Schröder žaluje Bundestag. Chce peníze na provoz kanceláře

7 minut
Německý exkancléř Schröder žaluje Bundestag
Zdroj: ČT24

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

V květnu rozpočtový výbor Spolkového sněmu rozhodl, že Schröder již nebude mít nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Výbor tehdy jednal o dvou hlavních návrzích, jak bývalého sociálnědemokratického kancléře potrestat.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU mu chtěla sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh získal podporu, výsluhový plat tedy exkancléři zůstal.

„Pro Gerharda Schrödera je to velmi nepříjemné, je prvním exkancléřem, kterému německý parlament výsluhový rozpočet seškrtal,“ přiblížil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Schröderovi se nelíbí odůvodnění poslanců, podle nějž nedostává povinnostem vyplývajícím z úřadu, který zastával. Bývalý kancléř argumentuje, že nikde není stanoveno, co jsou jeho povinnosti a jak by se měl exkancléř chovat.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 tisíc eur (přes deset milionů korun). Kancelář ale byla letos po řadu týdnů prázdná, neboť zaměstnanci krátce po ruské invazi na Ukrajinu podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

3 minuty
Události ČT: Gerhard Schröder versus Bundestag
Zdroj: ČT24

Schröder v ruských dozorčích radách

Potrestat chtěla Schrödera také sociální demokracie, kde bývalý kancléř čelil hrozbě vyloučení ze strany. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ale v pondělí oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil, takže smí v sociální demokracii zůstat.

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se zprvu odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků.

Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream 2, která je nyní v úpadku, v koncernu Rosněfť, který opustil, a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Stále je uváděn v dozorčí radě společnosti Nord Stream.

K válce na Ukrajině řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Rovněž se vymezil proti sankcím vůči Rusku. V minulosti Schröder o Putinovi hovořil jako o čistokrevném demokratovi.

Moskvu navštívil Schröder naposledy na konci července a setkal se i s Putinem. Po jednání uvedl, že Rusko si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině a že invaze byla chybou ruské vlády, zároveň ale zdůraznil, že se přátelství s Putinem zříci nehodlá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 1 hhodinou

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 1 hhodinou

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...