Nepřijatelné, řekl Tusk ke kontrolám na německých hranicích

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Německo zpřísňuje režim hraničních kontrol. Nově bude střežit pomezí se všemi sousedy, se kterými dohromady sdílí hranici dlouhou více než 3700 kilometrů.

„Poslouží to k dalšímu omezení nelegální migrace a ochraně před akutním nebezpečím, které představuje islamistický teror a závažná trestná činnost,“ vysvětlila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Krok Berlína přišel v době, kdy se země stále vzpamatovává z teroristického útoku v Solingenu, kde v srpnu zabíjel neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie. Triumf protiimigrační AfD v zemských volbách v Durynsku dal vládě jasný signál, že někteří Němci se proti dosavadní vládní migrační politice bouří. Před spolkovými volbami tak chce vláda převzít iniciativu v podobě přísnějších deportací i hraničních kontrol.

9 minut
Horizont ČT24: Německé hranice
Zdroj: ČT24

„Jestliže se chce spolková vláda na tuto cestu vydat s námi, tak to bude fungovat, jen pokud budeme provádět komplexní navracení (běženců) z německých hranic,“ prohlásil lídr opoziční CDU Friedrich Merz. Kontroly na německých hranicích nebudou fungovat, pokud nevyzní jako „výhrůžka a demonstrace síly“ vůči státům na vnější hranici schengenského prostoru, přiblížil redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Kabinet se odvolává na efektivitu kontrol. Ty už platí devět let na hranicích s Rakouskem a od loňska i na těch s Polskem, Českem a Švýcarskem. Díky nim od loňského října Berlín zastavil na 30 tisíc běženců. Vláda tvrdí, že už teď připravuje ještě efektivnější systém, který by pomohl odmítat více migrantů na hranicích.

Reakce německých sousedů

„Tato opatření mě nepřekvapují, ale také jsem dal velmi jasně najevo, že nebudeme přijímat nikoho, komu byl odepřen nelegální vstup,“ uvedl rakouský ministr vnitra Karner.

Polský premiér Tusk označil zpřísnění kontrol na celých německých hranicích za nepřijatelné a vše hodlá urgentně řešit s ostatními sousedy Německa. „Je to de facto zastavení (fungování) schengenského prostoru ve velkém měřítku,“ řekl Tusk. „To německá vnitřní politika vede k takovým krokům a ne naše politika ohledně ilegální migrace,“ dodal.

Největším problémem je, že se v Evropě hromadí jednotky milionů migrantů, jejich žádost byla odmítnuta, a členské státy nejsou schopné je vrátit do země původu, pomoci by mohl evropský pakt o migraci, míní Houska.

„Existuje reálné nebezpečí jakési proradné pingpongové hry. A právě tomu chce evropské právo zabránit, tedy tomu, aby se členské státy EU zbavovaly odpovědnosti a aby lidé hledající ochranu byli přesouváni sem a tam,“ přiblížila představitelka neziskové organizace Pro Asyl Wiebke Judith.

Berlín svým opatřením volá po větší ochraně vnější hranice sedmadvacítky. Svými kroky jde přitom proti jednomu z unijních pilířů v podobě schengenského prostoru.

Kontroly na hranicích

Kontroly znovu zavedlo nebo je zpřísnilo devět států schengenského prostoru. Kromě Německa a Rakouska třeba Itálie a Francie. Obě země v souvislosti s nárůstem rizika teroristických útoků. Slovinsko zase zareagovalo na aktivity organizovaného zločinu na západním Balkáně.

Kontroly platí i v severských státech. Také tam se obávají islamistického terorismu v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Dánsko má navíc obavy z reakcí na znesvěcení koránu z roku 2023. A pak je tu hrozba ruských sabotáží. Kvůli nim zpřísnily pohraniční režim Norsko a Švédsko. Finsko navíc ještě uzavřelo přechody na hranici s Ruskem, kam Moskva přiváží migranty z třetích zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
08:35AktualizovánoPrávě teď

Čína a USA omezují výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cla podle něj na obou stranách klesnou o 115 procent, uvedla agentura Reuters. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.
před 2 mminutami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu útočilo v noci drony

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí.
08:26Aktualizovánopřed 44 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše exekutivní příkaz, který podle něj „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích. Tvrdí, že by mělo jít o pokles ceny o třicet až osmdesát procent. Trump to oznámil v neděli pozdě večer místního času (v noci na pondělí SELČ) na sociální síti Truth Social.
05:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Katar daruje Trumpovi luxusní „nebeský palác“. Demokraté mluví o korupci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá přijmout od katarské královské rodiny jako dar luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Píší o tom tiskové agentury a americká média s odvoláním na své zdroje, jako první o věci informovala v neděli večer stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 12 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...