Chřipka letos v Austrálii postihuje hlavně děti. Podle expertů za to může málo očkování

Chřipková sezona začíná vždy na jižní polokouli, kde je právě zima, a následně se přesouvá na tu severní. Podle průběhu na jihu se dá dobře odvodit, jak bude vypadat průběh epidemie v našich zeměpisných šířkách. Aktuální vývoj v Austrálii naznačuje, že by mohl být složitý.

„Roku 2023 nás čeká podobná chřipková sezona jako v roce 2019, tedy největší v historii Austrálie. Tehdy bylo zaznamenáno více než 300 tisíc případů chřipky,“ uvedli australští epidemiologové na webu Conversation.

„V době psaní tohoto článku jsme zaznamenali 107 941 případů chřipky a chřipková sezona má před sebou ještě několik měsíců,“ doplnili. Za nejvážnější problém pokládají fakt, že letos nemoc útočí výjimečně silně na děti.

Ze 108 tisíc případů jich totiž téměř 49 tisíc tvoří právě děti mladší 15 let a 22 tisíc ve věku mezi pěti a devíti lety. Děti také tvoří asi 80 procent případů všech hospitalizací s chřipkou. Jedno dítě už chorobě podlehlo.

Epidemie po pandemii

Tyto vysoké počty případů přicházejí po několika letech, kdy chřipka zdánlivě vymizela. Zatím to naštěstí nevypadá, že by letošní dominantní chřipkové kmeny způsobovaly závažnější průběh než ty, které se šířily před covidem. Procento lidí, kteří končí na jednotkách intenzivní péče, není podle australských epidemiologů vyšší než v minulých sezonách a také množství čerpané nemocenské je podobné.

Neexistují také důkazy o tom, že by se děti v porovnání s kmeny, které kolovaly v předchozích letech, častěji nakazily nebo že by nakazily ostatní. Proč je tedy letos o tolik případů více? Podle vědců neexistuje jiné vysvětlení než očkování. Respektive jeho nedostatečnost.

Jediná věc, která se liší od let před pandemií, je počet mladších Australanů, kteří se nenechají očkovat proti chřipce. V roce 2020 bylo v této fázi sezony očkováno téměř čtyřicet procent dětí, letos je to přibližně o polovinu méně.

Podle australských epidemiologů je to znepokojivé, protože právě malé děti, zejména ty mladší pěti let, jsou skupinou, u které je největší pravděpodobnost, že skončí s chřipkou v nemocnici. Nejzranitelnější jsou, podobně jako u jiných virových i bakteriálních infekcí, ty s chronickými zdravotními problémy a komplikacemi. Chřipka ale hrozí i těm, které žádné jiné problémy nemají. Přibližně půlku hospitalizovaných totiž tvoří jinak zdravé děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled