Novým onkologickým institutem chceme pomoci Praze a středu Čech, říká Žaloudík

29 minut
Onkolog a senátor Jan Žaloudík v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.

Nový Český onkologický institut za sedm miliard z evropského Fondu obnovy má vyrůst v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Projekt, se kterým přišel premiér Andrej Babiš (ANO), ale budí kontroverze mezi odborníky. Kriticky se vyjádřila třeba Česká onkologická společnost. Žaloudík ho nicméně podporuje. 

„Česká onkologie je ve vývoji. Chceme pomoci metropoli a Středočeskému kraji, kde se zdá, že je situace nejkomplikovanější,“ říká Žaloudík, který byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity nebo ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. Podle něj je zásadní pro léčbu pacientů s rakovinou provázanost jednotlivých institucí poskytujících péči.

„Přesto, že se zdá, že zařízení je v Praze a Středočeském kraji hodně, tak podobná centra, jako jsou třeba v Brně, Budapešti nebo Paříži, v Praze nejsou,“ vysvětluje. Personál by chtěl do nového centra stáhnout z pražských nemocnic.

Český onkologický institut by měl být financován z Národního plánu na posílení onkologické prevence a péče, v rámci kterého bude rozděleno osm a půl miliardy korun. „I z důvodů organizačních by si to Praha zasloužila. Když pražští kolegové uznají, že nechtějí, tak se peníze rozptýlí do regionálních menších center,“ hodnotí Žaloudík.

Stávající péči mezi velkými centry a například okresními nemocnicemi podle zdravotnického experta a senátora nejde srovnávat, i když data dostupná jsou. Jediná volně přístupná jsou data o výsledcích Masarykova onkologického ústavu v Brně a Nemocnice Jihlava. „Nikdo to po nich nechce, pacienti to nechtějí, pojišťovny to nechtějí, zřizovatelé to nechtějí,“ uvádí příčiny nedostatečné informovanosti.

Národní plán na posílení onkologické prevence a péče
Zdroj: ČT24
Nádorová onemocnění v ČR
Zdroj: ČT24

Omezení onkologické péče kvůli covidu

Ročně v Česku na rakovinu umírá téměř třicet tisíc lidí, Žaloudík ale popisuje, že v onkologickém ústavu se objevily jen jednotky případů lidí, kteří kromě rakoviny měli také nákazu covidem-19. „Že zemřelo třicet tisíc lidí na covid, neznamená, že zanedbáme dalších třicet tisíc lidí, kteří zemřou na rakovinu,“ hají své odvětví Žaloudík.

S příchodem epidemie podle něj narostl strach mezi lidmi, i co se týče preventivních prohlídek proti rakovině. „Nerad bych se ale stával covidím expertem, v žádné oblasti jsem neměl tolik otazníků jako v této,“ mírní svá vyjádření. Jeho dojem z epidemie byl, že přibývá pacientů s pokročilejší fází rakoviny, upozorňuje ale, že je potřeba ho opřít o fakta.

„Tlačil bych na ÚZIS, aby nám co nejdříve dávali onkologická data – a nejenom to, kolik přibylo případů covidu,“ říká. Připomíná, že když se objeví příznaky nemoci, nejde o brzké stádium rakoviny. „Tlačíme na včasný záchyt pomocí preventivních prohlídek. Jsem rád, že si pan premiér všiml onkologické problematiky a rozhodl se ji podpořit,“ vzpomíná na slova premiéra Babiše.

Opětovný zájem o prevenci

Lidé se postupně k preventivním prohlídkám začínají vracet. Vyplývá to z dat největší zdravotní pojišťovny. Do nemocnic ale přicházejí i ti, kterým odložení vyšetření kvůli epidemii covidu zhoršilo zdravotní stav. Lékaři se s tím setkávají například u pacientek s prsními nádory.

„Před covidem jsme diagnostikovali většinu pacientek v časném klinickém stádiu, více než tři čtvrtiny nemocných. Teď přicházejí ženy, které se bály návštěvy nemocnice, takže častěji vidíme pacientky s pokročilým nádorovým onemocněním,“ říká primářka onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Zimovjanová.

Víc pokročilejších případů řešili už na začátku léta i lékaři ostravské fakultní nemocnice u nádorů tlustého střeva. Na odhalení nejčastějších problémů cílí tři screeningové programy. Podle VZP loni oproti roku předchozímu u všech klesly počty vyšetřených.

„Za období pandemie zatím nemáme data. Na to, abychom mohli skutečně seriózně odpovědět, jestli to ovlivnilo záchyt časnějších, nebo naopak pozdějších stádií, budeme moudřejší za rok za dva,“ uvádí přednostka onkologické kliniky FN v Motole Jana Prausová

3 minuty
Události: Onkologická onemocnění během covidu
Zdroj: ČT24

.

Doplnění screeningových programů

K obvyklému stavu se pomalu vrací i screeningové prohlídky. Účast lidí na prevenci postupně roste. U vyšetření tlustého střeva a prsou byla čísla v květnu dokonce vyšší než ve stejném měsíci před začátkem epidemie. Podle Žaloudíka se screeningové programy netýkají ani tak jednotlivce, jako spíš redukce pokročilých případů v celé společnosti.

„Plicní screening zatím neběží, o screeningu prostaty bylo spousty debat, protože tady lze rakovinu odhalit i z vyšetření krve. V posledních letech byl nárůst obrovský,“ upozorňuje. Většinu případů se podle něj daří odhalit z krve, ale běží i neoficiální screening, což je podle něj dobře, i když ho nikdo nevyhlásil.

Provedená screeningová vyšetření v roce 2021
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 6 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 9 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...