Von der Leyenová bude znovu kandidovat na předsedkyni Evropské komise

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele unijní exekutivy, píší s odvoláním na své zdroje agentury DPA a Reuters. Německá politička získala podle agentur nominaci své domovské strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jméno nového předsedy či předsedkyně Komise bude jasné po červnových volbách do Evropského parlamentu (EP).

„Přijala jsem dnes uvědomělé a uvážené rozhodnutí: chci usilovat o druhý mandát,“ uvedla von der Leyenová podle agentury AFP. Mandát v čele Komise je pětiletý.

Předsednictvo CDU o nominaci rozhodlo jednomyslně, řekl předseda strany Friedrich Merz. Je to podle něj právě zásluhou von der Leyenové, že Evropa zůstala v těžkých letech pandemie jednotná. Má vysokou reputaci v členských státech i daleko za hranicemi EU, řekl o ní Merz.

Pětašedesátiletá von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Před svým působením v Komisi byla šest let první ženou v čele německého ministerstva obrany.

Čeká se, že EPP nominaci potvrdí

Nominaci bude muset potvrdit ještě Evropská lidová strana (EPP), jejímž je CDU členem, na sjezdu v Bukurešti začátkem března. Vzhledem k absenci dalších kandidátů z EPP je to ale považováno za formalitu, píše web Politico. Členy EPP jsou německá konzervativní unie CDU/CSU či české strany TOP 09 a KDU-ČSL.

Von der Leyenová by pak stála v čele kampaně EPP pro červnové volby do Evropského parlamentu, i když se o křeslo v EP neuchází. O jejím pokračování v čele Komise by na základě výsledků voleb rozhodli prezidenti a premiéři zemí EU, což by pak ještě musel potvrdit EP.

Bývá zvykem, že post obsadí zástupce nejsilnější unijní frakce, kterou podle průzkumů i po letošních volbách patrně zůstane EPP, a to i navzdory nárůstu popularity nacionalistických stran v Evropě. Von der Leyenová tak má velkou šanci zůstat v čele Komise i na další pětileté období.

Právě na tom, jak dobrý bude výsledek EPP ve volbách, budou záležet šance von der Leyenové na znovuzvolení. Jak totiž připomněl web listu The Guardian, v minulých volbách v roce 2019 získala EPP většinu křesel a mohla tak očekávat, že do funkce předsedy EK bude jmenován její kandidát Manfred Weber. Tomu se však nepodařilo získat podporu druhých socialistů, kteří prosazovali dalšího významného kandidáta, Franse Timmermanse. Tato situace pak vytvořila prostor pro von der Leyenovou, kterou překvapivě navrhla německá vláda.

Welt am Sonntag: Scholz nechce von der Leyenovou v čele NATO, protože je moc kritická k Rusku

O von der Leyenové se spekulovalo také jako o nástupkyni Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka NATO. Jak ale píší média s odkazem na list Welt am Sonntag, kancléř Olaf Scholz se postavil proti. „Scholz byl kategoricky proti tomu, aby se von der Leyenová stala šéfkou NATO,“ uvedl německý list s odvoláním na zdroje obeznámené s tématem.

Stalo se tak podle nich poté, co von der Leyenovou navrhl na post generálního tajemníka Aliance americký ministr zahraničí Antony Blinken a americký prezident Joe Biden se zeptal německého kancléře Scholze na jeho názor.

Sociálnědemokratický kancléř Scholz se podle listu domnívá, že nejvyšší politická funkce v NATO je příliš významná na to, aby ji získala členka křesťanských demokratů (CDU), tedy největší německé opoziční strany. Kromě toho se také obává, že von der Leyenová je příliš kritická vůči Rusku, což by podle něj mohlo být škodlivé pro NATO po případném ukončení ruské války proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 5 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 16 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 22 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...