Německo kvůli cenám energií zavede plošné daňové zvýhodnění 300 eur a další úlevy

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek sto eur (2470 korun).

„Jednorázový daňový příplatek ve výši tři sta eur bude pro všechny daňové poplatníky,“ řekl Lindner. „Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu,“ uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.

Langová uvedla, že výhody budou mít i lidé cestující hromadnou dopravou. „Na dobu tří měsíců zavedeme měsíční jízdenku v ceně devíti eur,“ řekla. Takto výhodná jízdenka by měla mít celoněmeckou platnost. Langová hovořila také o podpoře obnovitelných zdrojů energie, které by podle ní měly od roku 2024 činit až pětašedesát procent u každého nově zprovozněného systému vytápění.

Klingbeil oznámil jednorázový stoeurový příspěvek na dítě. Příjemci sociálních dávek dostanou jednorázově také sto eur.

Vláda se také rozhodla přispět na vysoké ceny energií lidem s nejnižšími příjmy, což se podle ministerstva financí bude týkat asi 2,1 milionu lidí. Příjemci podpory na bydlení, kteří žijí sami, dostanou jednorázově 270 eur (6650 korun), dvoučlenné domácnosti 350 eur (8600 korun). Příjemci podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci dostanou v červenci ještě jednorázově 100 eur (2460 korun) v rámci takzvané covidové pomoci. Peníze jsou určeny k vyrovnání vyšších nákladů na hygienické pomůcky, jako jsou respirátory či dezinfekce.

Druhý balíček kompenzací

Strany německé vládní koalice o úlevách jednaly od středečního večera. „Nebylo to lehké, ale podařilo se to,“ řekl Lindner. Upozornil, že je to už druhý soubor kompenzací, na kterém se strany dohodly. „Ukazuje to, že tato koalice je akceschopná,“ řekl.

Za nejspornější bod jednání byl považován Lindnerův návrh tankovacího příplatku. Cílem původního návrhu, který kritizovali ekonomové včetně analytiků z institutu Ifo a také představitelé SPD a Zelených, předpokládal udržení cen benzinu pod dvěma eury (42,30 koruny). Lindner v rozhovoru s deníkem Rheinische Post dříve uváděl, že tříměsíční úleva na pohonné hmoty ve výši 40 centů (zhruba deset korun) na litr by rozpočet přišla na 6,6 miliardy eur (162,6 miliardy korun). Ekonomové místo plošného opatření doporučovali spíše cílené zásahy.

Dohoda stran umožní, aby nový balík nyní schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ta už před týdnem odsouhlasila soubor opatření, která mají obyvatelům kompenzovat následky pandemie nemoci covid-19 i rostoucích cen energií. Vláda mimo jiné zvýšila nezdanitelné minimum či výhodnější daňové odpočty pro ty, kteří do zaměstnání dojíždějí.

Náklady na první balík, který už byl schválen, Lindner odhaduje na čtrnáct až šestnáct miliard eur (až 395 miliard korun). Rozpočtová zátěž nových opatření nelze podle ministra zatím přesněji stanovit, neboť bude záležet i na spotřebě pohonných hmot. S novými úlevami schválený rozpočet na letošní rok se schodkem 99,7 miliardy eur (asi 2,48 bilionu korun) nepočítá. Lindner už ale připravuje úpravu, která zohlední hospodářské následky energetické krize a související ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda v reakci na útok ruské armády rozhodla o zřízení zvláštního fondu v objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu korun) na modernizaci armády. Tento fond sice nebude součástí rozpočtu, peníze ale vláda poskytne dodatečnými půjčkami a zárukami.

Na vysoké ceny energií reaguje i česká vláda

Úlevy v souvislosti s energetickou krizí připravuje také česká vláda. Piráti chtějí v jednáních prosazovat svůj návrh bonusu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně. Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě pak je i zvýšení životního minima, které nyní činí 3860 korun měsíčně. Česká vláda se také rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 7 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 13 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 14 hhodinami
Načítání...