Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Polák: Odpor k pravicovému extremismu je v německé společnosti unikátní
Zdroj: ČT24

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

„Demonstraci svolalo 1700 organizací, občanských iniciativ, hnutí, odborů. Mezi organizátory není žádná politická strana. Hlavním poselstvím je zatlačit na politické strany v Bundestagu, aby vytvořily tlak na pravicově populistickou stranu AfD, a ukázat, že velká část německé veřejnosti si krajně pravicový extremismus ve veřejném prostoru nepřeje,“ informoval z Berlína zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci,“ řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou uprchlíků. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná. Další z demonstrantů měl transparent napodobující varování na krabičkách s cigaretami. „Rasismus škodí vám i lidem ve vašem okolí,“ stálo na něm.

Na demonstraci, kterou chvílemi provázel déšť, přišly rodiny s dětmi i starší lidé nebo ti, kteří se cítí krajní pravicí ohroženi. „Jsem homosexuál. Určitě bych patřil do skupiny, kterou by krajně pravicová chátra diskriminovala,“ řekl 59letý Armin Dötsch.

Tisíce lidí na podobné protesty přišly i v jiných německých městech, například ve Freiburgu na jihozápadě země jich bylo podle policie asi 30 tisíc. Stejný počet dorazil podle organizátorů i v Drážďanech.

Lidé na demonstraci proti krajní pravici v Berlíně vytvořili lidský řetěz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Protesty proti stoupencům krajní pravice a protiimigrační AfD se v konají v Německu už tři týdny a podle Poláka lze očekávat, že budou pokračovat i v následujících týdnech. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které pobouřily informace investigativní společnosti Correctiv.

Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci krajní pravice a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli politici AfD, ale i několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Téma migrace je pro přetížené Německo klíčové

Podle Poláka je odpor německé veřejnosti vůči krajně pravicovému smýšlení „poměrně unikátní“. Každý týden v desítkách německých měst vycházejí do ulic statisíce lidí. Podporu mají i v současné vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

„Ať v Eisenachu, Hamburku nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkend sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu – pozn. redakce),“ uvedl na sociální síti X Scholz.

Podle Poláka téma migrace rezonovalo německou společností celý minulý rok. „Viděli jsme to i v průběhu několika zemských voleb, kde téma migrace bylo jedno z klíčových a rozhodujících témat. Německá veřejnost je po osmi, devíti letech této migrační situace svým způsobem unavená. Města a obce jsou zahlcené tím, že musejí ubytovávat další a další uprchlíky,“ popisuje Polák.

Německo přijalo kvůli ruské agresi na Ukrajině přes milion běženců z Ukrajiny, připomněl zpravodaj. „Loni přišlo do Německa dalších 350 tisíc běženců, takže německá veřejnost očekává, že spolková vláda bude toto téma zvládat nebo na to reagovat. Byli jsme svědky toho, že vláda migrační politiku zpřísňovala a bude ji zpřísňovat,“ podotkl Polák s tím, že Berlín ví, že by jinak dál rostly preference stran jako AfD.

AfD druhou nejpopulárnější stranou

Ta by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky.

AfD je podle průzkumů v současnosti druhá nejsilnější v zemi za konzervativní CDU, i když obliba populistů v souvislosti s nejnovější kauzou kolem schůzky v Postupimi nyní mírně klesla. Scholzovi sociální demokraté jsou v průzkumech až třetí.

Z průzkumu agentury INSA pro nedělník Bild am Sonntag, o kterém v sobotu informovala agentura DPA, vyplynulo, že podle 61 procent lidí je demokracie v Německu v ohrožení. Podle třetiny respondentů tomu tak není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 34 mminutami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 5 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 7 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 11 hhodinami
Načítání...