Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.
Podle průběžných výsledků si ve volbách nejlépe vedla CDU, která tak po započtení části výsledku z roku 2021 získá asi sedmnáct procent hlasů. AfD si polepší zhruba o jeden procentní bod na 9,4 procenta hlasů. Mírně si polepší zřejmě i Levice, která by mohla mít 11,5 procenta.
V Berlíně nadále zůstává nejsilnější stranou SPD, která bude mít po revizi asi 22,5 procenta hlasů. Rovněž vládní Zelení mohou očekávat 21,9 procenta hlasů a FDP 8,3 procenta.
Výsledek hlasování nijak neovlivní parlamentní většinu vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, drobné změny v rozložení sil ve Spolkovém sněmu nicméně vyloučeny nejsou.
Malý zájem voličů
Hlasování, kterého se mohlo zúčastnit 550 tisíc z 2,5 milionu berlínských voličů, začalo v osm hodin ráno. Volební místnosti se uzavřely v 18 hodin a postupně lze ve večerních hodinách očekávat první průběžné výsledky. Hlasování i přes výzvy politiků, šéfky spolkové volební komise Ruth Brandové a šéfa berlínské volební komise Stephana Bröchlera doprovázel malý zájem voličů. Dopoledne do volebních místností přicházeli pouze jednotlivci, žádné fronty se netvořily.
Bröchlerův úřad pozdě odpoledne oznámil, že v 16 hodin volební účast činila 54,1 procenta, v roce 2021 to ve stejnou dobu bylo zhruba o čtyři procentní body více. Tento údaj vychází z poměru voličů ve volebních okrscích ze září 2021. Pokud by se bral v úvahu jen počet voličů, který dnes mohl volit, účast v 16 hodin byla 40,2 procenta.
Nedělní opakované volby byly proti září 2021 poklidné a bez větších nedostatků, přesto volební komise zaznamenala několik drobných incidentů. Kvůli dopravní nehodě otevřela jedna z volebních místností v Kreuzbergu se zpožděním. Se zpožděním začalo hlasování také v jedné části Pankowa, kde komise neměla klíče. Původní zprávu, že v Pankowě se opil člen jednoho volebního výboru, kterého následně musel nahradit zástupce, ústřední komise dementovala. Uvedla, že muž byl ve skutečnosti nahrazen kvůli tomu, že s ostatními odmítal spolupracovat.
Bröchler už dříve uvedl, že doufá, že k urnám přijde alespoň šedesát procent oprávněných voličů, vysokou účastí by podle něj mohli „zhojit“ ohromné chyby vzniklé během chaotických voleb před dvěma roky. „Prosím, vyšlete v neděli jasný signál, že na demokracii záleží,“ požádal Berlíňany v tento týden zveřejněném videu.
Voliče nelákaly v posledních týdnech k urnám jenom plakátové a pouliční kampaně jednotlivých stran, ale i reklamní spoty běžící na monitorech v berlínské podzemce.
„To nemůže dopadnout dobře“
V neděli 26. září 2021 vyrazili Němci volit nový Spolkový sněm. V Berlíně se však konaly kromě celostátních i volby regionální a místní referenda. A aby toho nebylo málo, metropole ten den pořádala maraton, ohromnou mezinárodní sportovní událost, která rok co rok paralyzuje kvůli rozsáhlým uzavírkám půlku centra města.
Samotné hlasování provázel chaos, někteří z voličů nakonec ani nemohli odevzdat svůj hlas. Před volebními místnostmi se tvořily několikahodinové fronty, lidé na místě čekali i po oficiálním ukončení hlasování. V řadě volebních místností chyběly hlasovací lístky – další nebylo možné kvůli uzavřenému městu dopravit. Potíže byly s volebními seznamy i celkovou organizací hlasování, kdy do práce nedorazili členové komisí a na poslední chvilku museli naskočit náhradníci. V několika volebních místnostech, kde bylo hlasování prodlouženo, se volilo ještě v době, kdy celostátní televize ve svém vysílání zveřejňovaly exit polly, tedy první odhady výsledků.
„Troje volby a berlínský maraton dohromady, to nemůže dopadnout dobře. Výsledkem je, že už tu nejsou žádné volební lístky,“ hodnotil tehdy pro web Die Welt vedoucí jedné z volebních místností v západní části Berlína.
