Německá CDU vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

CDU si oproti volbám před pěti lety polepšila o sedm procentních bodů. Takový výsledek je pro celoněmeckou koalici CDU a její bavorskou sestru Křesťansko-sociální unii (CSU) vzpruhou před parlamentními volbami, jež Německo v září čekají. Naopak výsledek Zelených, kteří v září podle průzkumů mohou vyhrát, zůstal s 5,9 procenta nepřesvědčivý. V roce 2016 dostali Zelení 5,2 procenta hlasů.

Jasné vítězství CDU je značným překvapením, neboť konzervativní strana dosluhující kancléřky Angely Merkelové v předvolebních průzkumech v Sasku-Anhaltsku dosahovala maximálně 30procentní podpory. CDU ve spolkové zemi takového výsledku dosáhla naposledy v roce 2006, kdy jí hlas odevzdalo 36,2 procenta zúčastněných voličů. Zemské volby před pěti lety CDU vyhrála, obdržela tehdy 29,8 procenta.

SPD dostala 8,3 procenta hlasů, což je o 2,4 procentního bodu méně než před pěti lety. Ještě větší propad, konkrétně o 5,4 procentního bodu, zaznamenala Levice. V neděli ji podpořilo jedenáct procent hlasujících.

Sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff je vítězstvím své CDU v zemských volbách nadšen. Spokojená je i AfD, naopak Levice hovoří o porážce.

Podle Haseloffa bylo vítězství CDU hlasem proti krajní pravici

V Sasku-Anhaltsku se tak nakonec nekonal očekávaný souboj o první místo mezi CDU a AfD. Strana, která je označována jako populistická až krajně pravicová, sice obhájila druhé místo s 21,4 procenta hlasů, oproti roku 2016 si ale o 2,9 procentního bodu pohoršila.

„Je to vymezení se proti krajní pravici,“ komentoval výhru své strany Haseloff. Dodal, že výsledek je jasným vzkazem vnějšímu světu. Premiér tak měl zřejmě na mysli i nedávný komentář německého vládního zmocněnce pro nové spolkové země Marca Wanderwitze, který řekl, že část obyvatel nových spolkových zemí, tedy bývalého východního Německa, zastává pevné nedemokratické názory.

Nedělní výsledek rovněž znamená, že stávající konzervativní premiér Haseloff může počítat se třetím funkčním obdobím. CDU v Sasku-Anhaltsku vládne společně s SPD a Zelenými. Podle propočtu ARD by mohla mít dostatek hlasů i koalice CDU a SPD. Díky návratu liberálů se ale Haseloffovi nabízí i další koaliční možnosti.

Sasko-anhaltský premiér ovšem stihl oznámit, že bude jednat o spolupráci se všemi stranami s výjimkou AfD a Levice. Rovněž uvedl, že do budování vlády si nenechá od spolkových politiků mluvit, neboť jsou pro něj prvořadé sasko-anhaltské potřeby, a nikoli požadavky z Berlína.

Sasko-Anhaltsko patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, hlasovat zde mohlo asi 1,8 milionu lidí. Zemské volby ale byly poslední před zářijovými parlamentními, ve kterých Německo bude vybírat nástupce kancléřky Merkelové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...