Německá armáda chce v příštích osmi letech nalákat do svých řad dalších dvacet tisíc vojáků. Zájem o službu v ozbrojených silách ale dlouhodobě klesá. Že se plány Bundeswehru nepodaří splnit, připouští už i spolkový ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož je v armádě málo žen a lidí s přistěhovaleckými kořeny. V Německu stárne populace a nedostatek pracovních sil trápí všechna odvětví.
Německá armáda bojuje s nedostatkem nováčků. Zaměří se víc na ženy a přistěhovalce
Horizont ČT24: Zájem Němců o vstup do armády klesá (zdroj: ČT24)
Německá armáda má v současnosti 183 tisíc vojáků. Cílem Berlína je v příštích letech přijmout dalších dvacet tisíc. Bundeswehr má v každé ze šestnácti spolkových zemí jedno náborové středisko. To stuttgartské navštívil německý šéf obrany Pistorius.
„Všichni mluví o nedostatku personálu v Bundeswehru. (…) Letos máme o sedm procent méně uchazečů než loni,“ přiznal ministr. Dodal, že jen během úvodního výcvikového kurzu „odpadne“ třicet procent uchazečů.
„Snažíme se o pružnější termíny přijímání. Je pro mě důležité, abychom udrželi krátký časový úsek mezi žádostí o přijetí do Bundeswehru, prvním poradenským pohovorem, prvním hodnocením a přijetím. Tyto lhůty musí být krátké,“ zdůraznil ministr.
Benefity nezabírají
Bundeswehr nabízí vzdělání, kariérní vzestup, a to i pro civilní zaměstnance. Přesto zájemců ubývá. Nábor dalších dvaceti tisíc vojáků je proto nepravděpodobný. „Vojáci stále žijí v nevyhovujících ubytovacích zařízeních, jsou umístěni daleko od svých domovů, stále si musí půjčovat a sdílet vybavení, protože pro celý Bundeswehr prostě není k dispozici úplné vybavení,“ upozornil Marcel Bohnert ze Svazu německé armády.
„Vojáci často nemají dobrý komfort bydlení. Pokud jde o platy, tak obyčejný voják, který má odslouženo deset let, bere v přepočtu v průměru 65 tisíc korun, což v Německu skutečně není konkurenční plat. Německá armáda to má skutečně těžké nalákat zájemce,“ poznamenal zpravodaj ČT v Berlíně Pavel Polák.
Vztah německé veřejnosti k armádě byl po druhé světové válce dlouho rezervovaný, nyní se ale věci postupně mění. „V Německu není oslava militarismu, naopak je tam jistý odstup. Německu ale v posledních dvou nebo třech desetiletích dochází, že obrana je něco, co není darováno spojenci, Spojenými státy, ale že je to něco, co si musí sami také odpracovat a zaplatit. Válka na Ukrajině tuto otázku zvedla velmi naléhavým způsobem. Německo masivně investuje do obrany,“ připomněl Polák.
Německo zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2011. Od té doby se armádě nedaří obsazovat volná místa. První náborové středisko – armádní showroom v Berlíně – proto otevřeli už v roce 2014. „Záměrně jsme vybrali toto místo v centru města. Záměrně se otevíráme veřejnosti. Je důležité, aby lidé mohli poznat Bundeswehr se všemi jeho přednostmi, ale i s kritikou, které čelí,“ prohlásila v listopadu 2014 tehdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Nároky na armádu a její vybavení od vypuknutí války na Ukrajině rostou. Vláda loni uvolnila 100 miliard eur na investice do Bundeswehru. Personální potíže ale přetrvávají, Pistorius chce proto více oslovovat ženy a přistěhovalce. Vyzval také k „realistickým náborovým kampaním“, které nemají být ve stylu hollywoodských akčních filmů.
Německo dlouhodobě trpí chronickým nedostatkem kvalifikované pracovní síly ve všech odvětvích. Firmy se tak o zaměstnance přetahují. A Bundeswehr v této konkurenci zpravidla tahá za kratší konec.