FDP strana 2 z 3

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) formálně začínají koaliční vyjednávání. Koaliční smlouvu o budoucí vládě chtějí vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli vyzvala politické strany, aby byly po parlamentních volbách při jednání o sestavení vlády otevřené dialogu a byly připraveny přenést se přes vzájemné rozdíly. Ve svém emotivním projevu v Halle u příležitosti 31 let od znovusjednocení Německa, v němž zároveň bilancovala svoje šestnáctileté působení v úřadu kancléře, také připomněla zásadní moment své politické kariéry, kdy se v roce 2015 rozhodla přijmout zhruba milion uprchlíků.

Šéfové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) Armin Laschet a Markus Söder dopisem pozvali Zelené a svobodné demokraty (FDP) k jednáním o společné německé vládní koalici. CDU a její bavorská sestra CSU tvoří na spolkové úrovni unii CDU/CSU, která v nedělních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD). Se Zelenými a FDP chce vytvořit vládu také sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Nejdříve budeme konzultovat povolební situaci se Zelenými, pak teprve s SPD a CDU/CSU, uvedla v pořadu Události, komentáře německá poslankyně Renata Altová (FDP). Dodala, že nejvíce společných témat má její strana s CDU/CSU. Jejím přáním je, aby nová německá vláda vznikla do Vánoc. Také velvyslanec v Německu Tomáš Kafka si myslí, že by nová vládní koalice mohla být známa v tomto období.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

Na čestném místě v mé sbírce gramofonových desek leží album Michaela Jacksona z roku 1982. Snad ještě více než hudba mě baví zpěvákova perokresba k duetu The Girl Is Mine – To děvče je mé, který nazpíval spolu s Paulem McCartneym. Na obrázku se oba hudební velikáni přetahují o vnadnou krasavici se špičatými nehty a zdá se, že ji brzy roztrhnou vejpůl. Podobně to po volbách vypadá v německé politice, píše v glose někdejší zpravodajka ČT24 v Německu Hana Scharffová.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Zemské volby v Meklenbursku - Předním Pomořansku podle prvních odhadů vyhrála s velkým náskokem sociální demokracie (SPD) současné premiérky Manuely Schwesigové. Druhou nejsilnější stranou se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Voliči ve spolkové zemi na severovýchodě Německa hlasovali o složení svého sněmu ve stejný den, kdy se konaly celoněmecké parlamentní volby.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Náskok Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové se podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL/n-tv ztenčil na tři procentní body. Pozorovatelé stále častěji předpokládají, že výsledek nedělních voleb do Spolkového sněmu bude těsný. V úterý večer se do kampaně osobně zapojila i kancléřka, když vystoupila na mítinku ve Stralsundu.

Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.

Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

Německý ústavní soud zrušil zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím a metropoli nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, tuto pravomoc má totiž pouze parlament na celoněmecké úrovni. Nájemníkům v Berlíně nyní hrozí, že budou muset rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, informovala agentura DPA.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.