Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.
Německo zpřísňuje režim hraničních kontrol. Nově bude střežit pomezí se všemi sousedy, se kterými dohromady sdílí hranici dlouhou více než 3700 kilometrů.
„Poslouží to k dalšímu omezení nelegální migrace a ochraně před akutním nebezpečím, které představuje islamistický teror a závažná trestná činnost,“ vysvětlila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Krok Berlína přišel v době, kdy se země stále vzpamatovává z teroristického útoku v Solingenu, kde v srpnu zabíjel neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie. Triumf protiimigrační AfD v zemských volbách v Durynsku dal vládě jasný signál, že někteří Němci se proti dosavadní vládní migrační politice bouří. Před spolkovými volbami tak chce vláda převzít iniciativu v podobě přísnějších deportací i hraničních kontrol.
„Jestliže se chce spolková vláda na tuto cestu vydat s námi, tak to bude fungovat, jen pokud budeme provádět komplexní navracení (běženců) z německých hranic,“ prohlásil lídr opoziční CDU Friedrich Merz. Kontroly na německých hranicích nebudou fungovat, pokud nevyzní jako „výhrůžka a demonstrace síly“ vůči státům na vnější hranici schengenského prostoru, přiblížil redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Kabinet se odvolává na efektivitu kontrol. Ty už platí devět let na hranicích s Rakouskem a od loňska i na těch s Polskem, Českem a Švýcarskem. Díky nim od loňského října Berlín zastavil na 30 tisíc běženců. Vláda tvrdí, že už teď připravuje ještě efektivnější systém, který by pomohl odmítat více migrantů na hranicích.
Reakce německých sousedů
„Tato opatření mě nepřekvapují, ale také jsem dal velmi jasně najevo, že nebudeme přijímat nikoho, komu byl odepřen nelegální vstup,“ uvedl rakouský ministr vnitra Karner.
Polský premiér Tusk označil zpřísnění kontrol na celých německých hranicích za nepřijatelné a vše hodlá urgentně řešit s ostatními sousedy Německa. „Je to de facto zastavení (fungování) schengenského prostoru ve velkém měřítku,“ řekl Tusk. „To německá vnitřní politika vede k takovým krokům a ne naše politika ohledně ilegální migrace,“ dodal.
Největším problémem je, že se v Evropě hromadí jednotky milionů migrantů, jejich žádost byla odmítnuta, a členské státy nejsou schopné je vrátit do země původu, pomoci by mohl evropský pakt o migraci, míní Houska.
„Existuje reálné nebezpečí jakési proradné pingpongové hry. A právě tomu chce evropské právo zabránit, tedy tomu, aby se členské státy EU zbavovaly odpovědnosti a aby lidé hledající ochranu byli přesouváni sem a tam,“ přiblížila představitelka neziskové organizace Pro Asyl Wiebke Judith.
Berlín svým opatřením volá po větší ochraně vnější hranice sedmadvacítky. Svými kroky jde přitom proti jednomu z unijních pilířů v podobě schengenského prostoru.
Kontroly na hranicích
Kontroly znovu zavedlo nebo je zpřísnilo devět států schengenského prostoru. Kromě Německa a Rakouska třeba Itálie a Francie. Obě země v souvislosti s nárůstem rizika teroristických útoků. Slovinsko zase zareagovalo na aktivity organizovaného zločinu na západním Balkáně.
Kontroly platí i v severských státech. Také tam se obávají islamistického terorismu v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Dánsko má navíc obavy z reakcí na znesvěcení koránu z roku 2023. A pak je tu hrozba ruských sabotáží. Kvůli nim zpřísnily pohraniční režim Norsko a Švédsko. Finsko navíc ještě uzavřelo přechody na hranici s Ruskem, kam Moskva přiváží migranty z třetích zemí.
