Německý parlament bude mít méně poslanců. Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.
Pro reformu zvedlo ruku 400 přítomných poslanců, 261 jich bylo proti a 23 se zdrželo. Šéf konzervativní opozice CDU/CSU Friedrich Merz se na poslední chvíli pokusil hlasování o dva týdny odložit, ale vládní strany návrh odmítly.
V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech a každý volič jedním hlasem vybírá konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje stranu. V ideálním případě by sněm měl 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale není a po volbách následuje složitý přepočet hlasů. Němečtí voliči totiž často podpoří v přímé volbě kandidáta velkých stran a pro vyvážení hlasují v poměrné volbě pro některou z menších stran.
Některé strany tak získají více přímých mandátů, než kolik by jim příslušelo podle poměru z hlasování pro stranické kandidátky. Tím vznikne takzvaný převislý mandát, který zvýší počet poslanců ve sněmu oproti základnímu stavu. Vyrovnávací mandáty pak od roku 2013 nerovnost způsobenou převislými mandáty kompenzují, aby strany úspěšnější díky druhému hlasu nebyly znevýhodněny a aby byl zachován poměr hlasů ve sněmu. Počet poslanců se tak zvyšuje.
Dosavadní snahy o reformu byly neúspěšné, neboť podporu v parlamentu nenašly. Nyní ale sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) prosadili úpravu, která převislé a vyrovnávací mandáty ruší. Určujícím se stává druhý hlas, což bude znamenat, že poslanec zvolený v přímém mandátu nebude mít křeslo jisté.
Nezmenšujete parlament, ale opozici, kritizuje bavorská CSU
Pátečnímu hlasování předcházela velmi ostrá debata. Sociálnědemokratická poslankyně Atja Mastová v projevu za překřikování opozice zdůrazňovala, že změna volebního zákona posílí demokracii a že voliči, které zákonodárci mají tu čest zastupovat, po desetiletí čekají na strukturální reformu, jak parlament zmenšit. „A přesně to dnes činíme,“ řekla.
Reformu tvrdě kritizoval Alexander Dobrindt, který ve Spolkovém sněmu vede zemské zastoupení bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), sesterské strany celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Strana může ve spolkové zemi vyhrát třeba ve všech volebních obvodech, v Bavorsku by to bylo například 49, ale podle vašeho návrhu volebního zákona hrozí možnost, že by se do Spolkového sněmu nedostal ani jediný její kandidát. Tomu říkáte spravedlivé a demokratické? Já teda ne,“ řekl Dobrindt.
Vláda podle Dobrindta nechce reformou zmenšit Spolkový sněm, ale opozici. „Reformu neděláte kvůli reformě samotné, ale kvůli sobě samým,“ řekl. Za to se mu dostalo bouřlivého potlesku od postkomunistické Levice.
Ta v parlamentních volbách v září 2021 nezdolala potřebnou pětiprocentní hranici, ale do Spolkového sněmu se i tak dostala díky přímým mandátům. Potlesk pro CSU od Levice vyvolal údiv médií, protože konzervativci tuto stranu považují za krajně levicovou.
„Volební reforma to umožnila,“ okomentoval na Twitteru zpravodaj bavorské televize BR Björn Dake fakt, že CSU s Levicí stojí na stejné straně barikády. Reforma totiž CSU i Levici znevýhodňuje, obě strany se proto chystají změny soudně napadnout.
Jan Korte z Levice reformu přirovnal k jednání maďarského premiéra Viktora Orbána, který bývá kritizován za snahy umlčet opozici. „Je to útok na demokracii,“ dodal.
