V Hesensku i Bavorsku vyhráli konzervativci. Posílila AfD

3 minuty
Události: Zemské volby v Hessensku a Bavorsku
Zdroj: ČT24

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem v Hesensku, získala 34,6 procenta hlasů. Do tábora vítězů řadí komentátoři také Alternativu pro Německo (AfD), která se stala druhou největší politickou silou v tomto německém regionu.

Největším poraženým je pak sociální demokracie (SPD), která v Hesensku skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách.

CDU odmítla spolupráci s AfD

Voliči podle Rheina udělili konzervativní CDU jasný vládní mandát. V roce 2018 získala CDU 27 procent hlasů, nyní je to o 7,6 procentního bodu více. Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, kterou CDU označuje za krajně pravicovou.

Lídr hesenské AfD Robert Lambrou přesto vyzval ostatní politiky, aby jeho stranu vnímali jako možného koaličního partnera. „Mnoho lidí cítí, že to takto dále nejde a že je potřeba politická změna,“ řekl. AfD ve volbách získala 18,4 procenta, což je o 5,3 procentního bodu více než v předchozích volbách před pěti lety. Naopak sociální demokracie (SPD) je hlavním poraženým voleb. Hlas jí dalo 15,1 procenta voličů, což je historicky nejhorší výsledek. Hesensko přitom bylo v minulosti baštou sociálních demokratů, ještě na konci devadesátých let zde pravidelně získávali takřka 40 procent hlasů.

Spolková ministryně vnitra mluví o zklamání

SPD vedla do voleb spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která výsledek označila za zklamání, i když se dal podle ní vzhledem k průzkumům očekávat. V rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF řekla, že otázku svého setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů považuje za otevřenou.

Do zemského sněmu se dostali také Zelení, které volilo 14,8 procenta lidí (o pět procentních bodů méně než minule) a liberální svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty (o 2,5 méně).

V Bavorsku vyhrála CSU

V Bavorsku obhájila sesterská strana CDU, bavorská CSU, svou vedoucí pozici s 37 procenty hlasů. Ačkoliv se může pochlubit náskokem více než dvaceti procentních bodů před ostatními stranami, její výsledek je nejslabší od roku 1950. Při minulých volbách CSU získala 37,2 procenta. I nadále ale může vládnout s druhými Svobodnými voliči (FW), kteří získali 15,8 procenta a polepšili si o 4,2 procentního bodu.

Na třetím místě nakonec skončila AfD, která byla dlouho na druhé pozici, s 14,6 procenta (plus 4,4 procentního bodu), do bavorského zemského sněmu se dostanou také třetí čtvrtí Zelení se 14,4 procenta (mínus 3,2 procentního bodu) a SPD se 8,4 (-1,3 procentního bodu). 

Pro sociální demokraty je výsledek nejhorší nejen v poválečných dějinách Bavorska, ale od konce 19. století.

Zemský premiér Markus Söder řekl, že je vzhledem k turbulentnímu politickému vývoji spokojený. V televizi ZDF prohlásil, že výsledek chápe jako požadavek na změnu migrační politiky.

Obavy z migrace

Právě ilegální migrace byla jedním z hlavních témat bavorských voleb. Söder stacionární kontroly na hranicích odmítal a stále odmítá. Podle něj stačí přísnější namátkové kontroly. „Potřebujeme integrační limit. Jinak nebudeme schopni držet krok s výstavbou škol, školek a bytů,“ nechal se slyšet.

Do celého Německa přijde letos podle odhadů 400 tisíc uprchlíků. Obava z nové migrační krize posiluje pozici AfD, která slibuje vládu tvrdé ruky.

„Uděláme to, co říkáme. Pokud jde o migrační politiku, znamená to, že budeme deportovat všechny nelegální přistěhovalce a v první řadě nepustíme do země žadatele o azyl,“ slíbila před volbami Katrin Ebner-Steiner z AfD.

7 minut
Horizont ČT24: Co ukázaly volby v Bavorsku a Hesensku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pákistán porušil dohodu o příměří, zní z Indie po explozích ve Šrínagaru

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém příměří. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 3 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 6 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 6 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 8 hhodinami
Načítání...