Kuriózní případ řešili na čerpací stanici na Břeclavsku celníci. Při kontrole tam zachytili ionizující záření. Podle odborníků za to mohl onkologický pacient, který se tam zřejmě vymočil. Výjezdů kvůli výskytu radiace řeší Státní úřad pro jadernou bezpečnost zhruba dvacítku ročně.
U benzínky na Břeclavsku zářila zemina. Onkologický pacient močil, kde neměl
3 minuty
Události v regionech: Kuriózní případ celníků na Břeclavsku
Celníci při preventivním monitorování radiace zachytili radiačním pagerem ionizující záření u dálnice D2 nedaleko Ladné na Břeclavsku. „My jsme se tam vrátili a zjistili jsme, že to záření je silnější, než jsme čekali. Vytvořili jsme tam proto bezpečnostní zónu,“ popsal Tomáš Nedbálek z Celní správy.
Odborníci na jadernou bezpečnost už na místě zjistili, že se jedná o radioizotop Lutecia 177, které slouží k ozařování nádorových buněk. Na místo se dostal s pacientovou močí. Potřebu ale vykonal, kde neměl. Při použití toalety se totiž záření rozptýlí.
Místo je bezpečné
Pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost odebrali asi pět kilogramů zeminy i s porostem, který pak odvezli, aby se předešlo opakované náhodné detekci. Okolí čerpací stanice je pak podle úřadu zcela bezpečné. „V žádném případě nikoho neohrozil. To riziko, které vyplývá z toho, že se někde najde kontaminace způsobená jedním pacientem, je v podstatě zanedbatelné,“ vysvětlil klinický radiologický fyzik FN Olomouc Jaroslav Ptáček.
Lékaři na pacienty apelují, aby dodržovali jejich pokyny, po aplikaci radiofarmak je nutné vyhýbat se dětem nebo těhotným a místům s větším množstvím lidí. Zkušenost s tím má i Brňan Michal Eger, který po aplikaci radiofarmak nocoval raději mimo domov. „Sedl jsem do auta a odjel jsem ke kamarádovi a spal jsem u něj. Mám malé děti,“ řekl.
Dvě desítky podobných případů ročně
Výjezdy, jako byl ten u Ladné, eviduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost každý rok. V předminulém roce to bylo dvaadvacet případů, o rok dřív osmnáct. Jde často právě o lékařské radionuklidy nebo horniny s přírodním obsahem třeba uranu nebo radia, případně chemikálie s podobnou příměsí.
„Drtivou většinou to nebezpečné není. Ty aktivity jsou relativně malé, dávkové příkony také. Jsem schopný detekovat i relativně nízké dávkové příkony,“ řekl inspektor radiační ochrany SÚJB Jan Lukáš.
Hodnoty záření jsou v Česku měřené pravidelně desítkami měřících stanic. Pozemní monitorování pak ze zákona kromě celní správy vykonávají i hasiči nebo policisté.
