Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj

Nahrávám video

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

„Demonstraci svolalo 1700 organizací, občanských iniciativ, hnutí, odborů. Mezi organizátory není žádná politická strana. Hlavním poselstvím je zatlačit na politické strany v Bundestagu, aby vytvořily tlak na pravicově populistickou stranu AfD, a ukázat, že velká část německé veřejnosti si krajně pravicový extremismus ve veřejném prostoru nepřeje,“ informoval z Berlína zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci,“ řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou uprchlíků. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná. Další z demonstrantů měl transparent napodobující varování na krabičkách s cigaretami. „Rasismus škodí vám i lidem ve vašem okolí,“ stálo na něm.

Na demonstraci, kterou chvílemi provázel déšť, přišly rodiny s dětmi i starší lidé nebo ti, kteří se cítí krajní pravicí ohroženi. „Jsem homosexuál. Určitě bych patřil do skupiny, kterou by krajně pravicová chátra diskriminovala,“ řekl 59letý Armin Dötsch.

Tisíce lidí na podobné protesty přišly i v jiných německých městech, například ve Freiburgu na jihozápadě země jich bylo podle policie asi 30 tisíc. Stejný počet dorazil podle organizátorů i v Drážďanech.

Lidé na demonstraci proti krajní pravici v Berlíně vytvořili lidský řetěz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Protesty proti stoupencům krajní pravice a protiimigrační AfD se v konají v Německu už tři týdny a podle Poláka lze očekávat, že budou pokračovat i v následujících týdnech. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které pobouřily informace investigativní společnosti Correctiv.

Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci krajní pravice a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli politici AfD, ale i několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Téma migrace je pro přetížené Německo klíčové

Podle Poláka je odpor německé veřejnosti vůči krajně pravicovému smýšlení „poměrně unikátní“. Každý týden v desítkách německých měst vycházejí do ulic statisíce lidí. Podporu mají i v současné vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

„Ať v Eisenachu, Hamburku nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkend sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu – pozn. redakce),“ uvedl na sociální síti X Scholz.

Podle Poláka téma migrace rezonovalo německou společností celý minulý rok. „Viděli jsme to i v průběhu několika zemských voleb, kde téma migrace bylo jedno z klíčových a rozhodujících témat. Německá veřejnost je po osmi, devíti letech této migrační situace svým způsobem unavená. Města a obce jsou zahlcené tím, že musejí ubytovávat další a další uprchlíky,“ popisuje Polák.

Německo přijalo kvůli ruské agresi na Ukrajině přes milion běženců z Ukrajiny, připomněl zpravodaj. „Loni přišlo do Německa dalších 350 tisíc běženců, takže německá veřejnost očekává, že spolková vláda bude toto téma zvládat nebo na to reagovat. Byli jsme svědky toho, že vláda migrační politiku zpřísňovala a bude ji zpřísňovat,“ podotkl Polák s tím, že Berlín ví, že by jinak dál rostly preference stran jako AfD.

AfD druhou nejpopulárnější stranou

Ta by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky.

AfD je podle průzkumů v současnosti druhá nejsilnější v zemi za konzervativní CDU, i když obliba populistů v souvislosti s nejnovější kauzou kolem schůzky v Postupimi nyní mírně klesla. Scholzovi sociální demokraté jsou v průzkumech až třetí.

Z průzkumu agentury INSA pro nedělník Bild am Sonntag, o kterém v sobotu informovala agentura DPA, vyplynulo, že podle 61 procent lidí je demokracie v Německu v ohrožení. Podle třetiny respondentů tomu tak není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko provedlo jeden z největších útoků balistickými raketami na Kyjev od začátku války

Rusko v noci na neděli provedlo masivní úder balistickými raketami na Kyjev, jeden z dosud největších na hlavní město. Některé ukrajinské instituce a představitelé ještě před zveřejněním zpřesněných údajů letectva hovořili o úplně největším takovém úderu na Kyjev. Nejméně jeden člověk zemřel, dalších šestnáct utrpělo zranění. Dva zranění jsou po útoku v přilehlé Kyjevské oblasti. Okupanti zaútočili i na předměstí Charkova, kde zabili nejméně čtyři lidi a dvě desítky zranili.
04:03Aktualizovánopřed 18 mminutami

Čečenská exilová vláda se tajně sešla v Praze. Žádá podporu pro nezávislost na Rusku

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.
před 2 hhodinami

Írán po útocích USA poslal rakety do Jordánska

Spojené státy v noci na neděli provedly novou sérii úderů na Írán, informovalo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních útocích Teheránu. USA zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu. Armáda islámské republiky v reakci podle státních médií uvedla, že provedla dronové útoky na dvě americké základny v Kuvajtu. Íránské rakety likvidovalo Jordánsko.
01:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku o polovinu přibylo dětí, které se vážně zranily při nehodách na elektrokoloběžkách

Podle organizace Children's Health Ireland (CHI) došlo k 50procentnímu nárůstu počtu dětí a mladých lidí hospitalizovaných s traumatickým poraněním mozku v důsledku nehod na elektrických koloběžkách.
před 9 hhodinami

Izraelská vláda narazila s reformou médií u nejvyššího soudu

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.
08:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 15 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.