Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.
Novým onkologickým institutem chceme pomoci Praze a středu Čech, říká Žaloudík
Onkolog a senátor Jan Žaloudík v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Nový Český onkologický institut za sedm miliard z evropského Fondu obnovy má vyrůst v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Projekt, se kterým přišel premiér Andrej Babiš (ANO), ale budí kontroverze mezi odborníky. Kriticky se vyjádřila třeba Česká onkologická společnost. Žaloudík ho nicméně podporuje.
„Česká onkologie je ve vývoji. Chceme pomoci metropoli a Středočeskému kraji, kde se zdá, že je situace nejkomplikovanější,“ říká Žaloudík, který byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity nebo ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. Podle něj je zásadní pro léčbu pacientů s rakovinou provázanost jednotlivých institucí poskytujících péči.
„Přesto, že se zdá, že zařízení je v Praze a Středočeském kraji hodně, tak podobná centra, jako jsou třeba v Brně, Budapešti nebo Paříži, v Praze nejsou,“ vysvětluje. Personál by chtěl do nového centra stáhnout z pražských nemocnic.
Český onkologický institut by měl být financován z Národního plánu na posílení onkologické prevence a péče, v rámci kterého bude rozděleno osm a půl miliardy korun. „I z důvodů organizačních by si to Praha zasloužila. Když pražští kolegové uznají, že nechtějí, tak se peníze rozptýlí do regionálních menších center,“ hodnotí Žaloudík.
Stávající péči mezi velkými centry a například okresními nemocnicemi podle zdravotnického experta a senátora nejde srovnávat, i když data dostupná jsou. Jediná volně přístupná jsou data o výsledcích Masarykova onkologického ústavu v Brně a Nemocnice Jihlava. „Nikdo to po nich nechce, pacienti to nechtějí, pojišťovny to nechtějí, zřizovatelé to nechtějí,“ uvádí příčiny nedostatečné informovanosti.
Národní plán na posílení onkologické prevence a péče
Nádorová onemocnění v ČR
Omezení onkologické péče kvůli covidu
Ročně v Česku na rakovinu umírá téměř třicet tisíc lidí, Žaloudík ale popisuje, že v onkologickém ústavu se objevily jen jednotky případů lidí, kteří kromě rakoviny měli také nákazu covidem-19. „Že zemřelo třicet tisíc lidí na covid, neznamená, že zanedbáme dalších třicet tisíc lidí, kteří zemřou na rakovinu,“ hají své odvětví Žaloudík.
S příchodem epidemie podle něj narostl strach mezi lidmi, i co se týče preventivních prohlídek proti rakovině. „Nerad bych se ale stával covidím expertem, v žádné oblasti jsem neměl tolik otazníků jako v této,“ mírní svá vyjádření. Jeho dojem z epidemie byl, že přibývá pacientů s pokročilejší fází rakoviny, upozorňuje ale, že je potřeba ho opřít o fakta.
„Tlačil bych na ÚZIS, aby nám co nejdříve dávali onkologická data – a nejenom to, kolik přibylo případů covidu,“ říká. Připomíná, že když se objeví příznaky nemoci, nejde o brzké stádium rakoviny. „Tlačíme na včasný záchyt pomocí preventivních prohlídek. Jsem rád, že si pan premiér všiml onkologické problematiky a rozhodl se ji podpořit,“ vzpomíná na slova premiéra Babiše.
Opětovný zájem o prevenci
Lidé se postupně k preventivním prohlídkám začínají vracet. Vyplývá to z dat největší zdravotní pojišťovny. Do nemocnic ale přicházejí i ti, kterým odložení vyšetření kvůli epidemii covidu zhoršilo zdravotní stav. Lékaři se s tím setkávají například u pacientek s prsními nádory.
„Před covidem jsme diagnostikovali většinu pacientek v časném klinickém stádiu, více než tři čtvrtiny nemocných. Teď přicházejí ženy, které se bály návštěvy nemocnice, takže častěji vidíme pacientky s pokročilým nádorovým onemocněním,“ říká primářka onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Zimovjanová.
Víc pokročilejších případů řešili už na začátku léta i lékaři ostravské fakultní nemocnice u nádorů tlustého střeva. Na odhalení nejčastějších problémů cílí tři screeningové programy. Podle VZP loni oproti roku předchozímu u všech klesly počty vyšetřených.
„Za období pandemie zatím nemáme data. Na to, abychom mohli skutečně seriózně odpovědět, jestli to ovlivnilo záchyt časnějších, nebo naopak pozdějších stádií, budeme moudřejší za rok za dva,“ uvádí přednostka onkologické kliniky FN v Motole Jana Prausová
Události: Onkologická onemocnění během covidu (zdroj: ČT24)
.
Doplnění screeningových programů
K obvyklému stavu se pomalu vrací i screeningové prohlídky. Účast lidí na prevenci postupně roste. U vyšetření tlustého střeva a prsou byla čísla v květnu dokonce vyšší než ve stejném měsíci před začátkem epidemie. Podle Žaloudíka se screeningové programy netýkají ani tak jednotlivce, jako spíš redukce pokročilých případů v celé společnosti.
„Plicní screening zatím neběží, o screeningu prostaty bylo spousty debat, protože tady lze rakovinu odhalit i z vyšetření krve. V posledních letech byl nárůst obrovský,“ upozorňuje. Většinu případů se podle něj daří odhalit z krve, ale běží i neoficiální screening, což je podle něj dobře, i když ho nikdo nevyhlásil.
Provedená screeningová vyšetření v roce 2021