Bavorskou CSU povede nadále Söder. Podpořil Lascheta a varoval před levicovou vládou

Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) si za svého předsedu opět zvolila premiéra Markuse Södera. Ten se v projevu na úvod stranického sjezdu postavil za kancléřského kandidáta Armina Lascheta (CDU), který vede CSU a její celoněmeckou sestru Křesťanskodemokratickou unii (CDU) do parlamentních voleb. Söder rovněž varoval před vznikem levicové vlády, který by podle něj znamenal politický sesuv.

Bavorského premiéra podpořilo 87,6 procenta delegátů, což je méně než 91,3 procenta, které Söder dostal v říjnu před dvěma lety.

Na sjezdu se Söder jasně postavil za Lascheta, který byl jeho sokem v boji o kancléřskou kandidaturu konzervativní unie CDU/CSU. „Za kancléře chceme Lascheta a ne Olafa Scholze či Annalenu Baerbockovou.“

Scholz vede do voleb sociální demokraty (SPD) a Baerbocková Zelené. Laschet na sjezdu CSU, který se koná v Norimberku, vystoupí v sobotu.

Söder varuje před Levicí ve vládě, Scholz s ní vládnout nechce

Unie CDU/CSU se ve volebních průzkumech propadla na druhé místo, vedení si s odstupem několika procentních bodů drží SPD. Söder se obává, že kdyby Scholz sestavoval vládu, neodmítl by koalici se Zelenými a s postkomunistickou Levicí.

Levice je označována za krajně levicovou. Vznikla v roce 2007 sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právní následnicí Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice.

Sám kancléřský kandidát SPD Scholz nedávno uvedl, že s Levicí vládnout nechce a že doufá ve většinovou koalici se Zelenými.

Kromě případné koalice SPD, Zelených a Levice, kterou označil za „ostře levicový eintopf“, kritizoval Söder také případný vznik koalice SPD, Zelených a liberální FDP. Tuto koalici, které se s odkazem na stranické barvy říká „semaforová“, nazval Söder „rozředěnou levicovou polévkou“.

Klesají preference unie i samotné CSU v Bavorsku

Söder před straníky prohlásil, že průzkumy pro CDU/CSU opravdu nejsou příznivé. „Hrozí skutečný politický sesuv,“ řekl s tím, že Německo by v případě levicové vlády čekaly vyšší daně a vyšší dluhy. Dodal ale, že unie se nevzdává a proti vstupu Levice do vlády bude bojovat.

S poklesem popularity se ale nepotýká jen CDU/CSU, problémy má i CSU v Bavorsku. V průzkumu Wählercheck televize SAT.1 Bayern se strana propadla na 29 procent. Sondáž Bayerntrend přisoudila CSU dokonce 28 procent. Pokud by se průzkumy ve volbách potvrdily, byl by to pro CSU nejhorší výsledek v dějinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled