Izraelská střelba zabila v Gaze u centra pomoci 51 lidí, tvrdí úřady

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.

Mahmúd Basal, mluvčí civilní obrany, která v Pásmu Gazy poskytuje první pomoc, agentuře AFP řekl, že se v Chán Júnisu shromáždily tisíce lidí čekajících na humanitární pomoc. „Izraelské drony začaly střílet na naše lidi. O pár minut později vypálily izraelské tanky několik střel, což způsobilo vysoký počet mrtvých a zraněných,“ tvrdí.

Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis je plná zraněných a zdravotníci museli některé uložit na zem nebo na chodbu, protože se jim nedostává míst, napsal Reuters.

Úterní incident byl posledním z téměř každodenních izraelských útoků na Palestince, kteří se v uplynulých týdnech snažili dostat k nějaké pomoci. Poslední podobný případ se stal v pondělí, kdy si izraelská palba u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy vyžádala podle tamních úřadů desítky mrtvých.

Palestinci uvádějí, že izraelské síly opakovaně střílejí na davy lidí, kteří se snaží dostat k místům distribuce potravin, jež provozuje Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem. Tato centra byla otevřena minulý měsíc a od té doby jde už o několikátý podobný incident, napsala agentura AP.

Izraelská armáda v těchto případech přiznala, že vystřelila varovné výstřely na osoby, které se podle ní přiblížily k jejím jednotkám podezřelým způsobem.

Truchlící příbuzní Palestinců, kteří zemřeli v důsledku izraelské střelby v Chán Júnisu
Zdroj: palestina/izrael

Kritika izraelského systému distribuce

Izrael tvrdí, že nový systém poskytování humanitární pomoci má zabránit teroristickému hnutí Hamás, aby z této pomoci těžil a využíval ji na financování svých militantních aktivit.

Síť řízená OSN dodávala pomoc v Pásmu Gazy po celou dobu dvacet měsíců trvající války mezi Izraelem a Hamásem. Agentury OSN a hlavní humanitární skupiny popírají, že by pomoc byla výrazně odkláněna. Nový systém odmítají s tím, že nemůže uspokojit rostoucí potřeby v Gaze a že porušuje humanitární zásady, protože umožňuje Izraeli kontrolovat, kdo má k pomoci přístup. Odborníci opakovaně varují, že Pásmu Gazy hrozí rozsáhlý hladomor.

Izraelský systém distribuce pomoci ve svém reportu z konce května kritizovala například Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), když uvedla, že vede k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ napsala IOM.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 55 300 Palestinců, píše agentura AFP. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, těch je ovšem většina včetně velké části dětí. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 4 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 4 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 7 hhodinami
Načítání...