Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).
Strany možné příští německé vlády se shodly na finančním balíku a změně dluhové brzdy
8 minut
Horizont ČT24: Německo kvůli obraně hodlá měnit ústavu
Kvůli výdajům na obranu chtějí obě strany zreformovat takzvanou dluhovou brzdu, tedy ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Do budoucna by měly být půjčky na obranné výdaje nad procento hrubého domácího produktu (HDP) z platnosti dluhové brzdy vyjmuty. Pro rok 2024 by to byly všechny výdaje nad hranicí 43 miliard eur. Navíc má vzniknout půlbilionový zvláštní fond na investice do infrastruktury, tedy na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy. I ten by měl být financován z půjček.
„Chci to říct velice jasně. Vzhledem k hrozbám vůči naší svobodě a míru na našem kontinentu, musíme heslo ‚ať to stojí, co to stojí‘ aplikovat i na naši obranu,“ uvedl kandidát CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz. Inspiroval se citátem někdejšího prezidenta Evropské banky Mária Dragiho, který podobnou větu pronesl, když bojoval za záchranu eura. Berlín tak opouští politiku německé střídmosti, kterou zavedla za finanční krize Angela Merkelová, dřívější Merzova stranická předchůdkyně.
Merz zároveň dodal: „Počítáme, že Spojené státy dodrží naše vzájemné spojenecké závazky i do budoucna. Ale také víme, že financování obrany naší země i Aliance se musí značně rozšířit.“
Na signály vznikající nové koalice i geopolitické klima už reagují zbrojařské firmy. Například největší německá zbrojní firma Rheinmetall se rozhodla dvě své továrny dosud zaměřené na výrobu automobilových dílů přeorientovat na zbrojní produkci. Právě v upadajícím automobilovém průmyslu, který škrtá místa, nyní hledají zaměstnance vzkvétající zbrojovky.
Podle vládního mluvčího kancléř Olaf Scholz dohodu CDU/CSU a SPD vítá. Německá média upozorňují, že se vyjednavačům podařilo dosáhnout za tři dny rozhovorů více než toho, na čem Scholzova vláda loni v listopadu ztroskotala.
Vláda sociálních demokratů, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se rozpadla právě kvůli sporům o reformu dluhové brzdy, kterou Scholz žádal v zájmu investic do infrastruktury, ale i další pomoci Ukrajině. Jako volební lídr SPD Scholz navrhoval vyjmout obranné výdaje z pravidel dluhové brzdy, připomněl také vládní mluvčí.
Projdou nové návrhy starým parlamentem?
Noví zákonodárci se musejí sejít do třiceti dní od voleb, tedy nejpozději 25. března. Obě opatření chtějí konzervativci a sociální demokraté ale schválit ještě hlasy poslanců dosluhujícího Spolkového sněmu. V novém Spolkovém sněmu totiž budou mít Alternativa pro Německo (AfD) a postkomunistická Levice takzvanou blokační menšinu.
Obsadí totiž společně více než třetinu křesel. Ke změnám ústavy, ale i ke schválení zvláštních fondů, je třeba dvoutřetinová většina hlasů zvolených poslanců. Strany z obou krajů německého politického spektra by tak mohly opatření zablokovat.
Podle německých médií by se mimořádná schůze kvůli schválení obou dohodnutých opatření mohla konat už příští pondělí. Ani ve starém sněmu ovšem nemají konzervativci a sociální demokraté potřebnou dvoutřetinovou většinu, budou potřebovat podporu strany Zelených či svobodných demokratů (FDP).
Zelení budou v novém volebním období nejspíš v opozici. „Zda tyto ústavní změny nakonec schválíme, zůstává otevřené. Máme řadu otázek a vy víte, že máme také svůj vlastní postoj k tomu, co je nyní nezbytné,“ uvedla šéfka parlamentní frakce Zelených Katharina Drögeová. FDP, která rozvolnění dluhové brzdy dlouhodobě odmítá, se do nového sněmu vůbec nedostala. Například někteří poslanci strany Levice ale hrozí, že by schválení balíku končícími poslanci napadli u ústavního soudu.
Pokud bude balíček opatření schválen, znamenalo by to podle mluvčího končící vlády, v níž byli sociální demokraté nejsilnější stranou, „samozřejmě více flexibility v rozpočtech“, které by pak mohlo být využito pro další pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
Scholz a Merz koordinovali pozici Německa k Ukrajině
Právě kvůli koordinaci další německé politiky vůči Ukrajině, Rusku, ale i Americe Donalda Trumpa se kancléř Scholz sešel ve středu se svým pravděpodobným nástupcem Friedrichem Merzem a dalšími zástupci stran, které jednají o budoucí německé vládě. Schůzka se uskutečnila den před mimořádným summitem Evropské unie k Ukrajině.
Vládní mluvčí řekl, že principiálně je Německo připraveno „zaplnit mezery, které zanechají jiní“. Narážel tak zjevně na USA. V noci na úterý americká média informovala, že prezident Donald Trump nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině.
