Německá ministryně vnitra chce kontroly na hranicích s Českem a Polskem, píše Welt

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce kvůli složité migrační situaci krátkodobě obnovit stálé hraniční kontroly na hranici s Českem a Polskem. Podle portálu welt.de to řekla v rozhovoru pro připravované nedělní vydání listu Welt am Sonntag. Faeserová přitom dosud stacionární kontroly na pomezí s Českem a Polskem odmítala jako neúčinné. Český protějšek Vít Rakušan (STAN) uvedl, že všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech obě země koordinují.

„Řekla, že budou schváleny stacionární kontroly spolkové policie na polské a české hranici,“ uvedl ve večerním rozhovoru s televizí Welt hlavní komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster, který s ministryní rozhovor vedl. Portál nejprve svůj příspěvek uvedl titulkem, že Faeserová chce zřídit hraniční kontroly s Polskem a Českem, později doplnil, že kontroly mají být krátkodobé.

DPA poznamenala, že ministryně se nyní zdá být přístupná možným stacionárním kontrolám, ačkoli je dříve odmítala. „Z mého pohledu je to jedna z možností, jak tvrději bojovat proti převaděčům,“ citovala agentura z rozhovoru ministryně s nedělníkem. Spolkové ministerstvo vnitra pak na dotaz DPA ke stálým kontrolám uvedlo, že odpovídající policejní opatření prověřuje.

Komentátor Schuster připojil, že Faeserová rovněž řekla, že by chtěla nasazení německých policistů na českém území podle švýcarského vzoru. Němečtí policisté už loni působili v tramvajích a vlacích, které ze Švýcarska odjížděly do Německa.

Ministryně ve středu poslancům ve Spolkovém sněmu oznámila, že její český protějšek Rakušan souhlasil se založením společné česko-německé operační skupiny. Rakušan posléze doplnil, že spolupráce bude zaměřena zejména na boj proti převaděčství, například v otázkách společné evidence převaděčů a vzájemné výměny informací. Rozšířeno a zintenzivněno má být společné hlídkování.

Podle Rakušana Faeserová obnovení stálých kontrol neplánuje. „Dobrou zprávou je, že i v té zjitřené předvolební atmosféře v Německu spolková vláda nehodlá zavádět stabilní kontroly na česko-německých hranicích,“ řekl po rozhovoru s německou kolegyní.

Boj proti převaděčům

Rakušan pak v pátek večer na sociální síti X napsal, že kvůli zhoršující se situaci na balkánské migrační trase budou německá a česká policie intenzivně spolupracovat v boji proti převaděčům. Všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech oba státy koordinují.

Česká policie později dodala, že situaci denně pečlivě sleduje. „Meziroční srovnání tranzitní nelegální migrace na našem území však hovoří jasně. Letos jde zatím řádově o desítky oproti stovkám zachyceným migrantům denně v loňském roce,“ uvedla. V kontaktu jsou čeští policisté s německými i slovenskými kolegy.

V říjnu se konají zemské volby v Hesensku a Bavorsku, kde jsou migrace a hraniční kontroly velkým tématem. Konzervativní hesenský premiér Boris Rhein kontroly s Českem a Polskem požaduje, naopak rovněž konzervativní bavorský premiér Markus Söder je pro Bavorsko nechce. Söder však řekl, že pro jiné německé regiony takové kontroly mohou mít smysl. V Hesensku se sociální demokratka Faeserová uchází o premiérský úřad.

Kontroly s dalšími sousedními zeměmi

„Takovéto dodatečné kontroly musí být dobře zkombinovány s ostrahou celého pohraničí s pomocí skrytých pátrání,“ řekla Faeserová o stacionárních kontrolách. Za skrytá pátrání jsou v Německu označovány prohlídky bez konkrétních podezření, nasazováni jsou také často policisté v civilu a v neoznačených autech.

Představitelé německých regionů, mimo jiné Saska, ale také šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) požadují obnovení stálých hraničních kontrol s Českem, Polskem a také Švýcarskem podle rakouského vzoru. Stálé kontroly s Rakouskem obnovilo Německo v roce 2015. Nejsou však plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. 

Faeserová následně v pátek v parlamentu oznámila, že do konce srpna v Německu požádalo o azyl 200 tisíc lidí. Není vyloučeno, že počet azylových žádostí by mohl do konce roku dosáhnout čtyř set tisíc. Německé regiony dlouhodobě hlásí, že jsou kvůli péči o migranty na pokraji svých kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 9 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled