Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj

Zpravodaj ČT Polák: Odpor k pravicovému extremismu je v německé společnosti unikátní (zdroj: ČT24)

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

„Demonstraci svolalo 1700 organizací, občanských iniciativ, hnutí, odborů. Mezi organizátory není žádná politická strana. Hlavním poselstvím je zatlačit na politické strany v Bundestagu, aby vytvořily tlak na pravicově populistickou stranu AfD, a ukázat, že velká část německé veřejnosti si krajně pravicový extremismus ve veřejném prostoru nepřeje,“ informoval z Berlína zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci,“ řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou uprchlíků. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná. Další z demonstrantů měl transparent napodobující varování na krabičkách s cigaretami. „Rasismus škodí vám i lidem ve vašem okolí,“ stálo na něm.

Na demonstraci, kterou chvílemi provázel déšť, přišly rodiny s dětmi i starší lidé nebo ti, kteří se cítí krajní pravicí ohroženi. „Jsem homosexuál. Určitě bych patřil do skupiny, kterou by krajně pravicová chátra diskriminovala,“ řekl 59letý Armin Dötsch.

Tisíce lidí na podobné protesty přišly i v jiných německých městech, například ve Freiburgu na jihozápadě země jich bylo podle policie asi 30 tisíc. Stejný počet dorazil podle organizátorů i v Drážďanech.

Lidé na demonstraci proti krajní pravici v Berlíně vytvořili lidský řetěz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Protesty proti stoupencům krajní pravice a protiimigrační AfD se v konají v Německu už tři týdny a podle Poláka lze očekávat, že budou pokračovat i v následujících týdnech. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které pobouřily informace investigativní společnosti Correctiv.

Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci krajní pravice a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli politici AfD, ale i několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Téma migrace je pro přetížené Německo klíčové

Podle Poláka je odpor německé veřejnosti vůči krajně pravicovému smýšlení „poměrně unikátní“. Každý týden v desítkách německých měst vycházejí do ulic statisíce lidí. Podporu mají i v současné vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

„Ať v Eisenachu, Hamburku nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkend sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu – pozn. redakce),“ uvedl na sociální síti X Scholz.

Podle Poláka téma migrace rezonovalo německou společností celý minulý rok. „Viděli jsme to i v průběhu několika zemských voleb, kde téma migrace bylo jedno z klíčových a rozhodujících témat. Německá veřejnost je po osmi, devíti letech této migrační situace svým způsobem unavená. Města a obce jsou zahlcené tím, že musejí ubytovávat další a další uprchlíky,“ popisuje Polák.

Německo přijalo kvůli ruské agresi na Ukrajině přes milion běženců z Ukrajiny, připomněl zpravodaj. „Loni přišlo do Německa dalších 350 tisíc běženců, takže německá veřejnost očekává, že spolková vláda bude toto téma zvládat nebo na to reagovat. Byli jsme svědky toho, že vláda migrační politiku zpřísňovala a bude ji zpřísňovat,“ podotkl Polák s tím, že Berlín ví, že by jinak dál rostly preference stran jako AfD.

AfD druhou nejpopulárnější stranou

Ta by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky.

AfD je podle průzkumů v současnosti druhá nejsilnější v zemi za konzervativní CDU, i když obliba populistů v souvislosti s nejnovější kauzou kolem schůzky v Postupimi nyní mírně klesla. Scholzovi sociální demokraté jsou v průzkumech až třetí.

Z průzkumu agentury INSA pro nedělník Bild am Sonntag, o kterém v sobotu informovala agentura DPA, vyplynulo, že podle 61 procent lidí je demokracie v Německu v ohrožení. Podle třetiny respondentů tomu tak není.