Alarmující, nepříjemné…
Konečnou bilanci blamáže vyčíslila ve své zprávě tehdejší šéfka zemské volební komise Petra Michaelisová: skoro každá desátá volební místnost se potýkala s problémy, nesrovnalosti se objevily ve 207 z 2254 volebních okrsků. Voličům nebylo vydáno přes pět tisíc hlasovacích lístků, i když jich bylo vytištěno dost. Na šestnáct set odevzdaných hlasů bylo označeno jako neplatných. Navíc 73 volebních místností bylo dočasně uzavřeno, tři dokonce zrušeny. Michaelisová označila tato čísla za „alarmující a nepříjemná“.
Spolkový sněm proto už v listopadu 2022 rozhodl o novém hlasování v části Berlína, konkrétně ve 431 okrscích, z nichž 104 je korespondenčních. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ovšem považovala za nedostatečné – požadovala opakování voleb ve více okrscích a obrátila se na ústavní soud. Ten jí loni v prosinci vyhověl a nařídil nové hlasování v dalších okrscích včetně přidružených poštovních.
Ústavní soud zároveň souhlasil s postojem parlamentu, aby lidé při opakovaných volbách odevzdali oba hlasy, které němečtí voliči mají. Prvním hlasem vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporují stranu, ta se ale nemusí shodovat s příslušností kandidáta z prvního hlasu.
Berlín je rozdělen do dvanácti volebních obvodů, které mají celkem 2256 volebních okrsků, hlasování se opakuje hned ve 455 z nich. K urnám může nyní přijít kolem 550 tisíc Berlíňanů a Berlíňanek, což je asi pětina všech voličů v metropoli. Chaosem byl nejvíc postižen obvod Pankow – proto se zde znovu volí hned v 85 procentech okrsků.
Kontroverze kolem opakovaných voleb
Podle vyjádření ústavního soudu má opakování voleb zajistit řádné složení Spolkového sněmu a ochranu volebního práva občanů. Konání opakovaných voleb, navíc pouze v některých částech německého hlavního města, ovšem tyto teze částečně rozporuje.
Desítky tisíc Berlíňanů, kteří v září 2021 platně odevzdali svůj hlas a mezitím se přestěhovali buď do částí metropole, kterých se opakované hlasování netýká, nebo jinam v Německu, jsou z nynějších voleb vyloučeni. Jsou tím zbaveni možnosti uplatnit své základní demokratické právo a ovlivnit složení Spolkového sněmu.
A naopak existuje skupina občanů Berlína, kteří v roce 2021 právoplatně odhlasovali a mezitím se přestěhovali do okrsků, kterých se nyní hlasování týká – budou tak moci volit podruhé. Přesto, že jejich hlas odevzdaný před dvěma roky zůstává v platnosti. Po zbytek volebního období tak bude mít jejich hlas dvojnásobnou hodnotu.
„Představuje to kvalitativně i kvantitativně závažné narušení zásady volebního práva, v tomto případě rovnosti hlasů,“ upozorňuje nezávislá skupina poskytující volební informační servis Wahlrecht.de.
K volebním urnám navíc nyní mohli přijít i voliči, kteří nebyli v září 2021 plnoletí.
Na rozdíl od seznamů oprávněných voličů ale zůstávají v původní podobě volební lístky. Zákon umožňuje změny pouze v případech úmrtí kandidáta nebo jeho přejmenování například po sňatku. Znamená to, že i politici, kteří během uplynulých více než dvou a půl let od voleb ze své tehdejší strany odešli, za ni nyní budou kandidovat znovu.
Kvůli tomuto opatření se tak na pátém místě zemské kandidátní listiny AfD opět objevila Birgit Malsacková-Winkemannová. Bývalá soudkyně a poslankyně byla v prosinci 2022 zatčena při rozsáhlé razii proti skupině plánující převrat a ozbrojené útoky proti spolkové republice. Malsacková-Winkemannová nyní ve vazbě čeká na soud, protože však až do vynesení rozsudku platí presumpce neviny, zůstává na kandidátce. Vzhledem k jejímu umístění na volební listině ale není příliš pravděpodobné, že by byla zvolena.
Jak se změní Spolkový sněm?
Kvůli zmíněnému chaosu se v Berlíně už loni v únoru kompletně opakovaly regionální volby, po kterých post primátora získal konzervativec Kai Wegner. Po volbách v roce 2021 přitom město vedla sociální demokratka Franziska Giffeyová.
