Onkologie strana 2 z 3

Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

V areálu Oblastní nemocnice v Jičíně začala stavba nového multifunkčního pavilonu. Královéhradecký kraj za něj zaplatí téměř 320 milionů korun. Už v příštím roce by tak nemocnice mohla mít nové laboratoře, oddělení hematologie nebo onkologický stacionář.

Rodiče, kteří se starají o děti nemocné rakovinou, musí řešit ještě složitý úkol – jak si zajistit dost peněz, když jim péče o dítě nedovoluje chodit do práce. V takových případech mají nárok na sociální dávky, především příspěvek na péči. Přesvědčit ale úřady, že dítě splňuje potřebná kritéria, bývá velmi obtížné. Někdy boj s byrokracií trvá tak dlouho, že dítě zemře dřív, než pomoc státu dorazí. Záchranou pro mnohé rodiny se staly neziskové organizace. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Silvie Kleková.

Havířovská nemocnice otevřela zmodernizovaný onkologický stacionář.  V přepočtu na sto tisíc pojištěnců největší zdravotní pojišťovny v zemi (VZP) se loni nejvíce onkologických pacientů léčilo v Olomouckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. V absolutních číslech je na tom nejhůř Praha.

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Plán na vznik Českého onkologického institutu získává podporu odborné společnosti. Podle onkologů ale musí být zachována současná síť regionálních center. Institut zhruba za sedm miliard korun má vzniknout v Praze a první pacienty podle plánu přijímat do pěti let. Věnovat by se měl výzkumu, diagnostice i léčbě rakoviny. Zatím existuje jen na papíře.

Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.

Pacienti s rakovinou plic přichází až v 85 procentech případů pozdě. Navíc podle plicních lékařů a onkologů pokročilých stadií přibývá aktuálně i kvůli pandemii. Příznaky v podobě kašle a zadýchávání se mnohdy přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním přicházeli i mladí lidé. Rakovina plic patří k nejvážnějším onemocněním, kdy většina pacientů umírá. Zásadní zlepšení si specialisté slibují od spuštění národního screeningu plic, který se zaměří hlavně na kuřáky. Nadějí jsou i dostupnější biologické a imunoonkologické léky.

Záměr postavit Národní onkologický institut v Praze za sedm miliard korun vyvolal mezi odborníky kontroverze, podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se je daří zahlazovat. Neshody podle ní setřela diskuse, ve které někteří lékaři původně chyběli. „Najdeme společnou nit,“ řekla v pořadu Události, komentáře. Jeho hostem byl i jeden z iniciátorů myšlenky a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně plánuje stavbu centra onkologické prevence a centra pro inovativní a podpůrnou péči za jednu miliardu korun. Sloužit mají ke zlepšení péče a k prevenci vzniku a návratu nádorů a k prevenci nežádoucích účinků léčby, uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Práce na obou centrech by měly být hotové v roce 2026. Stavbu zaplatí peníze z Národního plánu obnovy ČR. Ústav ročně eviduje 246 tisíc ošetření.

Z evropských peněz půjde do zdravotnictví v příštích letech padesát miliard korun, od roku 2014 to bylo osm miliard. Vznikne nová onkologická nemocnice nazvaná Český onkologický institut v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Plánují se také čtyři výzkumné ústavy, z nichž jeden se zaměří na rakovinu, a vzniká národní plán boje s rakovinou do roku 2030.

O tisíce se rozšířil počet pacientů se záněty střev nebo kloubů, kteří dostávají moderní biologickou léčbu. Na trhu přibývá levnějších a stejně účinných kopií originálních léků, jimž končí patenty. Za poslední tři roky to přineslo úsporu šest miliard korun.

Masarykův onkologický ústav má jako první zařízení v Česku vlastní mobilní aplikaci, která slouží pro komunikaci personálu s pacienty na dálku. Poslouží k videohovorům, chatu nebo telefonátům, umožní i předpis receptů. Cílem aplikace je úspora času, zjednodušení komunikace a zefektivnění systému.

Z diskriminace obyvatel Karlovarského kraje obvinil krajský úřad ministerstvo zdravotnictví poté, co nepovolilo kraji využít dotace z programů REACT-EU na obnovu vybavení onkologického oddělení chebské nemocnice. Podle ministerstva není možné dotace využít, když kraj nemá plnohodnotné onkologické centrum. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) uvedl, že se kraj pokusí nalézt jiné zdroje financování, vlastní zdroje by nerad použil.

Možný průlom v léčbě těžce nemocných hematoonkologických pacientů, kteří se nakazili covidem-19, představili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Od začátku roku podali 28 lidem přípravek kombinující remdesivir a rekonvalescentní plazmu. U všech se zdravotní stav výrazně zlepšil, nebo se z covidu uzdravili úplně.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Buněčnou terapii použila asi před rokem poprvé v Česku Fakultní nemocnice Brno u pacienta s rakovinou hrudních mízních uzlin. Nyní padesátiletý Petr Ryzí měl před sebou několik měsíců života. Po podání terapie se mu ulevilo a teď je jeho stav podle lékařů velmi dobrý. Nemocnice podala léčbu, která stojí kolem deseti milionů, už 14 lidem.

Na seriál Plešouni pro onkologicky nemocné děti přispělo přes čtyři a půl tisíce dárců částkou 2,43 milionu korun. Po třech měsících sbírka na mezinárodní Den dětské onkologie končí a projekt může odstartovat. Teď se Plešouni propojují s Evropskou pediatrickou onkologií a chtějí se přesunout do mezinárodní crowdfundingové sbírky. České televizi to řekla představitelka projektu Eliška Podzimková s tím, že zájem o seriál projevila kromě veřejnoprávních televizí v Belgii a Francii i britská BBC.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně v pátek slavnostně otevřel Bakešův pavilon zrekonstruovaný za 431 milionů korun. Práce trvaly více než dva roky, výsledkem jsou dvě lůžková oddělení, nové ambulance i dva nové operační sály, celkem jich má ústav šest. Investice přispěla k modernizaci a zvýšení komfortu poskytované péče, uvedl ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.

Mezinárodním Dnem dětské onkologie organizátoři symbolicky ukončí sbírku na animovaný seriál Plešouni pro dětské onkologické pacienty. Sbírku prodloužili ještě o měsíc do 15. února. Na seriál už lidé přispěli 1,8 milionu korun, zbývá vybrat ještě 300 tisíc. Podle Lucie Hanáčkové ze společnosti Donio, která sbírku organizuje, je projekt unikátní i v tom, že se poprvé podařilo oslovit dárce z celé republiky.