Po velmi vlažných začátcích se Německo stalo po USA druhým největším dodavatelem vojenské pomoci napadené Ukrajině. Účet za jeho dodávky přesáhl v přepočtu 275 miliard korun. Předseda CDU Friedrich Merz, podle průzkumů favorit na post nového spolkového kancléře, se navíc zdá být v podpoře Kyjeva ještě rozhodnější než dosluhující kancléř Olaf Scholz (SPD), který v pondělí od poslanců Spolkového sněmu nedostal důvěru.
V Evropě je Německo suverénně největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině. Berlín navíc zřejmě nehodlá polevit a opakovaně volá po udržení jednoty. „Jako Evropané potřebujeme silné bezpečnostní garance, které nevykazují žádné známky rozkolu. A to zahrnuje i dlouhodobou vojenskou a finanční podporu Ukrajině,“ je přesvědčena spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
I přes opakovaně deklarovanou jednotu a odhodlání se však objevují také dlouhodobé diskuse a někdy i nejistota ohledně toho, jak konkrétně má účinná pomoc pro válkou zkoušenou Ukrajinu vypadat. Například podle tehdejší spolkové ministryně obrany Christine Lambrechtové bylo „velmi jasným signálem, že stojíme na vaší (ukrajinské) straně“, když Německo těsně před vypuknutím plnohodnotné ruské invaze dodalo Kyjevu pět tisíc helem.
Z počátečního tápání, které nakonec připravilo Christine Lambrechtovou o ministerský post, se Berlín rychle vynořil. Nejistota ale spolkovou vládu v čele se sociálními demokraty provází po celou dobu konfliktu – především v tom, jak pokročilé zbraňové systémy je vhodné na Ukrajinu exportovat, a jaké už ne. Váhání provázely v nedávné minulosti i dodávky samohybných houfnic nebo tanků.
Všechny požadavky Kyjeva však zatím prošly, až na jediný – a ten se aktuálně stává položkou v programech politických stran pro nacházející volby. Dodávky řízených střel s plochou drahou letu Taurus na Ukrajinu Scholzova vláda opakovaně odmítla a podle německých médií tento postoj bude držet i v kampani. Naopak favorit hlasování – Merzova opoziční křesťanská demokracie – prodloužení dosahu ukrajinské útočné síly jednoznačně podporuje.
„Řekl jsem to před několika týdny v německém Bundestagu: s těmito limity dosahu nutíme vaši zemi bojovat s jednou rukou svázanou za zády. To není naše pozice,“ nebral si před ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským servítky pravděpodobný budoucí kancléř Merz. Pod jeho vedením by Berlín svou štědrou podporu mohl podtrhnout také větší rozhodností a flexibilitou. To vše ale stojí a padá se silou mandátu, o kterém musejí rozhodnout němečtí voliči.
