. „Nemáme k ní v současnosti žádná relevantní data,“ znělo z berlínských úřadů.

Kancléřka Angela Merkelová nicméně vyjádřila solidaritu se všemi Židovkami a Židy. Český prezident Miloš Zeman v kondolenčním dopise adresovaném prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi dal najevo znepokojení a úzkost nad rostoucím antisemitismem v Evropě. Ten odsoudil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Německá židovská obec si hlasitě stěžuje na to, že u synagogy nebyla bezpečnostní opatření. Šéf obce prohlásil, že je nepochopitelné, že právě na svátek Jom Kippur nebyla u synagogy stráž. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 42 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled