Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj

6 minut
Zpravodaj ČT Polák: Odpor k pravicovému extremismu je v německé společnosti unikátní
Zdroj: ČT24

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

„Demonstraci svolalo 1700 organizací, občanských iniciativ, hnutí, odborů. Mezi organizátory není žádná politická strana. Hlavním poselstvím je zatlačit na politické strany v Bundestagu, aby vytvořily tlak na pravicově populistickou stranu AfD, a ukázat, že velká část německé veřejnosti si krajně pravicový extremismus ve veřejném prostoru nepřeje,“ informoval z Berlína zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci,“ řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou uprchlíků. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná. Další z demonstrantů měl transparent napodobující varování na krabičkách s cigaretami. „Rasismus škodí vám i lidem ve vašem okolí,“ stálo na něm.

Na demonstraci, kterou chvílemi provázel déšť, přišly rodiny s dětmi i starší lidé nebo ti, kteří se cítí krajní pravicí ohroženi. „Jsem homosexuál. Určitě bych patřil do skupiny, kterou by krajně pravicová chátra diskriminovala,“ řekl 59letý Armin Dötsch.

Tisíce lidí na podobné protesty přišly i v jiných německých městech, například ve Freiburgu na jihozápadě země jich bylo podle policie asi 30 tisíc. Stejný počet dorazil podle organizátorů i v Drážďanech.

Lidé na demonstraci proti krajní pravici v Berlíně vytvořili lidský řetěz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Protesty proti stoupencům krajní pravice a protiimigrační AfD se v konají v Německu už tři týdny a podle Poláka lze očekávat, že budou pokračovat i v následujících týdnech. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které pobouřily informace investigativní společnosti Correctiv.

Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci krajní pravice a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli politici AfD, ale i několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Téma migrace je pro přetížené Německo klíčové

Podle Poláka je odpor německé veřejnosti vůči krajně pravicovému smýšlení „poměrně unikátní“. Každý týden v desítkách německých měst vycházejí do ulic statisíce lidí. Podporu mají i v současné vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

„Ať v Eisenachu, Hamburku nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkend sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu – pozn. redakce),“ uvedl na sociální síti X Scholz.

Podle Poláka téma migrace rezonovalo německou společností celý minulý rok. „Viděli jsme to i v průběhu několika zemských voleb, kde téma migrace bylo jedno z klíčových a rozhodujících témat. Německá veřejnost je po osmi, devíti letech této migrační situace svým způsobem unavená. Města a obce jsou zahlcené tím, že musejí ubytovávat další a další uprchlíky,“ popisuje Polák.

Německo přijalo kvůli ruské agresi na Ukrajině přes milion běženců z Ukrajiny, připomněl zpravodaj. „Loni přišlo do Německa dalších 350 tisíc běženců, takže německá veřejnost očekává, že spolková vláda bude toto téma zvládat nebo na to reagovat. Byli jsme svědky toho, že vláda migrační politiku zpřísňovala a bude ji zpřísňovat,“ podotkl Polák s tím, že Berlín ví, že by jinak dál rostly preference stran jako AfD.

AfD druhou nejpopulárnější stranou

Ta by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky.

AfD je podle průzkumů v současnosti druhá nejsilnější v zemi za konzervativní CDU, i když obliba populistů v souvislosti s nejnovější kauzou kolem schůzky v Postupimi nyní mírně klesla. Scholzovi sociální demokraté jsou v průzkumech až třetí.

Z průzkumu agentury INSA pro nedělník Bild am Sonntag, o kterém v sobotu informovala agentura DPA, vyplynulo, že podle 61 procent lidí je demokracie v Německu v ohrožení. Podle třetiny respondentů tomu tak není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 43 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...