Söder chce k hranicím vyslat deset tisíc policistů. Mají bojovat s nelegální migrací

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

„Letos můžeme počítat se čtyřmi sty tisíci žádostmi o azyl. To bude meziroční nárůst o sto procent,“ uvedl Söder. V projevu ostře kritizoval spolkovou vládu kancléře Olafa Scholze, která je podle něj nečinná. Zdůraznil, že obce i regiony se bez podpory Berlína neobejdou.

„Divíme se, že dosud nepřišla žádná reakce. Potřebujeme co nejdříve vnitroněmecký summit o integraci běženců a o nelegální migraci. Do pohraničních regionů je třeba vyslat nejméně deset tisíc nových spolkových policistů, aby byl každý úsek německých hranic stejně bezpečný,“ dodal bavorský premiér.

Některé spolkové země, mimo jiné Sasko, kvůli vyhrocené migrační situaci požadují obnovení hraničních kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem po vzoru stálých kontrol, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Ty však nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. Söder je nicméně v případě českých hranic nežádá.

Opozice chce pohraniční kontroly s Českem

Kontroly naopak požaduje Friedrich Merz, který je šéfem opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), sestry Söderovy bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). „Navrhujeme soubor opatření proti nelegální migraci, bohužel včetně potřebných kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem,“ prohlásil ve své středeční reakci na očekávaný počet čtyři sta tisíc azylových žádostí v letošním roce. Zároveň uvedl, že souhlasí se Söderem, podle kterého je Německo schopné zvládnout nejvýše dvě stě tisíc migrantů ročně.

Předseda Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Místopředsedkyně bavorské pobočky policejních odborů GdP Daniela Bartelová ve středečním rozhovoru s bavorským veřejnoprávním rozhlasem Bayerischer Rundfunk řekla, že její organizace je naopak proti rozšíření stálých hraničních kontrol. 

„Stacionární kontroly jsou z policejního hlediska účinné jen omezeně, představují ale velkou zátěž pro obyvatele a také pro pohraniční region,“ podotkla. Dodala, že odbory jednoznačně podporují mobilní kontroly a takzvaná skrytá pátrání, což mohou být kontroly policistů v civilu a kontroly prováděné bez konkrétního podezření.

Bavorskou pohraniční policii posílí stovky lidí

V prohlášení, kterého se zúčastnil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann a zástupce velitele bavorské pohraniční policie Stephan Seiler, označil bavorský premiér práci tamních pohraničníků za vzor pro celé Německo. „Bavorská pohraniční policie je jeden velký úspěch,“ uvedl Söder.

U bavorské pohraniční policie nyní působí asi 820 policistů. Do roku 2025 by u ní podle současných plánů přitom měla sloužit tisícovka policistů. Söder řekl, že novým cílem je rozšířit řady pohraničníků do konce roku 2028 na patnáct set lidí. Bavorsko je jedinou německou spolkovou zemí, která má vlastní pohraniční policii. Založilo ji před pěti lety. Její fungování je ale úzce provázáno se spolkovou policií. Ta má v Německu na starosti ostrahu hranic.

Seiler před Söderovým vystoupením novinářům řekl, že migrační tlak se od roku 2021 výrazně zvýšil. Loni bavorská pohraniční policie zaznamenala 3068 případů nelegálního vstupu do Bavorska. „To bylo meziročně o více než polovinu více. Od začátku letošního roku máme takových případů 2300, což je meziročně o třetinu více,“ popsal Seiler. V roce 2022 bavorští pohraničníci zachytili 191 pašeráků migrantů. Letos jich bylo zatím 177, což je ovšem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podle Seilera o šedesát procent více.

Bavorská pohraniční policie letos zkontrolovala přes 290 000 lidí a při těchto kontrolách odhalila i další kriminální případy, mimo jiné zadržela 980 lidí, na které byl vydán zatykač. „Ukazuje se, že kontroly jsou efektivní a přispívají k bezpečnosti,“ dodal Seiler.

Ministryně: Zastavíme bezcitný obchod pašeráků

O nelegální migraci se ve středu debatovalo i na půdě Spolkového sněmu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová poslancům řekla, že se země dohodla s Českou republikou na vytvoření společné operační skupiny proti pašerákům migrantů a jedná o zapojení Polska.

„Postupujeme rozhodně proti pašerákům. Těmto lidem nejde o lidské životy, ale jen o vlastní prospěch. Chci tento bezcitný obchod s lidmi v nouzi zastavit, proto jsem tento týden začala s dalšími opatřeními. Při spolkové policii zřídíme operační analytickou centrálu a se sousedními státy založíme novou operační skupinu,“ řekla Faeserová poslancům.

„Můj český kolega (Vít Rakušan) mi už v pátek zapojení přislíbil a měla jsem k tomu také včera (v úterý, pozn. red.) dobrý rozhovor s polským kolegou,“ dodala. Ministryně si od nových opatření slibuje výrazné zvýšení tlaku na pašeráky a účinnější boj proti nelegální migraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...