Za neexistující mýto Berlín zaplatí čtvrt miliardy eur. Ministr hodlá sumu poptat u svého předchůdce

Německo má zaplatit takřka čtvrt miliardy eur firmám, které si nasmlouvalo na provozování mýtného pro osobní auta na dálnicích. Projekt před čtyřmi lety odmítl Soudní dvůr EU jako diskriminační, smluvní partneři se ale domáhají náhrady. Ministr dopravy Volker Wissing nechá vypracovat posudek, zda nepochybil jeho předchůdce Andreas Scheuer. Případně po něm hodlá vymáhat náhradu škody.

Současná vláda v Berlíně podědila projekt po předchozím kabinetu. V něm tehdy bavorská CSU prosazovala mýtné na dálnicích, které si do svého programu dala už před deseti lety. „Tím, že se bavorská CSU dostala do spolkové vlády, tlačila na své partnery, aby se mýtné na dálnicích stalo součástí koaliční dohody. Například CDU nebyla tímto projektem vůbec nadšena,“ popisuje z Německa zpravodaj ČT Pavel Polák.

Kořeny ideje mýtného je podle něj potřeba hledat v regionálních konfrontacích mezi Bavorskem a sousedním Rakouskem, kde se mýtné platí, což se bavorským představitelům nepozdává. Jenže v Německu na budování a opravy dálniční sítě každý majitel automobilu už přispívá daní. „Mýtné na německých dálnicích bylo koncipováno tak, že by ho platili zejména cizinci, a to se právě nelíbilo evropskému soudnímu dvoru,“ vysvětluje korespondent.

Ačkoliv se německá vláda snažila najít způsob, jak systém nastavit tak, aby se s výtkami evropských soudů vypořádala, nepovedlo se jí to.

Právníci varovali bývalého ministra dopravy Andrease Scheuera, že projekt nemusí u soudu obstát. Scheuer přesto uzavřel před pěti lety smlouvy s provozovateli mýtného. I když soud mýtné skutečně zarazil, plánovaní provozovatelé se začali hlásit o kompenzaci za ušlý zisk.

8 minut
Pavel Polák hovořil o náhradě německých zakázek na mýtné
Zdroj: ČT24

Platit má exministr

Na začátku července tohoto roku se s nimi Berlín dohodl na sumě 243 milionů eur (5,8 miliardy korun). Současný šéf resortu dopravy Wissing zároveň požaduje, aby vznikl posudek, který má odhalit, kdo je za celou věc odpovědný. „Pravděpodobnost, že by Andreas Scheuer nakonec zaplatil německému státu část škody nebo že by stát po něm škodu vymáhal, není příliš vysoká,“ podotýká Polák.

Aktuálním politickým tématem je neexistující mýtný systém i proto, že jednotlivá spolková ministerstva mají za úkol šetřit, proto Wissing hodlá ukázat, že nechce platit vysokou kompenzaci ze státního rozpočtu.

Polák doplňuje, že v současnosti je projekt mýtného systému zcela mrtvý a vláda nemá žádné ambice jej oživovat. V německé politice si podle zpravodaje oddychla řada stran, nikoliv pouze CDU, které se záměr sesterské CSU od počátku nelíbil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty vůči Hamásu v Gaze sílí, ten se drží spíše zpátky

Protesty Palestinců proti teroristickému Hamásu, který v Pásmu Gazy už devatenáct let vládne, nabírají na síle. Podle části tamních obyvatel mohou právě ozbrojenci za to, že Izrael obnovil vojenské operace na území enklávy. Hamás v minulosti jakoukoli formu veřejného nesouhlasu tvrdě potlačoval. Teď se zatím, až na výjimky, spíše drží zpátky.
před 1 mminutou

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce sesazeného prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud v pátek odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Země nyní musí do dvou měsíců uspořádat nové prezidentské volby.
před 15 mminutami

Belgie skryla v obchodech cigarety, omezila jejich prodej i místa ke kouření

Belgické úřady stupňují své tažení proti tabákovým výrobkům a kouření. Od dubna v zemi platí úplný zákaz jejich prodeje ve větších obchodech, mimo jiné v supermarketech. Nově nesmějí být vůbec vystavovány tabákové produkty ani na pultech a ve výkladech. K tomu začal platit úplný zákaz kouření a vapování i venku před vstupy do veřejných budov.
před 16 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 7 hhodinami
Načítání...