Tak dramatické změny se ale po nedělním hlasování čekat nedají. Opakované volby zhruba v pětině Berlína poměr sil ve Spolkovém sněmu neovlivní, v 736členné parlamentní komoře drží vládní strany pohodlnou většinu 417 mandátů.
Z celkového počtu 736 křesel jich pochází z celého Berlína 29 a podle předvolebních simulací a propočtů by mohlo dojít k přerozdělení dvou až tří z nich.
Vliv na to bude mít i volební účast. Všeobecně se očekává, že bude nižší než v září 2021, kdy se v Berlíně pohybovala kolem 75 procent. Berlínský politolog Thorsten Faas nyní očekává zájem asi čtyřiceti procent oprávněných voličů. „A zastoupení Berlína ve Spolkovém sněmu tak bude odpovídající měrou nižší,“ upozornil pro Tagesschau. Počet křesel přidělených spolkové zemi (jednou z nichž Berlín je) a zemským stranám totiž závisí i na počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých spolkových zemích.
Proto jsou v ohrožení zejména ti poslanci z Berlína, kteří se do Bundestagu dostali jako poslední z kandidátky své strany. Nedělní výsledek by se tak mohl dotknout například i poslankyně CDU Ottilie Kleinové, která je zároveň generální tajemnicí Křesťanskodemokratické unie v Berlíně. V nejistotě je i Nina Stahrová ze strany Zelených, která nyní vede zemskou buňku partaje. V ohrožení je i mandát Götze Frömminga z AfD nebo Any-Marie Trăsneaové z SPD.
Změny ve Spolkovém sněmu budou po opakovaných volbách podstatně rychlejší než po klasických parlamentních volbách, po nichž trvá zhruba šest týdnů, než se nově zvolení poslanci sejdou k ustavujícímu zasedání. Bezprostředně po vyhlášení výsledků opakovaných voleb takzvaná Rada starších oznámí, kdo o mandát přišel a kdo jej naopak získal.
Staré materiály, staronová témata
Pro opětovné oslovení voličů měli politici čas od začátku ledna, což je pro volební kampaň nezvykle krátká doba. „Zmobilizovat lidi v tak krátké a mrazivé kampani bude docela fuška,“ uvědomoval si s vidinou lednových předvolebních mítinků sociální demokrat Torsten Einstmann.
Jeho stranický kolega Kevin Künehrt připouští, že na složení Spolkového sněmu hlasování mít vliv nebude, ale mohlo by dát jistý obraz současného rozpoložení společnosti: „Jak silná bude AfD, jak silní budou nepřátelé demokracie, kolik lidí k volbám vůbec přijde?“ Se svým týmem proto obrážel berlínské paneláky a snažil se přimět lidi jít volit.
Opoziční CDU v kampani vsadila na kritiku současné vládní koalice složené z SPD, svobodných demokratů (FDP) a Zelených, podle stranických barev nazývané semafor. „Berlíne, tvoje šance. Ukaž semaforu stopku,“ píše se na jejich volebních materiálech a generální sekretář strany Carsten Linnemann dodává: „Německo nemůže být další dva roky řízeno takovým způsobem.“
Naopak Zelení se v kampani snažili reflektovat výsledky uplynulých dvou let. „A abychom toho mohli dosáhnout víc, potřebujeme váš hlas,“ vyzývá jejich berlínské zemské sdružení. Člen strany Stefan Gelbhaar zdůrazňuje, že jde o první letošní volby v zemi, a mohly by dát signál pro ty následující.
Předvolební atmosféru v Berlíně provázely mohutné demonstrace proti krajní pravici. Poslanec AfD a kandidát v obvodu Pankow Götz Frömming ovšem věří, že na volební výsledek jeho strany to vliv mít nebude, naopak doufá, že se jí podaří posílit. „Minule jsme tady v Berlíně měli kolem devíti procent, teď by to mohlo být mnohem víc,“ řekl. Pro kampaň AfD využila dokonce i staré předvolební materiály. „S možností opakování voleb jsme počítali a schovali jsme si spoustu plakátů,“ dodává Frömming s tím, že hesla jako „Nulová tolerance azylovým podvodům“ se hodí vždycky.
Opakování voleb v pětině Berlína je pro strany také finančně náročné. Zelení uvedli, že na kampaň vyčlenili částku kolem 270 tisíc eur, další vládní strana FDP předem počítala s šestimístnou sumou. Některé menší strany kvůli dalším volbám, které je letos čekají – zejména těm červnovým do Evropského parlamentu – z úsporných důvodů kampaň ani nevedly.
