Německo kvůli cenám energií zavede plošné daňové zvýhodnění 300 eur a další úlevy

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek sto eur (2470 korun).

„Jednorázový daňový příplatek ve výši tři sta eur bude pro všechny daňové poplatníky,“ řekl Lindner. „Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu,“ uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.

Langová uvedla, že výhody budou mít i lidé cestující hromadnou dopravou. „Na dobu tří měsíců zavedeme měsíční jízdenku v ceně devíti eur,“ řekla. Takto výhodná jízdenka by měla mít celoněmeckou platnost. Langová hovořila také o podpoře obnovitelných zdrojů energie, které by podle ní měly od roku 2024 činit až pětašedesát procent u každého nově zprovozněného systému vytápění.

Klingbeil oznámil jednorázový stoeurový příspěvek na dítě. Příjemci sociálních dávek dostanou jednorázově také sto eur.

Vláda se také rozhodla přispět na vysoké ceny energií lidem s nejnižšími příjmy, což se podle ministerstva financí bude týkat asi 2,1 milionu lidí. Příjemci podpory na bydlení, kteří žijí sami, dostanou jednorázově 270 eur (6650 korun), dvoučlenné domácnosti 350 eur (8600 korun). Příjemci podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci dostanou v červenci ještě jednorázově 100 eur (2460 korun) v rámci takzvané covidové pomoci. Peníze jsou určeny k vyrovnání vyšších nákladů na hygienické pomůcky, jako jsou respirátory či dezinfekce.

Druhý balíček kompenzací

Strany německé vládní koalice o úlevách jednaly od středečního večera. „Nebylo to lehké, ale podařilo se to,“ řekl Lindner. Upozornil, že je to už druhý soubor kompenzací, na kterém se strany dohodly. „Ukazuje to, že tato koalice je akceschopná,“ řekl.

Za nejspornější bod jednání byl považován Lindnerův návrh tankovacího příplatku. Cílem původního návrhu, který kritizovali ekonomové včetně analytiků z institutu Ifo a také představitelé SPD a Zelených, předpokládal udržení cen benzinu pod dvěma eury (42,30 koruny). Lindner v rozhovoru s deníkem Rheinische Post dříve uváděl, že tříměsíční úleva na pohonné hmoty ve výši 40 centů (zhruba deset korun) na litr by rozpočet přišla na 6,6 miliardy eur (162,6 miliardy korun). Ekonomové místo plošného opatření doporučovali spíše cílené zásahy.

Dohoda stran umožní, aby nový balík nyní schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ta už před týdnem odsouhlasila soubor opatření, která mají obyvatelům kompenzovat následky pandemie nemoci covid-19 i rostoucích cen energií. Vláda mimo jiné zvýšila nezdanitelné minimum či výhodnější daňové odpočty pro ty, kteří do zaměstnání dojíždějí.

Náklady na první balík, který už byl schválen, Lindner odhaduje na čtrnáct až šestnáct miliard eur (až 395 miliard korun). Rozpočtová zátěž nových opatření nelze podle ministra zatím přesněji stanovit, neboť bude záležet i na spotřebě pohonných hmot. S novými úlevami schválený rozpočet na letošní rok se schodkem 99,7 miliardy eur (asi 2,48 bilionu korun) nepočítá. Lindner už ale připravuje úpravu, která zohlední hospodářské následky energetické krize a související ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda v reakci na útok ruské armády rozhodla o zřízení zvláštního fondu v objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu korun) na modernizaci armády. Tento fond sice nebude součástí rozpočtu, peníze ale vláda poskytne dodatečnými půjčkami a zárukami.

Na vysoké ceny energií reaguje i česká vláda

Úlevy v souvislosti s energetickou krizí připravuje také česká vláda. Piráti chtějí v jednáních prosazovat svůj návrh bonusu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně. Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě pak je i zvýšení životního minima, které nyní činí 3860 korun měsíčně. Česká vláda se také rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 21 mminutami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 32 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 42 mminutami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 3 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 14 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 14 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...