Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Nahrávám video

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.

Ministr obrany Boris Pistorius v létě roku 2023 oznámil, že Německo pošle další pětitisícovou brigádu do Litvy na zajištění východní hranice Aliance. Kapacitu na to ale bundeswehr nemá, zvládne to až v roce 2027.

Vojáků má totiž německá armáda méně, než by měla mít. Chybí jí asi dvacet tisíc mužů a žen, které už roky nemůže najít. Dvousettisícová armáda je tak jen na papíře a zájem o službu je nízký. „V armádě se v devadesátých a nultých letech hodně škrtalo, protože jsme si mysleli, že ji už nepotřebujeme. Od roku 2014 se měl tento trend v personální a materiální oblasti změnit,“ podotkl bezpečnostní expert Nico Lange.

Nezměnil se ale dostatečně. „Stav bundeswehru je špatný. V mnoha ohledech je stále nedostatečně vybavený. Zdaleka se neprovedly reformy, které jsou nutné. O bezpečnost je třeba si dělat starosti,“ konstatoval Lange.

„Válka uprostřed Evropy je nouzová situace“

Od vypuknutí plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině vyprazdňuje německá armáda své sklady. Tanky, bojová vozidla, radary, zbraně či houfnice posílá ukrajinské armádě, kterou na svých zbraňových systémech v Německu i školí.

Bundeswehru to teď všechno chybí. Objednáno je, ale dodací lhůty jsou dlouhé i několik let. Stomiliardový úvěr na armádu, který si vzal kabinet Olafa Scholze, je už navíc vyčerpaný. Německo si bude muset podle úřadujícího kancléře na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu. „Dluhová brzda zakotvená v německé ústavě počítá s výjimkami pro nouzové situace. Válka uprostřed Evropy je nouzová situace,“ prohlásil Scholz.

Jak ufinancovat německou bezpečnost, bude muset řešit i nový kancléř, který vzejde z nedělních parlamentních voleb. Je zřejmé, že to budou řádově desítky miliard eur ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 29 mminutami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 3 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 3 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 5 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.