CDU strana 3 z 4

Kontroly na česko-německé hranici potrvají minimálně týdny. České televizi to řekl saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Hranice s Německem podle něj zůstanou pro většinu Čechů zavřené, dokud se epidemická situace v zemi výrazně nezlepší. V rozhovoru pro ČT také řekl, že saská vláda nabízí Česku přijetí pacientů z přetížených nemocnic.

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.

Novým ministerským předsedou Durynska se ve středu stal politik Levice Bodo Ramelow. Stane v čele menšinové vlády Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Volba čtyřiašedesátiletého muže by měla uklidnit situaci nejen ve spolkové zemi, ale i na centrální úrovni, kde v únoru vyvolalo bouři zvolení prvního zemského premiéra s podporou pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

O předsednictví německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena utkají také ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Oba politici, mezi nimiž se zřejmě rozhodne, svou kandidaturu oficiálně oznámili v Berlíně.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Policie v Meklenbursku - Předním Pomořansku od února zveřejňuje národnost všech podezřelých. Chce se tak vyhnout nařčení extrémní pravice, že zamlčuje zločiny migrantů. Podobný plán má i saská policie a princip už uplatňují v Hamburku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Nedávný výzkum přitom ukázal, že podezřelí cizinci nejsou zamlčovaní, ale naopak zmiňovaní v tisku dvaatřicetkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na kriminalitě.

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Sjezd SPD v Berlíně tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. V ní ale sociální demokracie prozatím zůstává.

Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat, je přesvědčen bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Řekl to na sjezdu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) s tím, že se politici AfD chtějí vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Německo si v sobotu připomíná třicet let od pádu Berlínské zdi. Na přelomovou historickou událost z 9. listopadu 1989 vzpomínají lidé po celé zemi, hlavní akce se konají v německé metropoli. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera sice Berlínská zeď v roce 1989 padla, ale v zemi od té doby vyrostla řada nových zdí – z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vrcholí oslavy.

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Pokud europarlament schválí do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, stane se německá ministryně obrany první ženou v této funkci. Na domácí půdě blízká spolupracovnice Angely Merkelové čelí kritice za nízkou bojeschopnost bundeswehru; na evropské úrovni ale šedesátiletá politička mluví o vzniku společné unijní armády i spojených států evropských. Brexit, kterému bude muset čelit, pak označuje za „prasklou bublinu prázdných slibů“ a možný britský odchod za „ztrátu pro všechny“.

Pravicový extremista Stephan E. podezřelý z vraždy politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho se k činu přiznal. Informují o tom média s odvoláním na vyjádření německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka před poslanci parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti. Vražda Lübckeho je prvním takovým zločinem pravicového radikála v poválečných dějinách Německa.

Sebastian Wippel z Alternativy pro Německo (AfD) nebude prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. V nedělních volbách starosty Görlitzu (Zhořelce) ho porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU. Ostře sledované volby v saském městě mají ovšem dohru i na spolkové politické úrovni, a to kvůli vyjádření šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové.

Doporučeno 130, ale skutečný limit je jenom nebe – tak se dnes jezdí na německých dálnicích kromě úseků, kde je rychlost omezena místní úpravou. Sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová připojila svůj hlas k těm, kdo volají po celoplošném rychlostním limitu. Argumentují bezpečností i emisemi aut ve vyšších rychlostech.