V Hesensku i Bavorsku vyhráli konzervativci. Posílila AfD

Události: Zemské volby v Hessensku a Bavorsku (zdroj: ČT24)

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem v Hesensku, získala 34,6 procenta hlasů. Do tábora vítězů řadí komentátoři také Alternativu pro Německo (AfD), která se stala druhou největší politickou silou v tomto německém regionu.

Největším poraženým je pak sociální demokracie (SPD), která v Hesensku skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách.

CDU odmítla spolupráci s AfD

Voliči podle Rheina udělili konzervativní CDU jasný vládní mandát. V roce 2018 získala CDU 27 procent hlasů, nyní je to o 7,6 procentního bodu více. Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, kterou CDU označuje za krajně pravicovou.

Lídr hesenské AfD Robert Lambrou přesto vyzval ostatní politiky, aby jeho stranu vnímali jako možného koaličního partnera. „Mnoho lidí cítí, že to takto dále nejde a že je potřeba politická změna,“ řekl. AfD ve volbách získala 18,4 procenta, což je o 5,3 procentního bodu více než v předchozích volbách před pěti lety. Naopak sociální demokracie (SPD) je hlavním poraženým voleb. Hlas jí dalo 15,1 procenta voličů, což je historicky nejhorší výsledek. Hesensko přitom bylo v minulosti baštou sociálních demokratů, ještě na konci devadesátých let zde pravidelně získávali takřka 40 procent hlasů.

Spolková ministryně vnitra mluví o zklamání

SPD vedla do voleb spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která výsledek označila za zklamání, i když se dal podle ní vzhledem k průzkumům očekávat. V rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF řekla, že otázku svého setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů považuje za otevřenou.

Do zemského sněmu se dostali také Zelení, které volilo 14,8 procenta lidí (o pět procentních bodů méně než minule) a liberální svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty (o 2,5 méně).

V Bavorsku vyhrála CSU

V Bavorsku obhájila sesterská strana CDU, bavorská CSU, svou vedoucí pozici s 37 procenty hlasů. Ačkoliv se může pochlubit náskokem více než dvaceti procentních bodů před ostatními stranami, její výsledek je nejslabší od roku 1950. Při minulých volbách CSU získala 37,2 procenta. I nadále ale může vládnout s druhými Svobodnými voliči (FW), kteří získali 15,8 procenta a polepšili si o 4,2 procentního bodu.

Na třetím místě nakonec skončila AfD, která byla dlouho na druhé pozici, s 14,6 procenta (plus 4,4 procentního bodu), do bavorského zemského sněmu se dostanou také třetí čtvrtí Zelení se 14,4 procenta (mínus 3,2 procentního bodu) a SPD se 8,4 (-1,3 procentního bodu). 

Pro sociální demokraty je výsledek nejhorší nejen v poválečných dějinách Bavorska, ale od konce 19. století.

Zemský premiér Markus Söder řekl, že je vzhledem k turbulentnímu politickému vývoji spokojený. V televizi ZDF prohlásil, že výsledek chápe jako požadavek na změnu migrační politiky.

Obavy z migrace

Právě ilegální migrace byla jedním z hlavních témat bavorských voleb. Söder stacionární kontroly na hranicích odmítal a stále odmítá. Podle něj stačí přísnější namátkové kontroly. „Potřebujeme integrační limit. Jinak nebudeme schopni držet krok s výstavbou škol, školek a bytů,“ nechal se slyšet.

Do celého Německa přijde letos podle odhadů 400 tisíc uprchlíků. Obava z nové migrační krize posiluje pozici AfD, která slibuje vládu tvrdé ruky.

„Uděláme to, co říkáme. Pokud jde o migrační politiku, znamená to, že budeme deportovat všechny nelegální přistěhovalce a v první řadě nepustíme do země žadatele o azyl,“ slíbila před volbami Katrin Ebner-Steiner z AfD.

Horizont ČT24: Co ukázaly volby v Bavorsku a Hesensku (zdroj: ČT24)