Chřipka letos v Austrálii postihuje hlavně děti. Podle expertů za to může málo očkování

Chřipková sezona začíná vždy na jižní polokouli, kde je právě zima, a následně se přesouvá na tu severní. Podle průběhu na jihu se dá dobře odvodit, jak bude vypadat průběh epidemie v našich zeměpisných šířkách. Aktuální vývoj v Austrálii naznačuje, že by mohl být složitý.

„Roku 2023 nás čeká podobná chřipková sezona jako v roce 2019, tedy největší v historii Austrálie. Tehdy bylo zaznamenáno více než 300 tisíc případů chřipky,“ uvedli australští epidemiologové na webu Conversation.

„V době psaní tohoto článku jsme zaznamenali 107 941 případů chřipky a chřipková sezona má před sebou ještě několik měsíců,“ doplnili. Za nejvážnější problém pokládají fakt, že letos nemoc útočí výjimečně silně na děti.

Ze 108 tisíc případů jich totiž téměř 49 tisíc tvoří právě děti mladší 15 let a 22 tisíc ve věku mezi pěti a devíti lety. Děti také tvoří asi 80 procent případů všech hospitalizací s chřipkou. Jedno dítě už chorobě podlehlo.

Epidemie po pandemii

Tyto vysoké počty případů přicházejí po několika letech, kdy chřipka zdánlivě vymizela. Zatím to naštěstí nevypadá, že by letošní dominantní chřipkové kmeny způsobovaly závažnější průběh než ty, které se šířily před covidem. Procento lidí, kteří končí na jednotkách intenzivní péče, není podle australských epidemiologů vyšší než v minulých sezonách a také množství čerpané nemocenské je podobné.

Neexistují také důkazy o tom, že by se děti v porovnání s kmeny, které kolovaly v předchozích letech, častěji nakazily nebo že by nakazily ostatní. Proč je tedy letos o tolik případů více? Podle vědců neexistuje jiné vysvětlení než očkování. Respektive jeho nedostatečnost.

Jediná věc, která se liší od let před pandemií, je počet mladších Australanů, kteří se nenechají očkovat proti chřipce. V roce 2020 bylo v této fázi sezony očkováno téměř čtyřicet procent dětí, letos je to přibližně o polovinu méně.

Podle australských epidemiologů je to znepokojivé, protože právě malé děti, zejména ty mladší pěti let, jsou skupinou, u které je největší pravděpodobnost, že skončí s chřipkou v nemocnici. Nejzranitelnější jsou, podobně jako u jiných virových i bakteriálních infekcí, ty s chronickými zdravotními problémy a komplikacemi. Chřipka ale hrozí i těm, které žádné jiné problémy nemají. Přibližně půlku hospitalizovaných totiž tvoří jinak zdravé děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 24 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...