Německá CDU vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

CDU si oproti volbám před pěti lety polepšila o sedm procentních bodů. Takový výsledek je pro celoněmeckou koalici CDU a její bavorskou sestru Křesťansko-sociální unii (CSU) vzpruhou před parlamentními volbami, jež Německo v září čekají. Naopak výsledek Zelených, kteří v září podle průzkumů mohou vyhrát, zůstal s 5,9 procenta nepřesvědčivý. V roce 2016 dostali Zelení 5,2 procenta hlasů.

Jasné vítězství CDU je značným překvapením, neboť konzervativní strana dosluhující kancléřky Angely Merkelové v předvolebních průzkumech v Sasku-Anhaltsku dosahovala maximálně 30procentní podpory. CDU ve spolkové zemi takového výsledku dosáhla naposledy v roce 2006, kdy jí hlas odevzdalo 36,2 procenta zúčastněných voličů. Zemské volby před pěti lety CDU vyhrála, obdržela tehdy 29,8 procenta.

SPD dostala 8,3 procenta hlasů, což je o 2,4 procentního bodu méně než před pěti lety. Ještě větší propad, konkrétně o 5,4 procentního bodu, zaznamenala Levice. V neděli ji podpořilo jedenáct procent hlasujících.

Sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff je vítězstvím své CDU v zemských volbách nadšen. Spokojená je i AfD, naopak Levice hovoří o porážce.

Podle Haseloffa bylo vítězství CDU hlasem proti krajní pravici

V Sasku-Anhaltsku se tak nakonec nekonal očekávaný souboj o první místo mezi CDU a AfD. Strana, která je označována jako populistická až krajně pravicová, sice obhájila druhé místo s 21,4 procenta hlasů, oproti roku 2016 si ale o 2,9 procentního bodu pohoršila.

„Je to vymezení se proti krajní pravici,“ komentoval výhru své strany Haseloff. Dodal, že výsledek je jasným vzkazem vnějšímu světu. Premiér tak měl zřejmě na mysli i nedávný komentář německého vládního zmocněnce pro nové spolkové země Marca Wanderwitze, který řekl, že část obyvatel nových spolkových zemí, tedy bývalého východního Německa, zastává pevné nedemokratické názory.

Nedělní výsledek rovněž znamená, že stávající konzervativní premiér Haseloff může počítat se třetím funkčním obdobím. CDU v Sasku-Anhaltsku vládne společně s SPD a Zelenými. Podle propočtu ARD by mohla mít dostatek hlasů i koalice CDU a SPD. Díky návratu liberálů se ale Haseloffovi nabízí i další koaliční možnosti.

Sasko-anhaltský premiér ovšem stihl oznámit, že bude jednat o spolupráci se všemi stranami s výjimkou AfD a Levice. Rovněž uvedl, že do budování vlády si nenechá od spolkových politiků mluvit, neboť jsou pro něj prvořadé sasko-anhaltské potřeby, a nikoli požadavky z Berlína.

Sasko-Anhaltsko patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, hlasovat zde mohlo asi 1,8 milionu lidí. Zemské volby ale byly poslední před zářijovými parlamentními, ve kterých Německo bude vybírat nástupce kancléřky Merkelové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 12 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 1 hhodinou

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...