V neděli si Němci zvolí nové poslance a ti následně vyberou nového kancléře. Zatímco na výsledek voleb je třeba si počkat, jasné už je, že v politice končí dosavadní kancléřka Angela Merkelová, jež v čele sousední země stála šestnáct let. Se svými křesťanskými demokraty vyhrála čtvery volby za sebou. Končící kancléřce se věnoval pořad 168 hodin.
Mutti Angela nebo německá Železná lady jsou nejznámější přídomky, které média Merkelové připsala, přezdívek ale za šestnáctiletou kariéru v kancléřském křesle sesbírala mnohem víc. Nyní z čela státu odchází a s ní končí i éra první ženy ve vedení Německa.
„Samozřejmě že se mi bude stýskat. Na jednu stranu jsem překvapená. ,Děti, jak ten čas letí,' jak se říká. Přes třicet let jsem byla poslankyní, byla to pro mě vždy čest,“ říká ke svému odchodu z politiky sama kancléřka.
„Byla schopná nejen jako sílu, ale i argumenty v rámci Evropské unie zastoupit postoj Německa nebo evropskou myšlenku, kterou měla,“ komentuje Merkelové působení publicista Armin Sandmann. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák zase zdůrazňuje, že za kancléřčina působení zažívalo Německo šestnáct let stability a prosperity.
Zpravodaj ČT v Německu a autor knihy Fenomén Angela Merkelová Martin Jonáš konstatuje, že nejdiskutovanější otázkou spojenou s jejím vedením země nepochybně zůstanou rozhodnutí v době takzvané migrační krize. Postoj kancléřky vystihnul její výrok z 31. srpna 2015: Wir schaffen das – Zvládneme to.
Poker face
Merkelová si udržuje image věcné, vážné a místy až nudné kancléřky, která se nevyžívá ve velkých gestech. Když v první půli devadesátých let zastávala funkci spolkové ministryně pro ženy a mládež, nikdo si podle zpravodaje deníku Süddeutsche Zeitung Daniela Brösslera nemyslel, že bude šestnáct let stát v čele země.
„Nikdo nevěřil, že bude nějak významná kancléřka. Před Merkelovou byl kancléř Gerhard Schröder, to byl úplně jiný člověk a úplně jinak působil,“ připomíná sociálnědemokratického politika, za jehož vlády země zavedla zásadní sociální reformy.
I když si Merkelová ve funkci držela kamennou tvář, internetem se mnohdy šířily její neuhlídané pošklebky či úsměšky. Oči v sloup zachytily kamery třeba při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pobavený škleb zase při konverzaci s bývalým šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Když si myslí, že někdo říká hlouposti, tak to neskrývá,“ shrnuje Brössler.
Merkelová v Česku
Ze všech německých kancléřů měla patrně právě Merkelová nejbližší vztah k Česku. Při doktorském studiu strávila východní Berlíňanka v roce 1982 půl roku v totalitním Československu na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Spolupracovala tu na projektu s fyzikálním chemikem Zdeňkem Havlasem.
„Na večeři jsme občas šli, většinou ještě s nějakými dalšími kamarády, a ona byla u nás v Poděbradech. Mimochodem, chtěla se setkat se svou sestřenicí, která byla ze západního Německa, a protože nechtěla nikde v Praze provokovat, tak si daly schůzku u nás doma,“ líčí Havlas.
S českými přáteli nepřerušila kontakty ani jako kancléřka a kvůli diplomatickému protokolu vznikaly i nečekané situace. Například v dubnu 2012 přijela do Prahy hned dvakrát po sobě – jeden den na soukromou oslavu narozenin, druhý den na oficiální státní návštěvu jako německá kancléřka.
„Přijela do vily Lada, kde jsme měli oslavu, pobyli jsme tam až do dvou do rána a ona potom jela zpátky na letiště, nasedla do letadla, odletěla do Berlína, aby ráno brzo nastoupila do letadla do Prahy, protože musela při oficiálním přijetí vystoupit z letadla,“ popisuje Havlas.
Merkelové čeští přátelé doufají, že si na ně po odchodu z politiky znovu najde čas. Ještě nyní na podzim by Angela Merkelová měla přijet na rozloučení s loni zesnulým profesorem Rudolfem Zahradníkem, který byl jejím akademickým mentorem.
Kdo bude příštím německým kancléřem, se rozhodne po nedělních volbách. Těch se Angela Merkelová poprvé po třech dekádách zúčastní už jen jako řadová volička.
