Onkologie strana 2 z 2

Z evropských peněz půjde do zdravotnictví v příštích letech padesát miliard korun, od roku 2014 to bylo osm miliard. Vznikne nová onkologická nemocnice nazvaná Český onkologický institut v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Plánují se také čtyři výzkumné ústavy, z nichž jeden se zaměří na rakovinu, a vzniká národní plán boje s rakovinou do roku 2030.

O tisíce se rozšířil počet pacientů se záněty střev nebo kloubů, kteří dostávají moderní biologickou léčbu. Na trhu přibývá levnějších a stejně účinných kopií originálních léků, jimž končí patenty. Za poslední tři roky to přineslo úsporu šest miliard korun.

Masarykův onkologický ústav má jako první zařízení v Česku vlastní mobilní aplikaci, která slouží pro komunikaci personálu s pacienty na dálku. Poslouží k videohovorům, chatu nebo telefonátům, umožní i předpis receptů. Cílem aplikace je úspora času, zjednodušení komunikace a zefektivnění systému.

Z diskriminace obyvatel Karlovarského kraje obvinil krajský úřad ministerstvo zdravotnictví poté, co nepovolilo kraji využít dotace z programů REACT-EU na obnovu vybavení onkologického oddělení chebské nemocnice. Podle ministerstva není možné dotace využít, když kraj nemá plnohodnotné onkologické centrum. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) uvedl, že se kraj pokusí nalézt jiné zdroje financování, vlastní zdroje by nerad použil.

Možný průlom v léčbě těžce nemocných hematoonkologických pacientů, kteří se nakazili covidem-19, představili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Od začátku roku podali 28 lidem přípravek kombinující remdesivir a rekonvalescentní plazmu. U všech se zdravotní stav výrazně zlepšil, nebo se z covidu uzdravili úplně.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Buněčnou terapii použila asi před rokem poprvé v Česku Fakultní nemocnice Brno u pacienta s rakovinou hrudních mízních uzlin. Nyní padesátiletý Petr Ryzí měl před sebou několik měsíců života. Po podání terapie se mu ulevilo a teď je jeho stav podle lékařů velmi dobrý. Nemocnice podala léčbu, která stojí kolem deseti milionů, už 14 lidem.

Na seriál Plešouni pro onkologicky nemocné děti přispělo přes čtyři a půl tisíce dárců částkou 2,43 milionu korun. Po třech měsících sbírka na mezinárodní Den dětské onkologie končí a projekt může odstartovat. Teď se Plešouni propojují s Evropskou pediatrickou onkologií a chtějí se přesunout do mezinárodní crowdfundingové sbírky. České televizi to řekla představitelka projektu Eliška Podzimková s tím, že zájem o seriál projevila kromě veřejnoprávních televizí v Belgii a Francii i britská BBC.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně v pátek slavnostně otevřel Bakešův pavilon zrekonstruovaný za 431 milionů korun. Práce trvaly více než dva roky, výsledkem jsou dvě lůžková oddělení, nové ambulance i dva nové operační sály, celkem jich má ústav šest. Investice přispěla k modernizaci a zvýšení komfortu poskytované péče, uvedl ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.

Mezinárodním Dnem dětské onkologie organizátoři symbolicky ukončí sbírku na animovaný seriál Plešouni pro dětské onkologické pacienty. Sbírku prodloužili ještě o měsíc do 15. února. Na seriál už lidé přispěli 1,8 milionu korun, zbývá vybrat ještě 300 tisíc. Podle Lucie Hanáčkové ze společnosti Donio, která sbírku organizuje, je projekt unikátní i v tom, že se poprvé podařilo oslovit dárce z celé republiky.

Seriál pro onkologicky nemocné děti Plešouni se může začít animovat i stříhat. Tvůrcům chybějí už jen peníze na zvuk a titulky. Díky sbírce se vybralo přes 1,5 milionu korun. Cílová částka je přes dva miliony. Lidé mohou přispět na tvorbu seriálu na serveru donio.cz do 14. ledna. Hotový by měl být v roce 2022.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Česká republika by se měla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zaměřit na prevenci zhoubných nádorů a onkologických onemocnění. V plánu je vznik národního programu boje proti rakovině. Odborníci by chtěli zvýšit účast na pravidelných kontrolách až na 80 procent, v současnosti podstupuje dobrovolné prohlídky asi jen polovina lidí rizikového věku.

Spolek Nové háro už tři roky vyrábí paruky pro onkologicky nemocné děti a mladé lidi. Na vlásenky přitom shání pravé vlasy, které jsou dlouhé alespoň třicet centimetrů. Jen loni organizace předala nemocným na čtyřicet paruk.

Léčily se s rakovinou prsu, nyní dvě zdravotní sestry z Ostravské fakultní nemocnice pomáhají ženám se stejnou diagnózou. Díky osobním zkušenostem mohou situaci lépe snášet a také získat odpovědi na velmi intimní otázky. Nemocnice se inspirovala v zahraničí, podobnou službu zavedli třeba v sousedním Německu.

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Brno bude od 1. ledna 2020 dosavadní přednosta onkologické kliniky Jaroslav Štěrba. V čele nemocnice nahradil Romana Krause, který skončil kvůli kandidatuře do Senátu za ODS. Brněnská fakultní nemocnice s více než dvěma tisíci lůžky patří k největším v České republice.

Čtrnáct projektů za celkem 35 milionů korun letos v Brně uspělo v rámci participativního rozpočtu. Nejvíc hlasů dali Brňané projektu na podporu rodin onkologicky nemocných dětí, na druhém místě skončil projekt na výsadbu stromů ve městě, na třetím krytá sportovní hala v Řečkovicích.

Karel Gott trpí akutní leukémií a podstupuje ambulantní léčbu. Oznámil to na svém facebookovém profilu. Zpěvák, který v červenci oslavil osmdesáté narozeniny, trpí zdravotními komplikacemi už delší čas, před čtyřmi lety prodělal nádorové onemocnění lymfatických uzlin.

Hana Dvořáková trpí rakovinou plic v posledním stadiu a v roce 2012 jí lékaři dávali jen dva roky života. Lékařka pak doporučila nový biologický lék a ten jí pomohl. Pojišťovna ho ovšem odmítla uhradit, přestože byl podobně drahý jako standardně předepisovaná chemoterapie. Paní Dvořáková se tak musela pustit do boje nejen se svou nemocí, ale i s pojišťovnou. Její případ sledovala Tereza Strnadová z týmu Reportéři ČT.

Děti s onkologickým onemocněním mívají problém získat příspěvek na péči, nebo ho dostanou pozdě. Podle řady posudků jsou totiž po chemoterapiích dostatečně soběstačné. Ovšem lékaři na onkologických odděleních s tím nesouhlasí a požadují sjednocení rozhodování.

Každý třetí obyvatel Česka onemocní v průběhu života rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Přesto jsou onkologové optimističtí. Každý rok totiž přibývá pacientů, kteří žijí dlouho bez jakýchkoli příznaků anebo se vyléčí. Důvodem jsou hlavně nedávné pokroky – lepší a dostupnější léky, modernější přístroje i programy, které přispívají k včasnějšímu zachycení nemoci.