V části Berlína se musí zopakovat spolkové volby z roku 2021, protože hlasování tehdy doprovázely nesrovnalosti a chaos. Rozhodl o tom Spolkový ústavní soud, který nové volby nařídil ve 455 z 2256 berlínských volebních okrsků. Nové spolkové volby se v Berlíně musí konat nejdéle do šedesáti dní od vynesení verdiktu. Šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler již oznámil, že hlasování se uskuteční v neděli 11. února.
Spolkový sněm už loni v listopadu o novém hlasování v části Berlína rozhodl, konkrétně ve 431 okrscích, z nichž 104 je korespondenčních. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale označila za nedostatečné, protože chtěla volby zopakovat ve více okrscích, takže se obrátila na ústavní soud. Ten v úterý unii vyhověl a nařídil nové hlasování v dalších okrscích včetně přidružených poštovních okrsků. Berlín je rozdělen do dvanácti volebních obvodů, které mají celkem 2256 volebních okrsků.
Spolkový soud tak svým úterním verdiktem zrušil nejen platnost spolkových voleb v dalších okrscích, zároveň zneplatnil loňské rozhodnutí Spolkového sněmu o rozsahu opakovaných voleb.
Soud zároveň souhlasil s postojem parlamentu, aby lidé při opakovaných volbách odevzdali oba hlasy, které němečtí voliči mají. Prvním hlasem vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporují stranu, která se nemusí shodovat s příslušností kandidáta z prvního hlasu.
Levice si oddechla
Opakované hlasování současný poměr sil ve Spolkovém sněmu neovlivní, protože v zákonodárném sboru o 736 členech drží vládní strany většinu 417 hlasů. Do problémů se ale v případě opakovaných voleb v celém Berlíně mohla dostat postkomunistická Levice, která v roce 2021 skončila se 4,9 procenta těsně pod pětiprocentní hranicí. Do Spolkového sněmu se nakonec dostala, protože splnila náhradní podmínku v podobě zisku nejméně tří přímých mandátů.
„Po verdiktu Spolkového ústavního soudu jsem si oddechnul. Levice tak zůstává ve Spolkovém sněmu,“ napsal na síti X bývalý šéf parlamentní frakce strany Dietmar Bartsch. Levice před časem kvůli rozštěpení přišla o právo na vlastní frakci, náhradou zakládá poslaneckou skupinu.
V září 2021 se v Berlíně společně se spolkovými konaly i regionální volby a místní referenda. Hlasování doprovázely chaotické podmínky, kdy někteří lidé dokonce nemohli z různých důvodů vůbec odevzdat svůj hlas. Před volebními místnostmi v metropoli se tehdy tvořily dlouhé fronty, ve kterých voliči čekali i po oficiálním konci hlasování. V místnostech chyběly hlasovací lístky, problémy byly i s volebními seznamy a vůbec s organizací hlasování.
Ve stejný den, kdy se volby konaly, se pořádal také Berlínský maraton, jeden z největších maratonských závodů na světě, píše server Deutsche Welle. Do některých volebních okresů tak bylo kvůli souvisejícím dopravním uzavírkám obtížné doručit náhradní hlasovací lístky.
Kvůli zmíněnému chaosu se v Berlíně letos v únoru opakovaly regionální volby, po kterých post primátora získal konzervativec Kai Wegner. Po volbách v roce 2021 přitom město vedla sociální demokratka Franziska Giffeyová.
Spolkový ústavní soud uvedl, že nenařídil celkové opakovaní spolkových voleb, jak o tom u regionálních voleb rozhodl berlínský ústavní soud, protože se lišila povaha pochybení a protože pro výběr poslanců Spolkového sněmu a berlínské Poslanecké sněmovny platí odlišné právní předpisy. Jako příklad zmínil použití okopírovaných hlasovacích lístků, což ve spolkových volbách zjištěno nebylo.
Soud se podrobně věnoval problémům, které hlasování doprovázely. Ne všechny výhrady kritiků, jako byly například dlouhé čekací doby či hlasování po oficiálním konci voleb, ale označil za chybu. Za chyby nicméně považuje to, že někteří voliči dostali hlasovací lístky ze sousedních volebních okrsků a že několik volebních místností bylo během hlasování dočasně zcela uzavřeno.
