Söder chce k hranicím vyslat deset tisíc policistů. Mají bojovat s nelegální migrací

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

„Letos můžeme počítat se čtyřmi sty tisíci žádostmi o azyl. To bude meziroční nárůst o sto procent,“ uvedl Söder. V projevu ostře kritizoval spolkovou vládu kancléře Olafa Scholze, která je podle něj nečinná. Zdůraznil, že obce i regiony se bez podpory Berlína neobejdou.

„Divíme se, že dosud nepřišla žádná reakce. Potřebujeme co nejdříve vnitroněmecký summit o integraci běženců a o nelegální migraci. Do pohraničních regionů je třeba vyslat nejméně deset tisíc nových spolkových policistů, aby byl každý úsek německých hranic stejně bezpečný,“ dodal bavorský premiér.

Některé spolkové země, mimo jiné Sasko, kvůli vyhrocené migrační situaci požadují obnovení hraničních kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem po vzoru stálých kontrol, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Ty však nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. Söder je nicméně v případě českých hranic nežádá.

Opozice chce pohraniční kontroly s Českem

Kontroly naopak požaduje Friedrich Merz, který je šéfem opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), sestry Söderovy bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). „Navrhujeme soubor opatření proti nelegální migraci, bohužel včetně potřebných kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem,“ prohlásil ve své středeční reakci na očekávaný počet čtyři sta tisíc azylových žádostí v letošním roce. Zároveň uvedl, že souhlasí se Söderem, podle kterého je Německo schopné zvládnout nejvýše dvě stě tisíc migrantů ročně.

Předseda Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Místopředsedkyně bavorské pobočky policejních odborů GdP Daniela Bartelová ve středečním rozhovoru s bavorským veřejnoprávním rozhlasem Bayerischer Rundfunk řekla, že její organizace je naopak proti rozšíření stálých hraničních kontrol. 

„Stacionární kontroly jsou z policejního hlediska účinné jen omezeně, představují ale velkou zátěž pro obyvatele a také pro pohraniční region,“ podotkla. Dodala, že odbory jednoznačně podporují mobilní kontroly a takzvaná skrytá pátrání, což mohou být kontroly policistů v civilu a kontroly prováděné bez konkrétního podezření.

Bavorskou pohraniční policii posílí stovky lidí

V prohlášení, kterého se zúčastnil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann a zástupce velitele bavorské pohraniční policie Stephan Seiler, označil bavorský premiér práci tamních pohraničníků za vzor pro celé Německo. „Bavorská pohraniční policie je jeden velký úspěch,“ uvedl Söder.

U bavorské pohraniční policie nyní působí asi 820 policistů. Do roku 2025 by u ní podle současných plánů přitom měla sloužit tisícovka policistů. Söder řekl, že novým cílem je rozšířit řady pohraničníků do konce roku 2028 na patnáct set lidí. Bavorsko je jedinou německou spolkovou zemí, která má vlastní pohraniční policii. Založilo ji před pěti lety. Její fungování je ale úzce provázáno se spolkovou policií. Ta má v Německu na starosti ostrahu hranic.

Seiler před Söderovým vystoupením novinářům řekl, že migrační tlak se od roku 2021 výrazně zvýšil. Loni bavorská pohraniční policie zaznamenala 3068 případů nelegálního vstupu do Bavorska. „To bylo meziročně o více než polovinu více. Od začátku letošního roku máme takových případů 2300, což je meziročně o třetinu více,“ popsal Seiler. V roce 2022 bavorští pohraničníci zachytili 191 pašeráků migrantů. Letos jich bylo zatím 177, což je ovšem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podle Seilera o šedesát procent více.

Bavorská pohraniční policie letos zkontrolovala přes 290 000 lidí a při těchto kontrolách odhalila i další kriminální případy, mimo jiné zadržela 980 lidí, na které byl vydán zatykač. „Ukazuje se, že kontroly jsou efektivní a přispívají k bezpečnosti,“ dodal Seiler.

Ministryně: Zastavíme bezcitný obchod pašeráků

O nelegální migraci se ve středu debatovalo i na půdě Spolkového sněmu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová poslancům řekla, že se země dohodla s Českou republikou na vytvoření společné operační skupiny proti pašerákům migrantů a jedná o zapojení Polska.

„Postupujeme rozhodně proti pašerákům. Těmto lidem nejde o lidské životy, ale jen o vlastní prospěch. Chci tento bezcitný obchod s lidmi v nouzi zastavit, proto jsem tento týden začala s dalšími opatřeními. Při spolkové policii zřídíme operační analytickou centrálu a se sousedními státy založíme novou operační skupinu,“ řekla Faeserová poslancům.

„Můj český kolega (Vít Rakušan) mi už v pátek zapojení přislíbil a měla jsem k tomu také včera (v úterý, pozn. red.) dobrý rozhovor s polským kolegou,“ dodala. Ministryně si od nových opatření slibuje výrazné zvýšení tlaku na pašeráky a účinnější boj proti nelegální migraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled