Izraelská střelba zabila v Gaze u centra pomoci 51 lidí, tvrdí úřady

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.

Mahmúd Basal, mluvčí civilní obrany, která v Pásmu Gazy poskytuje první pomoc, agentuře AFP řekl, že se v Chán Júnisu shromáždily tisíce lidí čekajících na humanitární pomoc. „Izraelské drony začaly střílet na naše lidi. O pár minut později vypálily izraelské tanky několik střel, což způsobilo vysoký počet mrtvých a zraněných,“ tvrdí.

Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis je plná zraněných a zdravotníci museli některé uložit na zem nebo na chodbu, protože se jim nedostává míst, napsal Reuters.

Úterní incident byl posledním z téměř každodenních izraelských útoků na Palestince, kteří se v uplynulých týdnech snažili dostat k nějaké pomoci. Poslední podobný případ se stal v pondělí, kdy si izraelská palba u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy vyžádala podle tamních úřadů desítky mrtvých.

Palestinci uvádějí, že izraelské síly opakovaně střílejí na davy lidí, kteří se snaží dostat k místům distribuce potravin, jež provozuje Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem. Tato centra byla otevřena minulý měsíc a od té doby jde už o několikátý podobný incident, napsala agentura AP.

Izraelská armáda v těchto případech přiznala, že vystřelila varovné výstřely na osoby, které se podle ní přiblížily k jejím jednotkám podezřelým způsobem.

Truchlící příbuzní Palestinců, kteří zemřeli v důsledku izraelské střelby v Chán Júnisu
Zdroj: palestina/izrael

Kritika izraelského systému distribuce

Izrael tvrdí, že nový systém poskytování humanitární pomoci má zabránit teroristickému hnutí Hamás, aby z této pomoci těžil a využíval ji na financování svých militantních aktivit.

Síť řízená OSN dodávala pomoc v Pásmu Gazy po celou dobu dvacet měsíců trvající války mezi Izraelem a Hamásem. Agentury OSN a hlavní humanitární skupiny popírají, že by pomoc byla výrazně odkláněna. Nový systém odmítají s tím, že nemůže uspokojit rostoucí potřeby v Gaze a že porušuje humanitární zásady, protože umožňuje Izraeli kontrolovat, kdo má k pomoci přístup. Odborníci opakovaně varují, že Pásmu Gazy hrozí rozsáhlý hladomor.

Izraelský systém distribuce pomoci ve svém reportu z konce května kritizovala například Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), když uvedla, že vede k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ napsala IOM.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 55 300 Palestinců, píše agentura AFP. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, těch je ovšem většina včetně velké části dětí. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...