Plán na vznik Českého onkologického institutu získává podporu odborné společnosti. Podle onkologů ale musí být zachována současná síť regionálních center. Institut zhruba za sedm miliard korun má vzniknout v Praze a první pacienty podle plánu přijímat do pěti let. Věnovat by se měl výzkumu, diagnostice i léčbě rakoviny. Zatím existuje jen na papíře.
Původně odborná společnost podporovala rozdělení peněz pro stávající regionální centra napříč republikou. Po diskusích nyní poprvé fungování nového institutu připouští. „Pokud bude institut napojen na stávající fakultní nemocnici, bude součástí areálu nemocnice a postupně se tam rozšíří multidisciplinární týmy, které tam už pracují, tak to vidíme jako možnou cestu, jak institut začlenit,“ sdělila předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.
Na vznik institutu tlačí čas. Aby bylo možné použít peníze z Národního plánu obnovy, musí se pracoviště otevřít nejpozději v roce 2026. „Já jsem se díval na historii nemocnice, která vyrostla v Bratislavě. Má velmi srovnatelný objem s tím, co by měl mít Český onkologický institut. Od idey k tomu, že nemocnice stojí a bude se otevírat, uplynulo pět let,“ poznamenal už dříve vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.
Ministerstvo zdravotnictví nyní čeká na závěry prvotní studie. Hotová by měla být do několika měsíců. Podle resortu má ukázat hlavně to, kde by měl plánovaný institut vyrůst. Nejčastěji se zatím mluví o pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
„Už proběhla určitá předběžná analýza. Byť byly i jiné varianty, z různých důvodů byly Vinohrady vybrány jako lokalita, která by byla vhodná,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Institut počítá s osmnácti sty pracovními úvazky. Existují obavy, aby tak nevyčerpal lékaře a sestry regionálním centrům. „Personální otázka je kruciální, a bude ji nutno řešit,“ upozornila Prausová. Podle Vojtěcha by ale bylo vytvoření nové instituce bez provázanosti na stávající fakultní nemocnici velice obtížné.
Rakovina je v Česku, po nemocích srdce a cév, druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně si takovou diagnózu vyslechne 85 tisíc lidí, 27 lidí rakovině podlehne.
