Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.
Německo čeká horší vývoj ekonomiky. Podle Špicara se to dotkne i Česka
35 minut
90′ ČT24: Německo hledá cestu z krize (29. 1. 2025)
Loni v říjnu, kdy vláda kancléře Olafa Scholze představila odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok, počítala ještě s pozitivními dopady takzvané iniciativy k hospodářskému růstu – souboru opatření, kterými chtěla povzbudit domácí hospodářství. Na začátku listopadu se ale vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) rozpadla, a vláda tak nemohla ústřední části balíčku realizovat.
„Diagnóza je vážná,“ uvedl nyní na tiskové konferenci ke stavu německé ekonomiky Habeck. Podle něj právě předčasné parlamentní volby mohou za to, že se oživení hospodářství zpozdí. Jedním z důvodů snížené prognózy je podle ministra také slabá spotřeba domácností.
Vládní odhad pro letošní rok se tak přiblížil výhledu centrální banky, která předpokládá posílení o 0,2 procenta, či výhledu hospodářského institutu Ifo, který počítá s růstem hospodářství o 0,4 procenta. V příštím roce lze podle ministra čekat posílení o 1,1 procenta. Habeck na tiskové konferenci upozornil, že současná prognóza nepočítá s případným zavedením cel, kterými Evropské unii hrozí nový americký prezident Donald Trump.
V loňském roce německá ekonomika, která je největší v Evropě, podruhé v řadě klesla, a to o 0,2 procenta. Předsedkyně Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová, která informace o vývoji tamního hospodářství zveřejnila, uvedla, že na vině jsou konjunkturální i strukturální problémy. „Patří k nim rostoucí konkurence pro německé exportní hospodářství na významných trzích, vysoké náklady na energie, nadále vysoká hladina úrokových sazeb, ale i nejisté vyhlídky hospodářství,“ dodala šéfka statistiků.
Propojenost české a německé ekonomiky
Na německý export upozornil i Radek Špicar v pořadu 90' ČT24. Uvedl, že Německo je velice „exportně orientovaná ekonomika, která těžila z doby globalizace, kdy byla schopná dostat se na zahraniční trhy“. „Hlavní problém je, že Němci nyní nejsou schopni obrovský objem uplatnit na zahraničních trzích, což je i problém Česka,“ upozornil Špicar.
Německá ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, mimo jiné také kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či konkurenci z Číny. Problémy hlásí především automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada tuzemských podniků.
„Přibližně třicet procent českého zahraničního obchodu je realizováno s Německem. Velká část z toho připadá na automobilový sektor. Ekonomická slabost Německa tedy nutně silně ovlivňuje hospodářský růst v České republice. Jako komora se proto snažíme zejména v oblasti automobilového průmyslu o to, aby obě země hovořily jednotným hlasem s cílem zlepšit podmínky na úrovni EU, zejména pokud jde o limity CO2 a související sankce,“ uvedl výkonný ředitel představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.
Špicar uvedl, že „německá vláda, co se týče obrany zájmu německého automobilového průmyslu, v posledních letech příliš aktivní nebyla“. Špicar doufá, že se to změní a že se Berlín stane spojencem Prahy například při návrzích jak zmírnit tlak na evropský automobilový průmysl.
Podle Špicara může nyní být provázanost Česka na německou ekonomiku velmi riskantní. „Je pro nás obrovský úkol výrazně tuto závislost snížit, což pro nás nebude jednoduché,“ připustil. Špicar vysvětlil, že tuzemská ekonomika je „subdodavatelsky orientovaná“ a „nemá finální výrobky“. „Pokud se této závislosti chceme zbavit, musíme se stát finalisty,“ dodal Špicar.
Německo čekají předčasné volby
Na konci února se v Německu konají předčasné parlamentní volby, neuspokojivý stav německého hospodářství je vedle migrace jedním z hlavních témat kampaně. Hospodářské svazy si od nové vlády, kterou by mohla vést konzervativní unie CDU/CSU, slibují nový impulz pro hospodářský růst.
Podle ředitelky kulturního institutu Adalberta Stiftera Zuzany Jürgens, žijící v Mnichově, CDU/CSU slibuje především snížení daní a byrokracie. „Voliči na to zřejmě slyší možná i proto, že v Německu se v době vlády CDU/CSU i ve spojení se sociálními demokraty dařilo dobře. Možná jde o touhu se vrátit do klidných vod,“ domnívá se Jürgens.
Ředitelka zároveň uvedla, že život v Bavorsku „je dobrý a žádné náznaky krize vidět nejsou“. Dodala ale, že například na severu a na východě Německa je existenciální situace občanů „jiná a zřejmě i horší“.
S tím souhlasil i historik a politolog Radek Soběhart, který uvedl, že v Berlíně a na východě Německa jsou „existenční problémy, jako jsou vysoké ceny a vysoká nezaměstnanost mnohem citelnější než v Bavorsku, kde je (nezaměstnanost) kolem 3,3 procenta, zatímco jen v Berlíně se pohybuje okolo 9,7 procenta“.
„Běžní Němci upozorňují, že je to strukturální systémový problém. Na jedné straně sice inflace klesá, ale běžné spotřební ceny jsou vysoké a vyšší, než byly. Vláda podle nich neřeší jejich každodenní problémy a systémové věci, které vedou k vysoké nezaměstnanosti nejen ve východním Německu, ale i v nejprůmyslovější části Severní Porýní-Vestfálsko,“ popsal Soběhart.
