Německý parlament zamítl žádost opozice o hraniční kontroly s Českem. Vyloučené ale nejsou

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

„Potřebujeme evropsky notifikované a situaci odpovídající kontroly na hranicích s Polskem, Českem a Švýcarskem,“ prohlásila v dopolední debatě poslankyně z CDU/CSU. „A proč to potřebujeme? Ne, že by konzervativní unie nevěděla, že schengenský prostor je velkým výdobytkem, který si zaslouží udržet, ale protože máme stejný názor jako Francie, a to, že situace je dramatická,“ uvedla o migračním vývoji. Dodala, že Francie od 1. května umožňuje kontroly na všech svých hranicích včetně těch s Německem.

Návrh na zavedení kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem předložila parlamentu unie CDU/CSU v úterý. „Ano, bohužel, pohraniční kontroly musí být, pokud problém nedostaneme pod kontrolu jiným způsobem,“ řekl k tomu šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) a lídr opozice Friedrich Merz. 

Kontroly vyloučené nejsou

Ač návrh poslanci odmítli, kontroly na hranicích s Českem, Polskem a dalšími německými sousedy vyloučené nejsou. Kancléř Scholz se totiž na středeční konferenci se zemskými premiéry dohodl, že Německo může podle migrační situace zavádět dočasné kontroly na hranicích se svými sousedy po vzoru těch, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem.

Saský ministr pro spolkové záležitosti a šéf úřadu saské regionální vlády Oliver Schenk k tomu již řekl, že v této věci očekává rychlou debatu se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Saský ministr vnitra společně s braniborským kolegou chtějí obnovit ostrahu na pomezí s Českem a Polskem. 

Šéf německých policejních odborů GdP Andreas Rosskopf v rozhovoru s novinami vydavatelského domu Mediengruppe Bayern prohlásil, že rozšíření hraničních kontrol o Polsko a Česko není dlouhodobě udržitelné, neboť by to neúměrně zatížilo spolkovou policii.

„Možné rozšíření stacionárních hraničních kontrol na Česko a Polsko by znamenalo stovky kilometrů dalšího prostoru pro nasazení a bylo by proveditelné jen velmi krátkou dobu a pouze na jednotlivých velkých dálničních přechodech,“ řekl Rosskopf. To podle něj vyplývá ze zkušeností z kontrol na německo-rakouském pomezí. Dodal, že spolková policie navíc nemá technické možnosti plošně působit na hranicích.

Rakušan obnovení kontrol nepředpokládá

„Nepředpokládám, že by Německo k takovému opatření sáhlo,“ uvedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). S německou stranou je průběžně v kontaktu, telefonovat si bude během čtvrtka nebo v pátek se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Podle informací českého ministerstva vnitra je tranzitní nelegální migrace na podobných hodnotách jako v minulých letech. Z německé strany Česko nemá informace o žádných problémech, poznamenal.  

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Český ministerský předseda Petr Fiala (ODS) na úterním jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem prohlásil, že Česko udělalo hodně, aby migrační trasu přes své území přerušilo. Söder k tomu řekl, že Česko chrání své hranice dostatečně kvalitně, proto Bavorsko zavedení ostrahy na pomezí s Českem nepožaduje.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o pětatřicet procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěBrífink ministra zahraničí Macinky k repatriačním letům

Český armádní airbus měl v pondělí ve 14 hodin odstartovat do egyptského Šarm aš-Šajchu pro Čechy do Egypta. Přistát tam má v 19 hodin. Další armádní letoun Casa přistane v Egyptě v půl jedenácté večer. Menší airbus s kapacitou 42 osob pak odletí z Česka do jordánského Ammánu v 17 hodin, přistane tam ve 23 hodin. Systém Drozd eviduje asi 6600 lidí, zájem o repatriaci jich má zhruba 650. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko koordinuje postup i se Slovenskem a dalšími partnery.
01:38Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoJe pro nás bezpečnější zůstat na místě, popsala Češka studující v Izraeli

Vývoj související s izraelsko-americkými útoky na Írán se dotýká i českých občanů pobývajících na Blízkém východě. Írán totiž provádí odvetné údery na okolní země včetně Izraele. V jeho severní části je i česká studentka Ilona Szárazová na studijním pobytu. „Napětí je mezi lidmi velmi znát, hlavně proto, že nemůžeme vycházet z domu. Můžeme se zdržovat jen v oblasti krytu, aby se nám případně nic nestalo. Kryt máme přímo v domě. Ne každý dům má ale svůj vlastní kryt, takže se v noci stává, že k nám přiběhnou sousedé i s dětmi, případně i s domácími mazlíčky,“ popsala pro ČT. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka o úvahách o své blízké budoucnosti Szárazová odpověděla, že je pro ni momentálně bezpečnější setrvat na místě. „Nacházíme se na severní hranici Izraele. Do Tel Avivu zatím nejezdí veřejná doprava a auto nemáme, proto je pro nás bezpečnější zůstat a nepodnikat tuto cestu,“ dodala.
před 10 mminutami

Britskou leteckou základnu na Kypru zasáhl dron, oznámil Londýn

Základnu britského letectva Akrotiri na Kypru v noci na pondělí zasáhl dron, který podle kyperských úřadů způsobil jen omezené škody. Další dva drony byly podle kyperské vlády zničeny ve vzduchu. Cílem těchto dronů byla rovněž britská základna. Podle kyperského zdroje bezpilotní stroje zřejmě vypustilo libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které je spojencem Íránu, píše agentura Reuters. Kyperská vláda vyzvala Británii, aby svou základnu používala jen pro humanitární účely. Během incidentů nebyl nikdo zraněn.
04:46Aktualizovánopřed 25 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 27 mminutami

Cestovní kanceláře ruší zájezdy do Emirátů. S turisty v místě jsou v kontaktu

Zrušené zájezdy a dovolené do Spojených arabských emirátů (SAE) kvůli konfliktu na Blízkém východě se týkají čtyř až pěti tisíc cestujících z Česka. Informoval o tom místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jan Papež. Zároveň ujistil, že lidé, kteří uvázli v SAE a cestovali s cestovními kancelářemi (CK), jsou zabezpečení, mají kde bydlet i co jíst. Pobyty se většinou prodloužily.
15:29Aktualizovánopřed 32 mminutami

Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Paříž podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic.
16:24Aktualizovánopřed 48 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 54 mminutami
Načítání...