Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.
V květnu rozpočtový výbor Spolkového sněmu rozhodl, že Schröder již nebude mít nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Výbor tehdy jednal o dvou hlavních návrzích, jak bývalého sociálnědemokratického kancléře potrestat.
Opoziční konzervativní unie CDU/CSU mu chtěla sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh získal podporu, výsluhový plat tedy exkancléři zůstal.
„Pro Gerharda Schrödera je to velmi nepříjemné, je prvním exkancléřem, kterému německý parlament výsluhový rozpočet seškrtal,“ přiblížil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Schröderovi se nelíbí odůvodnění poslanců, podle nějž nedostává povinnostem vyplývajícím z úřadu, který zastával. Bývalý kancléř argumentuje, že nikde není stanoveno, co jsou jeho povinnosti a jak by se měl exkancléř chovat.
Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 tisíc eur (přes deset milionů korun). Kancelář ale byla letos po řadu týdnů prázdná, neboť zaměstnanci krátce po ruské invazi na Ukrajinu podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.
Schröder v ruských dozorčích radách
Potrestat chtěla Schrödera také sociální demokracie, kde bývalý kancléř čelil hrozbě vyloučení ze strany. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ale v pondělí oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil, takže smí v sociální demokracii zůstat.
Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se zprvu odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků.
Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream 2, která je nyní v úpadku, v koncernu Rosněfť, který opustil, a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Stále je uváděn v dozorčí radě společnosti Nord Stream.
K válce na Ukrajině řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Rovněž se vymezil proti sankcím vůči Rusku. V minulosti Schröder o Putinovi hovořil jako o čistokrevném demokratovi.
Moskvu navštívil Schröder naposledy na konci července a setkal se i s Putinem. Po jednání uvedl, že Rusko si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině a že invaze byla chybou ruské vlády, zároveň ale zdůraznil, že se přátelství s Putinem zříci nehodlá.
