Německo kvůli cenám energií zavede plošné daňové zvýhodnění 300 eur a další úlevy

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek sto eur (2470 korun).

„Jednorázový daňový příplatek ve výši tři sta eur bude pro všechny daňové poplatníky,“ řekl Lindner. „Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu,“ uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.

Langová uvedla, že výhody budou mít i lidé cestující hromadnou dopravou. „Na dobu tří měsíců zavedeme měsíční jízdenku v ceně devíti eur,“ řekla. Takto výhodná jízdenka by měla mít celoněmeckou platnost. Langová hovořila také o podpoře obnovitelných zdrojů energie, které by podle ní měly od roku 2024 činit až pětašedesát procent u každého nově zprovozněného systému vytápění.

Klingbeil oznámil jednorázový stoeurový příspěvek na dítě. Příjemci sociálních dávek dostanou jednorázově také sto eur.

Vláda se také rozhodla přispět na vysoké ceny energií lidem s nejnižšími příjmy, což se podle ministerstva financí bude týkat asi 2,1 milionu lidí. Příjemci podpory na bydlení, kteří žijí sami, dostanou jednorázově 270 eur (6650 korun), dvoučlenné domácnosti 350 eur (8600 korun). Příjemci podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci dostanou v červenci ještě jednorázově 100 eur (2460 korun) v rámci takzvané covidové pomoci. Peníze jsou určeny k vyrovnání vyšších nákladů na hygienické pomůcky, jako jsou respirátory či dezinfekce.

Druhý balíček kompenzací

Strany německé vládní koalice o úlevách jednaly od středečního večera. „Nebylo to lehké, ale podařilo se to,“ řekl Lindner. Upozornil, že je to už druhý soubor kompenzací, na kterém se strany dohodly. „Ukazuje to, že tato koalice je akceschopná,“ řekl.

Za nejspornější bod jednání byl považován Lindnerův návrh tankovacího příplatku. Cílem původního návrhu, který kritizovali ekonomové včetně analytiků z institutu Ifo a také představitelé SPD a Zelených, předpokládal udržení cen benzinu pod dvěma eury (42,30 koruny). Lindner v rozhovoru s deníkem Rheinische Post dříve uváděl, že tříměsíční úleva na pohonné hmoty ve výši 40 centů (zhruba deset korun) na litr by rozpočet přišla na 6,6 miliardy eur (162,6 miliardy korun). Ekonomové místo plošného opatření doporučovali spíše cílené zásahy.

Dohoda stran umožní, aby nový balík nyní schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ta už před týdnem odsouhlasila soubor opatření, která mají obyvatelům kompenzovat následky pandemie nemoci covid-19 i rostoucích cen energií. Vláda mimo jiné zvýšila nezdanitelné minimum či výhodnější daňové odpočty pro ty, kteří do zaměstnání dojíždějí.

Náklady na první balík, který už byl schválen, Lindner odhaduje na čtrnáct až šestnáct miliard eur (až 395 miliard korun). Rozpočtová zátěž nových opatření nelze podle ministra zatím přesněji stanovit, neboť bude záležet i na spotřebě pohonných hmot. S novými úlevami schválený rozpočet na letošní rok se schodkem 99,7 miliardy eur (asi 2,48 bilionu korun) nepočítá. Lindner už ale připravuje úpravu, která zohlední hospodářské následky energetické krize a související ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda v reakci na útok ruské armády rozhodla o zřízení zvláštního fondu v objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu korun) na modernizaci armády. Tento fond sice nebude součástí rozpočtu, peníze ale vláda poskytne dodatečnými půjčkami a zárukami.

Na vysoké ceny energií reaguje i česká vláda

Úlevy v souvislosti s energetickou krizí připravuje také česká vláda. Piráti chtějí v jednáních prosazovat svůj návrh bonusu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně. Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě pak je i zvýšení životního minima, které nyní činí 3860 korun měsíčně. Česká vláda se také rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...