Ukrajina žádá Německo o moderní tanky Leopard, Berlín to zatím odmítá

Nahrávám video

Ukrajina chce po Německu moderní bojové tanky typu Leopard. Berlín to zatím odmítá s tím, že žádná ze zemí NATO tanky z aliančního arzenálu na Ukrajinu neposílá. Po úspěšné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti ovšem v berlínských koaličních stranách sílí hlasy, že by spolková republika měla svou pozici přehodnotit.

Na zámku Sanssouci v Postupimi Vladimir Klyčko tento týden přebíral za ukrajinský národ cenu za statečnost a obranu svobody a nezávislosti. Někdejší šampion v boxu v těžké váze ale přijel se starostmi a naléhavou výzvou.

„Pokud Ukrajina padne a pokud nedostane podporu, kterou potřebujeme, tak vy padnete také. To nejsou žádná velká slova. To jsou fakta, která se mohou později uskutečnit,“ řekl bývalý boxer.  

Německo na Ukrajinu těžké zbraně posílá. Houfnice 2000, protiletadlové systémy Gepard, salvové raketomety MARS. Ukrajina by ale chtěla také moderní bojové tanky typu Leopard, aby mohla získat na bojišti převahu. Ty ale spolková vláda zatím expedovat nehodlá.

„Zůstáváme u postoje, který spolková vláda zaujala od počátku a kterého se bude držet i v budoucnosti – tedy, že Německo nebude jednat osamoceně a na vlastní pěst,“ reagoval spolkový kancléř Olaf Scholz.

Žádná členská země NATO tanky z aliančního arzenálu Ukrajině zatím nedala. A Berlín nechce být první, kdo to udělá. Kancléř Scholz se navíc obává, že dodávky moderních tanků by mohlo Rusko vnímat jako přímé zapojení do války.

Měli bychom tanky poslat, zní od opozice

Nejsilnější opoziční strana CDU by Leopardy na Ukrajinu vyslala. A žádají to i vlivní poslanci koaličních stran. „Německo by mělo dostát své roli a podpořit Ukrajinu i bojovými tanky,“ myslí si předsedkyně parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (FDP).

Poslanec za stranu Zelených Anton Hofreiter uvedl, že Německo nemá na vybranou. „Ukrajině je třeba dát moderní západní bojové tanky. Podle mě bychom měli co nejdřív Leopardy odeslat. Zabráníme tím tomu, aby ukrajinští vojáci zbytečně umírali,“ řekl.  

Německo bude Ukrajinu podporovat i v budoucnu, finančně a také zbraněmi. To kancléř Scholz opakovaně slíbil i v Postupimi. Starosti Vladimira Klička tím ale zcela nerozptýlil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 47 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.