Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.
Ve zdůvodnění k takzvané třetí novele energetického zákona vláda kancléře Scholze uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise dospěla k názoru, že část platné legislativy není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly i země, kterých se poplatek 2,50 eura (63 korun) za megawatthodinu (MWh) týkal. Kromě Česka proti němu protestovaly také Rakousko či Slovensko.
Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v říjnu 2022 v reakci na energetickou krizi, která vznikla poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu. Původně měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek a týkal se společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
„Zákon, který tehdy vláda přijala, počítal s tím, aby distributoři měli povinnost mít naplněné zásobníky plynu k danému termínu, přesně stanovený obsah zásobníků. A protože distributoři museli podle tohoto zákona nakupovat plyn i v době, kdy byl na trhu velmi drahý, tak se vláda snažila tímto poplatkem za zásobníky plynu – tak se oficiálně jmenuje – kompenzovat distributorům tyto dražší nákupy,“ vysvětlil podrobněji zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
„Poplatek potom vláda přenesla na odběratele. Zákon byl postaven tak, že se nevztahoval pouze na německé odběratele, ale i na ty, kteří plyn ze země odebírali na hraničních přechodech,“ dodal Polák.
Podle německé vlády poplatky ztěžovaly středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu schváleného návrhu na stránkách Spolkového sněmu. Podle novely zákona se poplatek od 1. ledna 2025 bude vybírat nově jen vnitrostátně, nikoli na přeshraničních bodech.
Tuzemský ministr průmyslu a obchodu Vlček věří, že po zrušení německého poplatku budou čeští obchodníci více nakupovat plyn ze Západu. Česko má podle něj zajištěn dostatek kapacit, aby nebylo závislé na dodávkách z Ruska. Ty v posledních měsících prudce vzrostly.
Proti zrušení byla AfD, Levice a FDP
Návrh zákona předložila vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) do parlamentu ještě předtím, než se na počátku listopadu rozpadla. Při hlasování v parlamentu jej v pátek podpořily obě strany nynější menšinové vlády – SPD a Zelení – a navíc i poslanci konzervativní unie CDU/CSU, jejichž hlasy byly rozhodující.
Předseda CDU Friedrich Merz, který je kandidátem na kancléře v nadcházejících parlamentních volbách, už v pondělí naznačil, že zákon o poplatcích za tranzit plynu by mohl být jednou z norem, kterou CDU/CSU pomůže vládě do voleb schválit.
„Samozřejmě, že je v německém zájmu mít dobrou spolupráci s našimi sousedy, z jejichž infrastruktury mimochodem i my často profitujeme,“ prohlásila v rozpravě před schválením novely poslankyně za stranu Zelených Ingrid Nestleová. Člen CDU Andreas Jung uvedl, že jeho frakce jednala se zástupci Česka a Rakouska, kteří jí vysvětlili, jaké negativní dopady na ně výběr poplatku má. Proto se CDU/CSU podle něj rozhodla jeho zrušení podpořit.
Proti novele nakonec hlasovali členové stran Alternativa pro Německo (AfD), Levice a FDP. Poslanec donedávna vládní FDP Konrad Stockmeier v rozpravě označil zrušení poplatku za diskriminaci Němců, opatření podle něj v zemi zvýší cenu elektřiny. „Kdo infrastrukturu využívá, měl by se podílet také na nákladech,“ míní. Sociální demokrat Markus Hümpfer ale odmítl, že by se jednalo o diskriminaci. „Jen přijímáme evropské právo,“ zdůraznil.
Pátek je posledním zasedacím dnem Spolkového sněmu před koncem roku, a tedy posledním dnem, kdy bylo možné zákon přijmout, aby mohl začít platit k 1. lednu. Kdyby od Nového roku neplatil, hrozilo potenciálně nebezpečí, že by Česko dál poplatkům podléhalo. Ty se přitom podle nedávného oznámení společnosti Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem, od ledna zvýší z nynějších 2,50 na 2,99 eura (75 korun) za MWh.
Novela v pátek úspěšně prošla legislativním procesem i ve Spolkové radě, druhé komoře německého parlamentu, která zastupuje zájmy spolkových zemí. Rada nemohla novelu odmítnout, mohla proti ní jen vznést námitku a vyvolat takzvané zprostředkovací řízení. Nikdo ale námitku nevznesl. Nic tak už nebrání vstupu novely v platnost k 1. lednu.
Dopad na ceny energií v Česku bude „omezený“
Zrušení poplatků podle expertů a Hospodářské komory sníží náklady na dovoz touto cestou zhruba o sedm procent. Výsledkem by tak mělo být opětovné navýšení dodávek ze Západu, protože se západní trh s plynem stane pro obchodníky opět atraktivnějším. Ceny plynu v Česku to ale prý výrazněji nezmění.
Podle Hospodářské komory zrušení poplatku zvýší dodávky plynu přes Německo na úkor dovozu přes Slovensko. „Dopad na ceny a jejich snížení bude omezený, neboť vlivem poplatku za tranzit byly preferovány dodávky přes Slovensko právě proto, aby se dodavatelé vyhnuli placení poplatku,“ vysvětlila Markéta Svobodová z Hospodářské komory.
„Zrušení povinnosti platit poplatek bude znamenat automatické snížení nákladů na dovoz plynu přes Německo přibližně o sedm procent. Tím se obchodníkům zatraktivní nákup suroviny na evropském trhu či přímý dovoz LNG či norského plynu oproti dodávkám toho ruského, které aktuálně tvoří hlavní podíl na dodávkách do tuzemska,“ řekl řídící partner poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Německo se krokem podle něj do určité míry poškodí, protože veškeré náklady na krytí finanční ztráty vzniklé rychlým řešením plynové krize v roce 2022 ponesou pouze tamní odběratelé. „Pro německý průmysl je to samozřejmě další komplikací z pohledu konkurenceschopnosti,“ dodal. Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bylo zrušení německého poplatku nutné právě i kvůli výše zmíněným výhradám Evropské komise k neslučitelnosti části dosud platného zákona s unijní legislativou.
