Německo zavádí od příštího pondělí dočasné kontroly na všech pozemních hranicích, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Cílem opatření je podle ní omezení nelegální migrace a posílení vnitřní bezpečnosti. A to především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a přeshraniční kriminalitou. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.
Německo zavede kontroly na všech pozemních hranicích
Nově bude spolková policie kontrolovat přinejmenším šest měsíců rovněž hranici s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Faeserová uvedla, že o opatření už informovala Evropskou komisi, jak to vyžadují pravidla schengenského prostoru.
Uvnitř Schengenu by hraniční kontroly měly být spíše výjimečné. Podle Berlína ale kontroly budou nutné do doby, než začne fungovat nový migrační a azylový systém Evropské unie a bude důsledně chráněna vnější hranice EU.
Oznámení německé ministryně vnitra neznamená pro Česko žádnou zásadní změnu, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj jde pouze o prodloužení opatření, která nejen na německo-české hranici panují už několik měsíců. „I nadále se bude podle mých informací jednat o namátkové kontroly,“ dodal Rakušan.
Útok v Solingenu i vítězství AfD
V zemi se v posledních týdnech debatuje o zpřísnění migrační politiky. Impuls k tomu daly mimo jiné volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) v nich získala přes třicet procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.
Debatu o omezení imigrace ale především rozproudil srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil.
Bezpečnostní balíček a efektivní odmítání migrantů
Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU ho v reakci zkritizovala s tím, že vláda podle ní nejde dostatečně daleko.
Předseda CDU Friedrich Merz požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder zase vyzval, aby Německo snížilo počet přijímaných žádostí o azyl pod 100 tisíc ročně.
Faeserová uvedla, že bezpečnostní balíček vláda schválila a brzy jej předloží Spolkovému sněmu k posouzení. Opatření, která obsahuje, zahrnují například zpřísnění postupu při deportaci odmítnutých žadatelů o azyl, kroky v boji proti islamistickému terorismu a zpřísnění zákonů o držení zbraní.
Podle ministryně vláda vyvinula také model pro „efektivní odmítání migrantů na hranicích, které bude v souladu s evropským právem“. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30 tisícům lidí.
Podle letošních statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153 tisíc žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263 tisíc. V roce 2023 to bylo 352 tisíc žádostí.
Rakouská kritika
Rakousko nepřevezme žádné migranty, které Německo na hranicích odmítne, reagoval rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Podle něj má Německo sice právo posílat migranty zpět, pokud je za jejich azylové řízení zodpovědná jiná země EU, potřeba je k tomu ale formální řízení a souhlas dotčeného členského státu. „Teď tam není žádný manévrovací prostor,“ kritizuje. Odmítat migranty na hranici uvnitř schengenského prostoru v rámci kontrol podle Karnera povoleno není.
Německo je stejně jako Rakousko a Česko členem schengenského prostoru. Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž se mohou jeho obyvatelé volně pohybovat. Společné hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení, například národních parků či chráněných krajinných oblastí.
Dohody ovšem obsahují i ochrannou klauzuli, umožňující státům po konzultaci s ostatními zeměmi obnovit kontroly na omezenou dobu, pokud to vyžaduje veřejný zájem nebo veřejná bezpečnost. Dočasné kontroly se zaváděly v minulosti například v souvislosti s velkými sportovními akcemi, naposledy kvůli olympijským a paralympijským hrám v Paříži.
Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Norsko, Itálie a Slovinsko, tedy osm z celkových 29 schengenských zemí.