Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj

Nahrávám video

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

„Demonstraci svolalo 1700 organizací, občanských iniciativ, hnutí, odborů. Mezi organizátory není žádná politická strana. Hlavním poselstvím je zatlačit na politické strany v Bundestagu, aby vytvořily tlak na pravicově populistickou stranu AfD, a ukázat, že velká část německé veřejnosti si krajně pravicový extremismus ve veřejném prostoru nepřeje,“ informoval z Berlína zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci,“ řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou uprchlíků. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná. Další z demonstrantů měl transparent napodobující varování na krabičkách s cigaretami. „Rasismus škodí vám i lidem ve vašem okolí,“ stálo na něm.

Na demonstraci, kterou chvílemi provázel déšť, přišly rodiny s dětmi i starší lidé nebo ti, kteří se cítí krajní pravicí ohroženi. „Jsem homosexuál. Určitě bych patřil do skupiny, kterou by krajně pravicová chátra diskriminovala,“ řekl 59letý Armin Dötsch.

Tisíce lidí na podobné protesty přišly i v jiných německých městech, například ve Freiburgu na jihozápadě země jich bylo podle policie asi 30 tisíc. Stejný počet dorazil podle organizátorů i v Drážďanech.

Lidé na demonstraci proti krajní pravici v Berlíně vytvořili lidský řetěz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Protesty proti stoupencům krajní pravice a protiimigrační AfD se v konají v Německu už tři týdny a podle Poláka lze očekávat, že budou pokračovat i v následujících týdnech. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které pobouřily informace investigativní společnosti Correctiv.

Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci krajní pravice a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli politici AfD, ale i několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Téma migrace je pro přetížené Německo klíčové

Podle Poláka je odpor německé veřejnosti vůči krajně pravicovému smýšlení „poměrně unikátní“. Každý týden v desítkách německých měst vycházejí do ulic statisíce lidí. Podporu mají i v současné vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

„Ať v Eisenachu, Hamburku nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkend sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu – pozn. redakce),“ uvedl na sociální síti X Scholz.

Podle Poláka téma migrace rezonovalo německou společností celý minulý rok. „Viděli jsme to i v průběhu několika zemských voleb, kde téma migrace bylo jedno z klíčových a rozhodujících témat. Německá veřejnost je po osmi, devíti letech této migrační situace svým způsobem unavená. Města a obce jsou zahlcené tím, že musejí ubytovávat další a další uprchlíky,“ popisuje Polák.

Německo přijalo kvůli ruské agresi na Ukrajině přes milion běženců z Ukrajiny, připomněl zpravodaj. „Loni přišlo do Německa dalších 350 tisíc běženců, takže německá veřejnost očekává, že spolková vláda bude toto téma zvládat nebo na to reagovat. Byli jsme svědky toho, že vláda migrační politiku zpřísňovala a bude ji zpřísňovat,“ podotkl Polák s tím, že Berlín ví, že by jinak dál rostly preference stran jako AfD.

AfD druhou nejpopulárnější stranou

Ta by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky.

AfD je podle průzkumů v současnosti druhá nejsilnější v zemi za konzervativní CDU, i když obliba populistů v souvislosti s nejnovější kauzou kolem schůzky v Postupimi nyní mírně klesla. Scholzovi sociální demokraté jsou v průzkumech až třetí.

Z průzkumu agentury INSA pro nedělník Bild am Sonntag, o kterém v sobotu informovala agentura DPA, vyplynulo, že podle 61 procent lidí je demokracie v Německu v ohrožení. Podle třetiny respondentů tomu tak není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 12 mminutami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 1 hhodinou

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 2 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...